Na Dramoxu je od jeho spuštění v roce 2020 dnes pro diváky k nalezení na 300 digitalizovaných představení 150 divadel z 22 zemí světa. Je možné se seznámit jak s českou produkcí, tak i s Alenkou za zrcadlem z pařížského Théâtre de la Ville, Anglickým národním baletem, nebo s operou Gianni Schicchi z Los Angeles v režii Woodyho Allena. Divák však může poznat i divadla Ukrajiny, Jižní Korey a Nového Zélandu. Za 299 korun má neomezené sledování na celý měsíc a 55 procent z toho, co zaplatí, jde vždy zpět tvůrcům a divadlům. „Trochu vlastně fungujeme jako reklama na divadlo, ale nejen to. Chceme podporovat divadla a vytvářet jim nový zdroj příjmů,“ říká ředitel Dramoxu Martin Zavadil.
Co vás vedlo k vytvoření Dramoxu?
Chtěli jsme Dramox vytvořit proto, aby lidé mohli s divadlem trávit co nejvíce času a aby si mohli užít skvělé divadlo i když jsou ve městě, kde zrovna divadlo není nebo k němu mají horší přístup. Dnes zpřístupňujeme divadlo i lidem, kteří se do divadla jen tak dostat nemohou, jelikož mají malé děti nebo mají třeba zdravotní problémy, kvůli kterým se nikam nedostanou.
Nejste tedy spíš konkurencí pro divadla?
Naopak. Divadlům pomocí digitalizací umožňujeme, aby se k nim diváci dostali. Jedná se obvykle o diváky úplně nové a divadla tak rozšiřují své obecenstvo. Myslím si, že se to i daří. Ředitel Jihočeského divadla mi nedávno říkal, že jim napsali právě noví diváci z Ostravy, že viděli skvělé představení na Dramoxu a že se přijedou do Jihočeského divadla podívat. Spousta lidí nám říkala, že nejdou do určitých divadel proto, že o nich neví nebo protože nevědí, co čekat. Mnoho diváků přes nás poprvé vidí například operu. Trochu vlastně fungujeme jako reklama na divadlo, ale nejen to. Chceme podporovat divadla a vytvářet jim nový zdroj příjmů. Proto 55 procent z toho, co divák zaplatí, dáváme zpět tvůrcům a divadlům.
Jak zpřístupnění představení z druhého konce světa funguje s ohledem na jazykové bariéry?
Máme čtyři jazykové verze – českou, slovenskou, anglickou a ukrajinskou. Divák tudíž najde krom českých představení i zahraniční představení s českými titulky nebo ta česká s anglickými a ukrajinskými.
A ukrajinský Dramox je spuštěný od letošního února?
Ano. Začali jsme tam pracovat na jaře 2021 a za nějakých 10-12 měsíců jsme měli nachystanou spolupráci s více jak dvaceti divadly z celé Ukrajiny. Službu jsme spouštěli šest dní před válkou za velkého množství herců, režisérů, ředitelů divadel a lidí z ministerstva kultury. Ještě den před válkou jsem mluvil v ukrajinské televizi. Ruská invaze všechno změnila.
Když jsme přemýšleli o tom, jaká je role Dramoxu, tak jsme se rozhodli ukázat, že Ukrajina není jen válka a horory, ale byla to, je to a bude to úžasná kultura. Ještě na Ukrajině se mě ptali, proč to spouštíme, když ambasády z Kyjeva utíkají. Odpověď ale je, že právě proto. Abychom ukrajinskou kulturu mohli ukázat v její velikosti a podpořit tamní divadla stejně jako je to náš cíl všude, kde jsme. Sto procent příjmů ze zhlédnutí ukrajinských představení jde samozřejmě vždy zpět tvůrcům a divadlům, abychom je maximálně podpořili.
A jaká jsou omezení s ohledem na to, kde se divák nachází?
Žádná. Ať už budete v Kanadě nebo Krakově a chcete se podívat na ukrajinské představení v ukrajinštině nebo korejské s titulky, tak máte vždy širokou paletu toho, na co je možné se podívat. Dramox je dostupný i z Bangladéše.
Jste spuštění od října roku 2020, rozhodli jste se službu vytvořit během první vlny covidu?
Dramox není „anticovid projekt“, ta myšlenka je starší. Ale rozhodně byl rok 2020 takový urychlovač. Divadla více pochopila úlohu Dramoxu jako něčeho, co doplňuje to živé divadlo. Vždycky říkám, že živé divadlo je samozřejmě úžasná chvíle, ale pokud si chcete užít představení z pařížského Théâtre de la Ville, tak nevím jak ostatní, ale já se tam ne úplně často dostanu. Nebo pokud jste ze Zlína, tak si do toho Plzeňského divadla taky ne úplně často zajedete. Zajeďte, je to výborné divadlo. A naopak i právě člověk z Plzně se může seznámit s Městským divadlem ve Zlíně a jejich představením Maryša, kde za hlavní roli dostala Petra Hřebíčková cenu Thálie.
Jste v tom, co děláte, světový unikát?
Světový unikát rozhodně ne. Obzvlášť Francie nebo Británie investovaly poměrně velké peníze právě do toho, aby divadlo bylo digitalizováno. V drtivé většině světa však nic takového jako Dramox neexistuje. Když se s těmi divadly bavíme, tak se ptají, kdy bude Dramox u nich a je jedno, jestli se bavíme s divadlem z Evropy nebo s Austrálií. Je to pro ně skvělé nejen jako zdroj příjmů, ale také se sčítají publika. Pokud by si Théâtre de la Ville vytvořil vlastní streamovací platformu, tak oslovuje jen své diváky. Na Dramoxu se diváci různých divadel sčítají, prolínají a sami pak i objevují.
Co by pro mě mělo být motivací si Dramox zaplatit a ne si záznam stáhnout pirátsky?
Vy ho nestáhnete. Troufnu si říct, že máme jednu z nejlepších ochran proti pirátění ani ne v Česku, ale v Evropě. Celý Dramox jsme stavěli na zelené louce, takže jsme si mohli dovolit tu ochranu udělat pořádně. Nikoho tím tedy k ničemu nevyzývám, samozřejmě. Ale je důvod, proč ty představení na různých internetových serverech nenajdete. Dostupné totiž před uvedením na Dramoxu mnohdy vůbec nebyly. To podstatnější je ovšem to, že divák může podpořit sledováním konkrétní divadlo, které ho něčím zaujalo. To dál pomáhá vzniknout novým představením nemluvě o dalších možnostech, kdy Dramox může být pomůckou třeba ve školách.
Mohl byste rozvinout, jak by se Dramox ve školách mohl používat?
On se v nich již používá. Když jsme spustili Dramox v říjnu 2020, tak jsme měli v plánu, že někdy za půl nebo tři čtvrtě roku, až se budeme moct nadechnout, tak bychom spustili něco jako Dramox pro školy. Učitelé středních škol, kteří nemají ve své blízkosti divadlo, by tak mohli k výuce používat divadlo. Hned jakmile jsme Dramox spustili, tak se nám však ozvalo velké množství škol a učitelů s tím, že by ho chtěli co nejdříve používat ve výuce.
Velmi rychle jsme se domluvili s DAMU a dnes to funguje tak, že na Dramoxu je k mnoha představením i pracovní list. Nejsou to testy, ale spíše se jedná pochopení motivace postav a o vlastní interpretaci divadelního představení. U Hamleta tam máme například zábavnější úkol, jak by vypadala konverzace mezi Hamletem a Ofélií dnes, ale snažíme se i rozvíjet porozumění žáků o tom, proč je divadelní představení udělané tak, jak je. Školy si pak mohou pořídit Dramox za poloviční cenu. Snažíme se o to, aby to bylo co nejdostupnější a aby se divadlo dostalo k co největšímu množství dětí. To je vlastně to, na čem je celý Dramox založený – snaha, aby se k Vám divadlo dostalo co nejvíckrát.
Martin Zavadil
Od spuštění Dramoxu v roce 2020 je jeho generálním ředitelem.
Vystudoval divadelní vědu a při vedení Dramoxu využívá kombinace technického a humanitního vzdělání.
Dříve pracoval jako obchodník Jablotronu a společnosti Creative Dock.
