Krize spojená s koronavirem postihla nejen restaurace, ale i závodní jídelny a kantýny. Řada provozovatelů se bojí o jejich budoucnost. Hrozbou je pro ně i zavedení stravovacího paušálu.
„Ztratili jsme přibližně polovinu objemu jídel a některé kanceláře se stále neotevřely, protože i teď zaměstnanci tráví mnohem více dní na home office. Dokonce i některé výrobní závody jsou stále zavřené a nevíme, kdy budou otevírat,“ říká k aktuální situaci v oboru Robert Hlaváček, obchodní ředitel společnosti Sodexo.
Totéž potvrzuje i generální ředitel konkurenčního Aramarku Vladimír Staněk: „Poklesy v době, kdy se jednotlivé společnosti rozhodly omezit výrobu, byly až 80procentní. Business centra se v nejbližší době zcela jistě nedostanou na více než polovinu původních objemů, v průmyslových podnicích je stále až čtvrtinový pokles, který podle nás potrvá rok.“
Provozovatelé čekají, zda se situace zlepší po dovolených. Ale spíše se obávají, že ne. Jak uvádějí, jejich provozy jsou ekonomicky postaveny na velké objemy. Sebemenší pokles počtu prodaných jídel znamená ztráty, směřující je do záporných čísel.
Obavy z paušálu
Nervozitu přináší do odvětví i takzvaný zaměstnanecký paušál, který již před prázdninami prošel prvním čtením ve sněmovně. Ten má umožnit, aby zaměstnavatelé lidem namísto dotování jídla či rozdávání stravenek dávali nezdaněné peníze.
Obavy směřují k tomu, že až kantýny a jídelny po odstranění dotací zdraží, lidé už je nebudou navštěvovat tak často. Tím se zhorší efektivnost a roztočí kolotoč snižování návštěvnosti a zdražování, směřující k likvidaci provozu. „Investovali jsme do našich zaměstnanců a za nemalé náklady pro ně zřídili jídelnu, aby se mohli všichni stravovat za dotovanou cenu. Pokud by začali dostávat stravovací paušál, myslím si, že mnoho z nich přestane do jídelny chodit a nebude se stravovat pravidelně,“ zdůrazňuje ředitelka společnosti Hydra Jičín Jana Myšková. A sdílí obavy, že investice přijde vniveč. Případně, zda nebude firma muset stravovací provoz rovnou ukončit.
„I pětiprocentní pokles návštěvníků je pro některé kantýny problém. Samozřejmě jediné, jak to dohnat, je zdražení jídla. To ale trh příliš nedovolí,“ doplňuje Vladimír Staněk.
Stravovací paušál prosazuje ministerstvo financí s tím, že nový benefit bude dostupnější pro malé firmy a podnikatele, kteří doteď podporu stravování svých zaměstnanců neřešili. Při transferu příspěvku na stravování přímo k zaměstnanci by podle něj odpadly některé administrativní náklady s obsluhou stávajícího stravenkového systému. Počet lidí, kterých by se to mohlo týkat, je podle ministerstva okolo milionu. Stravenky pak používá odhadem 1,3 milionu lidí. Do závodních jídelen chodí asi 1,8 milionu strávníků.
Oběd už za 30 korun
Nedávný průzkum „Moje závodka“ ukázal, že třetina zaměstnanců jí v závodních jídelnách a kantýnách za ceny do 30 korun, plných 57 procent pak za jídlo platí do 50 korun. Zpravidla jde o tříchodový oběd s možností výběru. Pokud se tito lidé začnou stravovat v restauracích, připlatí si denně okolo stokoruny, což je nakonec může od teplého oběda odradit.
Podle Roberta Hlaváčka ze společnosti Sodexo jsou zaměstnanecké kantýny jako letadlo. Zpomaluje a zpomaluje, až v jednu chvíli už nemá dostatečnou rychlost a najednou spadne. Vzhledem k tomu, že se jedná o byznys s nízkou marží, přestane být provoz kantýny v jeden okamžik udržitelný, jak pro provozovatele, tak i pro zaměstnavatele, protože má velké fixní náklady na provoz.
„Překvapivě nejrozumnější jsou v tomto velké odborové svazy, které chápou, že paušál je populistický nesmysl. Společně nás celkem fascinuje, proč stát nejedná se stravenkovými společnostmi o zastropování provizí, a jen tu rozpoutává závist mezi těmi, kdo stravenky mají a těmi, kdo je nemají,“ uzavírá Vladimír Staněk.
