Lidí schopných pracovat v IT je jen omezené množství. AI pomůže, ale nelze ji nechat řídit

Co je pro vás teď v energetice nejaktuálnější téma?

Změn v odvětví je celá řada a není jednoduché ukázat jen na jednu z nich. Každopádně tu za nějaké období budeme mít úplně jinou energetiku než před dvaceti lety. Vybudování sektoru do podoby řekněme „tradiční energetiky“, ve které ho známe, trvalo zhruba padesát let. Transformace k nové energetice bude o něco kratší, ale rozhodně ne ze dne na den.

Změny, které probíhají teď, jsou poměrně razantní, a jejich důsledky už začínáme všichni pociťovat. Rozhodně to nevypadá, že budeme mít k dispozici neomezené množství relativně laciné energie, jak jsme byli v minulosti zvyklí. Transformace ale samozřejmě přináší i nové příležitosti, přičemž zrovna v IT je jich hodně a je to pro náš sektor pozitivní. Pro spotřebitele energií to až tak pozitivní nebude.

K čemu všemu budou třeba nová řešení a produkty?

Nejde jen o produkty, ale také o jejich implementaci. Když se podíváme na očekávané investice, například do přenosových a distribučních sítí, tak ta křivka jde strmě nahoru. Oproti minulým létům se pohybujeme v násobcích. A to nechávám stranou jádro. Do informačních technologií směřuje sice jen malá část, ale i tak se bavíme o miliardách jen v Česku.

Zároveň ovšem existuje jen omezené množství lidí, kteří jsou schopní v IT pracovat. Projektů, které nás čekají, je přitom spousta. Takže bude nutné je dělat chytře a stavět na stávajících, existujících, standardizovaných produktech, abychom množství práce na nich strávené omezili.

Vedle toho se navíc otevírá určité pole i pro úplně nové produkty. My jako Unicorn jsme se například etablovali na energetickém trhu i díky první liberalizační vlně. Tehdy se zrovna v České republice oddělila přenosová soustava od zbytku sektoru poměrně progresivně a my jsme tehdy vyvinuli obchodní systém Damas, který je dnes nejpoužívanější v Evropě.

A půjde tedy primárně o balancování sítí, predikce výroby a spotřeby, kyberbezpečnost, nebo něco jiného?

Opravdu nelze říct, že jedno téma je hlavní. Problémů je víc, a ještě k tomu jsou propojené. Spíš lze možná říct, co je nejurgentnější. Bilancování, nebo chcete-li zajištění výkonové rovnováhy je určitě velkým tématem. A ještě nabude na důležitosti a velikosti s tím, jak budeme odstavovat zbytek naší uhelné flotily. Bude to hodně náročné, ale dá se říct, že všichni klíčoví hráči se na to připravují.

Další věcí je chytré měření, jehož zavedení běží ve všech velkých energetikách. Do budoucna umožní pracovat se soustavou způsobem, který dřív možný nebyl. Samozřejmě, tématem je i kyberbezpečnost. Její význam narůstá, ale není to něco, co se dá vyřešit jedním produktem, který teď vyrobíme nebo zavedeme. To musí být kontinuální záležitost, bezpečnostní aspekty je třeba zohledňovat při všech projektech a aktivitách.

Nesmíme to však přehnat, protože v Evropě máme občas tendenci si vytvořit taková pravidla, která nám efektivně brání věci realizovat. Ať už GDPR, AI Act či další. Nemůžeme být zabezpečení tak, že nebudeme schopní nic vyrobit.

Stíhá svět IT dohánět požadavky energetické transformace, nebo je naopak napřed?

Rozhodne to není tak, že by svět informačních technologií brzdil vývoj energetiky. Když si vezmete, jak dlouho trvá stavba elektrárny, nebo i vedení vysokého napětí, tak se dá s nadsázkou říct, že u nás je to přes noc. Svět IT zároveň umožňuje provozovat energetiku na hraně toho, co je fyzikálně vůbec možné. Ale za ty fyzikální hranice to neposune. Díky IT můžeme do jisté míry nahradit nedostatky v infrastruktuře. Ale elektřinu jen pomocí IT nevygenerujete.

Obecně platí, že sofistikované řízení je dnes nutné na všech úrovních. Začíná to u obchodníka, který má dnes novou situaci například i v tom, že řada spotřebitelů je zároveň výrobci. K tomu se nyní přidává sdílení. Což samozřejmě snižuje přesnost používaných predikcí. Lze navíc předpokládat, že cena odchylky bude narůstat a naopak, čím víc se trefíte, tím více budete vydělávat. Zároveň je třeba více využívat regulačního potenciálu, zvláště na úrovni nízkého napětí. Tedy u tepelných čerpadel, baterií a podobné řiditelné spotřeby. Zatím to všude na světě existuje spíše jen v rovině pilotních projektů.

My už dnes řešíme víc věcí v Evropě než v Česku a pracujeme na tom, abychom se posunuli do pozice celosvětového dodavatele IT řešení pro energetiku. Teď jsme zrovna podepsali významnou zakázku v Saudské Arábii, kde se také energetika posouvá.

Dá se to srovnávat, když tam mají vlastní ropu, klimatizace tam asi běží pořád, mají rovnoměrnější osvit…?

Srovnávat se to dá, protože fyzikální zákony tam platí stejně jako tady. Spíš jde o to, že je tam energetika daleko více centralizovaná. Tím, že využívají více fosilních paliv, lépe se jejich výroba reguluje. I oni ale mají plány na dekarbonizaci, podíl fotovoltaiky na výrobě by v Saudské Arábii měl dosáhnout postupně až třiceti procent. Takže bude třeba balancování i tam. Jestli použijí baterie, vodík, amoniak nebo ještě něco jiného, to se teprve uvidí.

Náš projekt se nicméně zabývá řízením vznikajícího regionálního trhu s elektřinou v oblasti celého Perského zálivu, kde nacházíme mnohé paralely s historickými etapami budování společného evropského trhu.

Dá se tak atomizovaný a nestabilní systém, jaký vzniká v Evropě, vůbec uregulovat?

Uregulovat to lze vždycky. V nejhorším se odpojí část spotřeby nebo výroby.

To je ale poměrně drahé řešení.

Samozřejmě. Také neříkám, že to musí nastat. Ale jako krajní scénáře taková varianta existovat musí a v případě nezbytnosti se musí použít. Česká přenosová soustava dokáže absorbovat zhruba 13 gigawattů fotovoltaiky a víc tady nemá cenu stavět. Protože když bude svítit slunce, nebude tu elektřinu kam dávat a zdroje se budou prostě vypínat.

Neskončí to tak, že vašim zákazníkem budou i domácnosti, aby dokázaly využívat kolísání cen?

Našimi ne, my se soustředíme spíše na velké hráče. Nejvíc se specializujeme na vše kolem obchodu, ať už jde o elektřinu či plyn. Ale někdo software pro domácnosti dělat bude. Přičemž naše systémy umožní trhu, přenosové soustavě, obchodníkům či agregátorům, aby se třeba vaše tepelné čerpadlo do balancování mohlo zapojit.

Jak do toho všeho vstupuje AI?

Záleží na tom, co pojmenujeme umělou inteligencí. V poslední době se to hodně zaměňuje s ChatGPT. Využití těchto aplikací je u našich řešení poměrně omezené. Snad vyjma pomoci pro uživatele. Pokud se bavíme o technologii neuronových sítí jako takové, tak to už je věc jiná. S těmito záležitostmi poměrně intenzivně experimentujeme. AI není samospasitelné, ale jeho schopnost samoučení je cenná. Zatím se však ukazuje, že pokud máte přesně naprogramovaný fyzikální model, tak funguje lépe. Ale pokud se změní okolnosti, už ho musíte přenastavit, zatímco AI se dokáže adaptovat. K tomu ovšem potřebujete mít kvalitní vstupní data, což je často problém a další příležitost pro naše služby.

Energetický obchod se hodně posouvá k reálnému času, takže musíte například přesně vědět, jestli síť umožní transakci zrealizovat. Tím se dostáváme blízko faktickému řízení soustavy, a tady prostor pro AI také existuje. Především z hlediska optimalizace prostoru pro realizaci obchodů.

Zatím je to ale všechno v rovině poskytování rad. Nedovedu si představit, že bychom umělou inteligenci nechali řídit kritickou infrastrukturu, protože je zatím prostě příliš nespolehlivá.

A jsme schopni takové systémy kontrolovat?

Musíme.

Ale ony jsou rychlejší než my.

Právě proto je možnost jejich využití omezená. Já bych se bál nechat AI fyzicky manipulovat prvky v síti. Vždycky tam musí být kontrola člověkem, dispečerem. Teď právě podobný systém vytváříme pro Švýcary, kde dokáže propočítat tisíce možných scénářů pro konfiguraci soustavy a nacházet optimální řešení. Bude to unikátní nástroj, ale pořád tam bude třeba lidský faktor.

V celku to pak všechno odráží fakt, že jsme začali jednoduchý systém nahrazovat složitým. Proto budete muset mít systém, který to bude řídit, další systém, který bude kontrolovat ten řídící, a zase další, který bude kontrolovat ten kontrolní. Ale vždycky bude jednodušší a rychlejší udělat nový IT systém než postavit nové vedení a novou elektrárnu. Provozovat tak složitý celek však samozřejmě nebude lacinější než to, co jsme měli doposud.

A to ještě Číňani a Američani tvrdí, že do deseti let začnou dodávat elektřinu z fúze. Což by ale byl stabilní zdroj.

Já bych na to zatím moc nespoléhal. Dnes se třeba hodně hovoří o malých modulárních reaktorech, ale i ty reálně fungují jen ve formě prototypů. Ten posun od stabilních k občasným zdrojům už nastal a bude pokračovat. Musíme se na to připravit.

Jan Konrád

Je obchodním ředitelem v Unicorn Systems. Vystudoval mezinárodní vztahy na Vysoké škole ekonomické a právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1997 začal pracovat jako programátor Unicorn Systems. V roce 2013 byl jmenován členem představenstva s odpovědností za mezinárodní expanzi společnosti, od roku 2016 zastává pozici obchodního ředitele.