Pražská plynárenská uvažuje o nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Podle předsedy představenstva Martina Pacovského jsou američtí těžaři jednáním otevření. „Chtějí se ale bavit o minimálně patnáctiletém kontraktu – a v tom je trochu zakopaný pes, protože u nás se nikdy takto dlouhodobé kontrakty nedělaly,“ říká v rozhovoru pro E15.
Zvládneme příští zimu bez ruského plynu?
Myslím, že nás ještě čeká nějaká lehce složitější doba v momentě, kdy se začnou plnit zásobníky plynu. Teď po konci zimní topné sezony teprve uvidíme, v jakém stavu zásobníky skončí. Evropská komise vydala nařízení, že k 1. listopadu mají být zásobníky naplněny z 90 procent. To znamená, že všechny evropské země začnou plnit zásobníky zhruba ve stejnou dobu. Musíme tedy doufat, že si jednotlivé země nebudou konkurovat, že to nebude mít vliv na cenu, protože většina zemí kupuje na spotovém trhu.
Takže plynu bude dostatek?
Už teď je jasné, že zemního plynu bude dost. Je ale možné, že někdy před létem ceny porostou, protože poptávka po plynu z důvodu vtlačování do zásobníků bude velká. Tam bych se neodvážil kategoricky tvrdit, že cena zůstane na té úrovni, kterou vidíme teď.
Nedávno jste byl společně s ministrem průmyslu na návštěvě Spojených států, kde jste jednali s těžaři o nákupu LNG. Jaké jsou tam možnosti?
Jedním z důvodů cesty bylo i zjištění, jestli má vůbec smysl se s někým ze Spojených států o dodávkách LNG bavit. My nejsme z pohledu Evropy nějaká významná energetika, ale v Česku jsme v dodávkách zemního plynu číslo dvě, takže v tomto kontextu nějakou váhu určitě máme. Ale chtěl jsem si ověřit, jestli firma naší velikosti má vůbec otevřené dveře k dodavatelům LNG. Mile mě překvapilo, že ano. Dozvěděl jsem se, že nejsme jediná energetika této velikosti, která tam s nimi jednala.
Jak by taková spolupráce mohla vypadat?
Oni se chtějí bavit o minimálně patnáctiletém kontraktu, chtějí zkrátka dlouhodobou smlouvu na odběr určitého množství. A v tom je trochu zakopaný pes, protože se historicky u nás takto dlouhodobé kontrakty nedělaly. Myslím si, že to ani nikdo neumí pořádně spočítat. Na druhou stranu je vidět, že třeba německý energetický koncern EnBW podobnou cestu do určité míry zkouší. Proto jsem přesvědčen, že není od věci si minimálně zkusit spočítat, jak by to vypadalo a jak by to mohlo fungovat.
O jak velkém objemu dodávek přemýšlíte?
Pokud bych to měl hodně zjednodušit, optimální model je jedna loď měsíčně. To znamená 12 lodí ročně. Funguje to tak, že loď jede 14 dní ze Spojených států a 14 dní se vrací. To znamená, že bychom si rezervovali jedno plavidlo, které by bylo určeno výhradně pro tento kontrakt. Bavíme se zhruba o 12 terawathodinách zemního plynu. Jen Praha má spotřebu zhruba osm terawathodin. Dovedu si tedy představit, že bychom takovou dodávku rozdělili na dvě poloviny. To znamená pro Prahu jednu polovinu a pro stát druhou. To mi přijde jako rozumná velikost s rozumným rizikem a přitom s rozumnými logistickými náklady.
Jak dlouho ještě bude zemní plyn součástí energetického mixu Evropy?
Zatím nejsme schopni bez plynu nebo uhlí poskytovat v zimě teplo. Kvůli dekarbonizaci teplárenství je jediným přirozeným nástupcem zemní plyn a my už dnes víme, že většina tepláren bude přecházet na zemní plyn a bude pokračovat relativně strmý nárůst jeho spotřeby. Zároveň se používá jako palivo v plynových elektrárnách, které budou potřeba pro balancování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je to dáno tím, že za každý obnovitelný zdroj musí být nějaký relativně rychlý záložní zdroj energie, a tím plynové elektrárny rozhodně jsou.
Martin Pacovský (50)
Vede z pozice předsedy představenstva společnost Pražská plynárenská, a. s., s cílem vytvořit z ní modernější a zelenější firmu. Dlouhá léta pracoval pro společnost ČEZ, kde se věnoval mimo jiné obnovitelným zdrojům a úspěšně realizoval vstup na německý trh v oblasti větrné energetiky. Duch startupové scény čerpal jako risk manažer VC fondu INVEN CAPITAL se zaměřením na čisté technologie. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul MBA získal na Rochester Institute of Technology.
