Je to taková malá kukaň. Kancelář s jedním pracovním stolem, počítačem a s nástěnkou s pracovními pokyny i poměrně veselými obrázky. Přesto se z ní řídí vytápění všech hal v areálu státní firmy VOP CZ v Šenově u Nového Jičína. Stačí na to jeden člověk. Doba, kdy bylo zapotřebí šesti topičů a kdy haly i desetkrát za den obcházel zaměstnanec regulující vytápění, je dávno pryč.
Do hal vyrazí pracovník údržby na kontrolu topení tak jednou za směnu, přitom zvládne obsloužit i těch několik posledních termostatů, které je třeba nastavit ručně, nikoli přes centrální počítač. Jeden velín, z nějž se řídí vytápění všech objektů, je součástí komplexního projektu energetických úspor, který se ve VOP CZ realizoval v letech 2017 a 2018.
„Věděli jsme, že budeme muset modernizovat vytápění v obou našich areálech, v Šenově i v Bludovicích. Blížilo se zpřísnění limitů emisí CO₂ a naše staré parní kotle už by nevyhověly. Ale původně jsme předpokládali, že budeme dělat úpravy ve vlastní režii, že investice do nich budou postupné,“ vysvětluje Martin Šturala, pověřený ředitel podniku.
Vše změnil nápad využít projekt EPC (Energy Performance Contracting), kdy se investice hradí teprve až z úspor, které garantuje realizátor. Podnik nejprve zpracoval energetický audit, posoudil, v jakém stavu jsou objekty v areálu a jak hospodaří s energií. Poté v soutěži vybral dodavatele celého konceptu.
Volba padla na firmu ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Její projektanti opakovaně procházeli firmou a navrhovali opatření, jejichž cílem bylo ušetřit tolik energie, aby se dal projekt v hodnotě přes 70 milionů korun zaplatit pouze z realizovaných, skutečných úspor nejpozději do deseti let, tedy do roku 2028.
„Projekty energetických úspor formou EPC v průmyslu byly až dosud spíš výjimkou, protože mají návratnost delší než pět let. Ale to se, myslím, vzhledem k dlouhodobě vyšším cenám energií změní. Všichni ti, kteří se pustili do projektů energetických úspor ještě před začátkem energetické krize, teď díky tomu dosahují obřích úspor. Našim zákazníkům jsme loni prostřednictvím projektů EPC ušetřili přes 300 milionů korun. Jen potenciál úspor ve veřejných budovách odhadujeme až na 20 miliard korun ročně. Nijak to navíc neovlivní pohodlí uživatelů, jen omezíme plýtvání,“ říká Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO.
Páru nahradil plyn
Návrhů na různé úpravy ve VOP bylo mnoho, ale shrnout by se daly v podstatě do tří základních okruhů. Tím zásadním byla změna vytápění z parního na plynové, náhrada velké centrální kotelny menšími kotelnami v každém vytápěném objektu a s tím související vybudování nových středotlakých plynových rozvodů. Dalším důležitým krokem byla nová elektroinstalace a nahrazení výbojkového osvětlení LED světly. A pak drobné úpravy zajišťující například úspory vody užitím různých spořičů, dále využití odpadního tepla, rekonstrukce trafostanic, výměna hlavic u všech radiátorů či zateplení půdních prostor u administrativních budov.
„Projektanti zkušeného realizátora odhalili řadu možností, jak spořit, jak opatření optimálně uspořádat a nastavit. Pomohli nám vyvarovat se porodních bolestí a odhalili různé energetické úniky, kterých jsme si kvůli provozní slepotě ani nevšimli. Provozy jsme procházeli opakovaně, příprava trvala několik měsíců,“ líčí Martin Šturala.
Nahrazení centrální kotelny malými kotelnami ovládanými z jednoho velínu, nebo dokonce i z mobilu umožňuje samostatně regulovat každý objekt zvlášť v závislosti na potřebách provozu. Jako velká výhoda se to ukázalo zejména v době covidu, kdy se omezovala výroba na jednotlivých halách. Takto vysoké míry operativnosti by se jinak dosahovalo jen stěží.
Že se pro firmu jednalo o velkou změnu, potvrzuje Milan Šmejkal, údržbář, který ve VOP pracuje už přes dvacet let. „Když jsme vytápěli párou, energetické úniky byly obrovské. V zimě to tady vypadalo jako na Islandu. Potrubí už bylo staré, takže na mnoha místech docházelo k úniku páry. Opravy byly náročné. I s autogenem museli svářeči lézt do těch kanálů přikurtováni, aby měli jištění. Spotřeba páry byla obrovská, jeden kotel jí vyrobil 6,5 tuny za hodinu. A to tu byly tři,“ vzpomíná Milan Šmejkal. Po třech obrovských kotlích zůstaly v jedné z hal v areálu jen tři vybetonované plochy. Objekt z roku 1982 zatím zeje prázdnotou, jeho další využití firma zvažuje. Pro současné kotlíky zcela dostačují malé prostory velikosti domácí koupelny.
Osvědčila se i výměna osvětlení v halách a venku, přestože v době instalace ještě nebyly s LED světly velké zkušenosti. Nepotvrdily se obavy škarohlídů z jejich krátké životnosti, jejich výkon a svítivost neklesají, ale hlavně netrvá dlouhé minuty, než se světlo po rozsvícení naplno rozzáří. Další drobnou úsporu zajišťují automatické stmívače, které při vyšší intenzitě přirozeného světla zvenku sníží výkon umělého osvětlení. LED výbojky pravidelně uspořádané pod střechami výrobních hal navíc osloví i estéty.
Holubi museli změnit domov
Zateplení střech administrativních budov přineslo vedle energetických úspor i jeden nečekaný, ale vítaný bonus. Konečně se podařilo zlikvidovat holubí hejno zabydlené v podkroví jednoho objektu. Dostat ptáky z půdy jen krátkodobě bylo jednoduché. Stačilo otevřít okno a vyplašit je. Jenže i po následném pečlivém uzavření oken se vždycky někudy vrátili. Teprve až zateplení uzavřelo všechny tajné průchody a holubi si museli najít jiné bydlení.
Dva roky realizace tak komplexního projektu byly pro firmu náročné, byla to velká zátěž pro pracovníky údržby, energetiky i další profese. „Při shromažďování potřebných dokumentů jsme absolvovali pátrací akce v archivech. Chybějící dokumentaci jsme museli nahradit, takže se aktuální stav někdy zakresloval přímo v halách,“ vypráví Martin Šturala.
Údržbář Radek Vidomus, který ve VOP pracuje už 28 let, pro změnu popisuje, jak odstraňovali staré technologie. „Abychom nenarušili výrobu, tak jsme třeba staré parní rozvody nebo stropní topení v halách likvidovali na nočních a víkendových směnách,“ vypráví. Venku ještě staré rozvody místy připomínají bývalé časy. Ale i ty záhy zmizejí.
O vše další od projektové dokumentace přes zajištění subdodavatelů a samotnou realizaci až po kolaudaci se už ale starala dodavatelská firma. Velký partner byl zárukou, že ceny od dodavatelů prací i materiálů budou příznivé. Pracovníci VOP pomáhali pouze s vyřízením stavebního povolení u Stavebního vojenského úřadu. Jinak to byla opravdu stavba na klíč. Výhodou pro VOP bylo jednání s jediným partnerem, jedna komunikační osoba pro vyřizování záruk a převzetí komplexní zodpovědnosti za celý projekt a sledování postupu všech dílčích staveb vždy na jednom kontrolním dni.
Závazek postupného splácení nákladů na projekt z ušetřených prostředků sice mohou banky vnímat jako snížení bonity VOP CZ, s. p., ale firma si na realizaci nemusela brát úvěr, protože úhrada se nyní realizuje z úspor. Ty skutečně dosažené jsou násobně vyšší než náklady na financování dlouhodobého závazku. Pokud by se garantovaných úspor nepodařilo docílit, musel by realizátor rozdíl VOP uhradit. Ovšem přijatá opatření, která navíc pomohla snížit roční emise CO₂ o 2700 tun, nakonec zajišťují dokonce vyšší úspory, než se zpočátku očekávalo. Nadúspory nad původní předpoklad se zprvu počítaly v řádu statisíců. Dosáhnout takového výsledku bylo v zájmu obou partnerů, protože z prostředků ušetřených nad plán náleží 60 procent VOP a 40 procent realizátorovi. Mohl to být jednoduchý výpočet. Jenže teorie a praxe bývají občas rozdílné. Původně stanovené koeficienty se musely po dohodě dvakrát přepracovávat. Poprvé za covidu, kdy se provoz zbrojní fabriky téměř zastavil, podruhé při skokovém nárůstu cen energií.
„Bez tak zkušeného partnera by se nám nejspíše nepodařilo realizovat takto ucelený komplex opatření v tak krátkém čase,“ konstatuje Martin Šturala. Opravy vojenské techniky, kterými se státní firma VOP CZ vedle strojírenské výroby především zabývá, jsou energeticky hodně náročné, šetření energiemi je tudíž pro fabriku nezbytností.
Od roku 1946, kdy se datuje počátek historie Vojenského opravárenského podniku, se firma dynamicky vyvíjí. Nedávná komplexní proměna energetického hospodaření firmy znamenala další významný krok v jejím rozvoji. Aktuálně už má podnik v plánu další snižování spotřeby elektrické energie. Na střešní konstrukce čerstvě zateplených správních budov chce namontovat fotovoltaické panely. Měly by pokrýt až dvacet procent současné spotřeby energií.
