Když řidič nezná číslo pojistky ani platnost řidičáku, pomůže aplikace Bouračka, říká Vladimír Krejzar z České kanceláře pojistitelů

Vladimír Krejzar z České kanceláře pojistitelů

Vladimír Krejzar z České kanceláře pojistitelů Zdroj: ČAP

Klára Sýkora
Diskuze (0)

Stovky dopravních nehod denně končí bez zásahu policie, přesto musí řidiči vše správně zdokumentovat pro pojišťovnu. V praxi to bývá problém. „Motoristé často nemají po ruce potřebné údaje nebo netuší, co do formuláře vyplnit,“ říká Vladimír Krejzar z České kanceláře pojistitelů. Právě proto vznikla webová aplikace Bouračka, která záznam digitalizuje a propojuje s registry.

Aplikace Bouračka může při nehodě nahradit papírový dokument. Je o ní zájem?

Aplikaci jsme spustili na začátku července bez větší mediální podpory, protože jsme si ji nejdřív chtěli vyzkoušet v ostrém provozu. Náběh byl pomalý, ale jak jsme ji řidičům začali víc představovat, zájem roste. V pracovní dny ji využijí průměrně u stovky nehod. Zatím máme přes pět tisíc vyplněných formulářů, což za tak krátkou dobu vnímám jako poměrně vysoké číslo.

Jak rychlý očekáváte další růst? Přece jen řada lidí dává přednost papírové variantě.

Alternativa papíru tady musí zůstat, aby lidé měli možnost volby. Další nárůst ale určitě očekáváme, jen nedokážu říct jak rychlý. Když se podíváme do Estonska, kde podobnou aplikaci spustili před třemi lety, podle dostupných zdrojů ji tamní řidiči využijí až ve dvaceti procentech případů. My bychom rádi, aby to u nás bylo výrazně víc. Na českých silnicích dojde za rok ke zhruba 170 tisícům nehod, ke kterým není třeba volat policii. To je asi 400 až 450 nehod denně. A když už teď máme dny, kdy aplikaci využije i víc než sto řidičů, pohybujeme se právě na dvaceti procentech, a to po pouhých čtyřech měsících.

V jakých případech se dnes online záznam nejčastěji využívá?

Většinou u srážky dvou vozidel, pokud jde o menší nehody, kde je je jasné zavinění a jsou na místě všichni účastníci. Tady poslouží právě tištěný záznam o nehodě nebo teď už i aplikace Bouračka. Ovšem pokud dojde ke zranění, poškození majetku třetí osoby nebo veřejně prospěšného zařízení, například semaforů, dopravních značek nebo svodidel, je ze zákona nutné volat policii. To samé platí v případě, kdy na některém z vozidel dojde ke škodě vyšší než 200 tisíc korun. Tady došlo od prvního července ke změně, dřív byla hranice poloviční.

Co když řidič špatně odhadne výši škody a ta následně překročí hranici 200 tisíc korun?

Obecně by to neměl být velký problém. Přímo v zákoně je totiž uvedena formulace, že částka „zřejmě“ nepřevyšuje hodnotu 200 tisíc korun. Pokud se domníváte, že se do této hranice vejdete, vyplníte záznam o nehodě a následně zjistíte, že to bylo o pár tisíc víc, problém to nebude. Samozřejmě kdyby z toho byl najednou dvojnásobek, už to může působit zvláštně. V takovém případě bude pojišťovna zkoumat, proč k nehodě nebyla přivolána policie a zda mohl účastník nehody takový rozdíl odhadnout. S menšími rozdíly ale umí pojišťovny pracovat. Navíc každý má alespoň přibližnou představu, jakou má jeho auto hodnotu, a podle toho se může orientovat. Tady hodně pomohlo zmíněné zdvojnásobení limitu, protože řada aut na silnicích dnes takovou hodnotu ani nemá, tím pádem ji nemůže přesáhnout. I u novějších aut už by se pak jednalo o rozsáhlejší poškození.

Proč vlastně vznikla aplikace, když existuje papírový záznam?

Zjistili jsme, že řada lidí vůbec neví, co při dopravní nehodě dělat. Z našich průzkumů vyplynulo, že jen necelá třetina by uměla ve správné situaci použít stávající papírový formulář. Na druhou stranu víc než dvě třetiny dotazovaných uvedly, že by se raději spoléhaly na moderní technologie a online formuláře. Kromě toho nám šlo také o zpřesnění některých údajů. Když dojde k nehodě, řidiči mohou použít jakýkoli papír, co mají po ruce. To ale není zrovna nejpraktičtější, protože pak neví, co přesně vyplnit. Lepší varianta je, když mají v autě papírový euroformulář, kde je návod a řidiči na nic nezapomenou. Jenže když už dnes u sebe motoristé nemusí mít zelenou kartu, řidičák ani techničák, často mají problém dokumenty vyplnit. Neznají totiž potřebné údaje. To má aplikace vyřešené. Máme přístup do registru vozidel i řidičů, a také do databáze pojistných smluv, odkud čerpáme potřebné údaje.

Pořád je ale nutné doplnit základní údaje…

To ano, ale stačí k tomu jen občanka a státní poznávací značka. Řidič obojí nahraje do aplikace a tam se následně doplní veškeré údaje o řidičských oprávněních, informace o vozidlech a detaily pojištění. Potom se jen nafotí místo nehody a poškození aut, upřesní se detaily a je vyplněno.

Takže řidiči už nemusí zakreslovat situaci při nehodě a označovat body střetu?

Kreslení jsme na doporučení vývojářů záměrně vynechali. Přece jen malovat něco prsty na malou obrazovku telefonu není úplně ideální. Záznam máme primárně založený na fotografiích. Kromě toho jsou tam předvyplněné nejtypičtější situace a střety, takže stačí vybrat jednu z možností. Kdyby žádná z nich „nepasovala“, řidič přidá písemný popis události. U papírových formulářů se stejně často stává, že z náčrtu není vůbec jasné, co se stalo. Někdy lidé nehodu špatně zakreslí, jindy se jedná o složitější situaci, kterou není tak snadné vystihnout. Proto si myslíme, že kombinace fotografií, předvyplněných typů nehod a slovního popisu nám dá přesnější, nebo minimálně stejně kvalitní záznam o nehodě.

Vladimír Krejzar

Vladimír Krejzar vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V České kanceláři pojistitelů (ČKP) působil nejprve jako ředitel Úseku právních služeb, kde se kromě statutární a korporátní právní agendy věnoval i správě pohledávek, od roku 2018 pak zastává pozici ředitele Úseku likvidace pojistných událostí. Kromě toho zastupuje ČKP v mezinárodní organizaci tzv. zelenokaretního systému a podílí se na legislativní činnosti v oblasti pojišťovnictví a související legislativě týkající se provozu vozidel.

Zrychlí elektronická verze dokumentu zpracování pojistné události, i když samotné hlášení škody pojišťovně zatím nenahrazuje?

Určitě to urychlit může, protože v elektronické verzi jsou data mnohem lépe čitelná a také přesnější. Pojišťovna má tak k dispozici vše potřebné a může škodu začít rychleji řešit. Je ale pravda, že zatím je třeba i po vyplnění online formuláře kontaktovat pojišťovnu viníka a škodu tam nahlásit. Do budoucna se však počítá s tím, že přes aplikaci bude možné rovnou i poslat oznámení pojišťovně a začít s likvidací.

Co když k nehodě dojde v místě, kde není dostatečný signál?

Bouračka je webová, nikoli mobilní aplikace. To má své výhody, třeba že nemusíte nic stahovat do mobilu. Na druhou stranu bez připojení k internetu fungovat nemůže. Menší výpadky v průběhu vyplňování nevadí, pokud ale v místě není vůbec žádný signál, pak je třeba se vrátit k papírovému formuláři.

Zmínil jste estonskou verzi. Jsou podobné aplikace v Evropě standardem?

Nejsou. V některých státech sice něco podobného mají, ale jedná se spíše jen o elektronickou verzi papírového euroformuláře bez automatického napojení na registry. Řidiči musí klasicky vyplnit veškeré informace, jen je nemusí psát ručně.

Co bylo na vývoji aplikace nejtěžší? 

Asi nejsložitější částí bylo načítání údajů z občanského průkazu. Ne vždy panují ideální světelné podmínky, a už vůbec ne každý má občanku v dobrém stavu. Ale i napojení na registry bylo oříškem. Potřebovali jsme, aby všechno fungovalo rychle. Řidiči při vyplňování nemohou čekat, než se jim formulář načte.

Zmínil jste, že do budoucna počítáte s možností hlásit prostřednictvím aplikace škodu pojišťovně. Jaká další zlepšení jsou v plánu? 

Chceme například, aby se aplikace dala použít nejen při střetu dvou vozidel, ale třeba i při kolizi s pevnou překážkou nebo zvěří. Tedy v případech, kdy na jedné straně nestojí žádný konkrétní účastník, respektive není to řidič vozidla. Dále se zamýšlíme nad tím, jak aplikaci využít u nehod s účastí cizinců, protože aktuálně je to možné jen mezi dvěma českými řidiči. Od nich také sbíráme zpětnou vazbu, takže dalšímu rozvoji se nebráníme. Cílem je maximálně ulehčit práci policii, aby měla prostor řešit pouze závažnější nehody, u kterých je její přítomnost nezbytná.

Půjde využít aplikaci i v zahraničí?

Úplně to nevylučuji, ale je tam několik překážek. Ne všude platí stejná pravidla pro přivolání policie, takže třeba naše rozcestníky a informace by jinde nefungovaly. V zahraničí bychom také ztratili výhodu napojení na registry, takže by se skutečně jednalo jen o online verzi klasického formuláře.

Začít diskuzi