Střecha Kongresového centra v Praze (KCP) zaujme nejen pohledem na panorama hlavního města, ale také dvěma obrovskými plochami osázenými od oka jen těžko spočítatelným množstvím fotovoltaických panelů. Jsou nejnovější součástí širokého programu energetických úspor, které KCP řeší metodou Energy Performance Contracting, kdy se investice do opaření splácejí z úspor.
„Původně jsme tady chtěli tenisový kurt. Ale dopadlo to jinak,“ vtipkují hasiči, bez nichž se na střechu Kongresového centra Praha nikdo nedostane. KCO nechalo na střeše své ikonické budovy vyrůst největší fotovoltaickou elektrárnu v centru Prahy a navázalo tak na rozsáhlý program energetických úspor. Ty mu loni, v době vysokých cen energií, ušetřily okolo padesáti milionů korun. Jako by se tím definitivně odstřihlo od patosu let předlistopadových, kdy byla budova na Vyšehradě postavena. Budova prostorově velkorysá, ale s malým ohledem na energetickou spotřebu.
Že je nutné radikálně změnit nakládání s energiemi v KCP bylo nasnadě. „Myslím, že to všichni měli v hlavách už dlouho. Zhruba od roku 2013. S realizací ale museli trochu počkat, až se vyřešilo oddlužení KCP, které nabralo dluhy po zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky,“ říká ředitelka KCP Lenka Žlebková.
Jak přistoupit k šetření energiemi v tak rozsáhlém komplexu, který zahrnuje 70 sálů? KCP má svoji nezaměnitelnou architekturu, která dost omezuje, až znemožňuje úpravy oken a pláště, či snad dokonce zateplení.
„Takové velké komplexy, jako je Kongresové centrum, mají vlastní zdroje energie, hlavně tepla. Museli jsme zefektivnit místní kotelny, omezit ztráty v systému a pak především snížit plýtvání, které je v takových budovách běžné,“ vysvětluje Miroslav Marada, ředitel pro strategii a rozvoj společnosti ENESA z holdingu ČEZ ESCO, což je část ČEZ, která se věnuje energetickým úsporám a zelené energetice. Ta stála u zrodu projektu energetických úspor v Kongresovém centru. Dříve například nebylo zdaleka samozřejmé vypnout topení či klimatizaci s chlazením v sálech, kde se zrovna nekonají žádné akce. Dnes ano.
Jaká je ta správná teplota v sále?
„Nastavit teplotu je ale docela věda,“ upozorňuje s úsměvem ředitelka Žlebková. Každý má jinou představu o ideální hladině a speciálně Američané, zvyklí na klimatizaci, snášejí těch našich 21 až 23 °C, požadovaných hygienickými normami, jen těžko. Je to pro ně moc. „To je jako v domácnosti, kde se taky lidé kolikrát neshodnou,“ dává příměr ředitelka. A dodává, že leckdy stačí zaplnit sál lidmi nebo rozsvítit velkou LED obrazovku, a teplota jde nahoru sama. S tím dnes umí chytrá energetika od ENESA pracovat, a tak se v zaplněných sálech nemusí tolik topit, protože prostor vyhřívají svým teplem sami diváci.
Samotnou regulací spotřeby to ale nekončí. Například odpadní teplo z kuchyně či z místností, jež se chladí, se využívá tam, kde je ho naopak třeba. A naopak, v chladnějších dnech se chladicí okruh ochlazuje přímo venkovním studeným vzduchem, aby mohla klimatizace běžet na nižší výkon.
Přestože KCP prošlo v roce 2000 rekonstrukcí a získalo přístavbu, technologie se zásadně nezměnily. Většina pochází ze 70. let 20. století. Do roku 2016 náklady na elektrickou energii, plyn a vodu spolkly každoročně téměř 74 milionů korun. Při projektování změn firma využila modelu energetických úspor EPC, který už předtím posloužil například pro Národní divadlo, Rudolfinum či Stavovské divadlo. Dodavatel technologie, v tomto případě již zmíněná ENESA z ČEZ ESCO, za dosažené úspory přímo ve smlouvě ručí. Druhou výhodou tohoto modelu je, že se investice do úsporných technologií splácejí přímo z peněz ušetřených za energie.
Výpočet nové spotřeby se promítl i do úpravy zdroje, tedy zrenovované kotelny. Ta původní měla výkon 20 megawattů, současná má 12,5 megawattu včetně nové kogenerační jednotky sloužící kromě výroby tepla i k výrobě elektřiny.
EPC – zaplať z toho, co ušetříš Kongresové centrum po změny použilo takzvanou metodu EPC – Energy Performance Contracting. Podstata spočívá v tom, že dodavatel navrhne a zrealizuje projekt, jehož cena se nadále splácí z úspor. Ty jsou ale dopředu garantované, a pokud by se jich dosáhnout nepodařilo, musí dodavatel rozdíl kompenzovat. Naopak jsou-li úspory vyšší, podělí se o ně obě strany. Alespoň tak to funguje u skupiny ČEZ ESCO. |
Garantovaná úspora
„Bývalé představenstvo oslovila právě ta garantovaná roční úspora ve výši 24 milionů korun a návratnost investice do deseti let,“ vysvětluje Lenka Žlebková, která v čele centra stanula až v roce 2020. Předtím v něm působila jako ředitelka obchodu a marketingu.
Ve skutečnosti se ale i díky růstu cen energií investice vrátila mnohem dříve. Podle ředitelky KCP dokonce už do pěti let.
Projekt se v průběhu mírně měnil. Třeba díky tomu, že se zvýšila efektivita svítidel. Na začátku se „ledky“ dávaly jen na exponovaná místa. Dnes jsou téměř všude.
Vyplatí se podobná realizace každému? Podle Miroslava Marady nastává problém u velmi malých odběratelů, jakými jsou třeba školky. „Tam se finanční úspora hledá velmi těžko, protože efektivita investic do úsporných opatření není ve vztahu ke spotřebě lineární. Města to ale mohou vyřešit tak, že dají dohromady několik institucí či budov. Školy a školky třeba dohromady s nemocnicí nebo nějakým kulturním centrem. Pak se ti malí svezou s velkými,“ říká. Na otázku, jaký objem programů EPC už firma realizovala, odpovídá, že řádově v jednotkách miliard korun.
To už ovšem kráčíme po střeše impozantní stavby k fotovoltaickým panelům. Jsou rozložené ve dvou částech poměrně členitého prostoru. Abychom se k nim a ke krásnému výhledu na Prahu dostali, musíme s kolegyní fotografkou vylézt po třech žebřících, z nichž ten nejdelší má čtrnáct metrů. Naštěstí jsou opatřené zábranami, nabízejícími poměrně slušný prostor.
„Ale když to při cvičení lezete s ‚dejchákem‘, poznáte, že tam tak moc prostoru není,“ glosují s úsměvem hasiči, kteří nás doprovázejí. Bez jejich souhlasu a doprovodu se sem nikdo nedostane. „Až budeme nahoře, tak se držte jeden a půl metrů od kraje, ani o kousek blíž. Jinak byste museli být uvázaní,“ dávají jednoznačný pokyn. A pak šplhají po žebřících, jako by to byla legrace.
Fotovoltaika ušetří 5,5 milionu ročně
Fotovoltaika přišla na řadu až mnohem později než samotný optimalizační EPC program. Rozjela se až letos. „Umožnil to obrovský pokrok v technologiích. Dřív by se nevyplatila, teď ano,“ zdůrazňuje Miroslav Marada. Kongresovému centru pokryje tato elektrárna asi deset procent spotřeby a ušetří odhadem 5,5 milionu korun ročně. KCP ji bude splácet v ceně odebírané elektřiny. Po ukončení třináctiletého kontraktu ji pak převezme za pouhou jednu korunu.
Celkem je na střeše rekordních 2080 panelů. Aby zde mohly být, museli inženýři řešitele prokázat například to, že odlesk slunce nebude oslňovat letadla či návštěvníky Petřínské rozhledny. To se podařilo, panely neoslňují a je přes ně nádherný výhled. Ten považuje Lenka Žlebková za jednu z největších deviz Kongresového centra. „Spolu s ním pak to, že kongresy prostě umíme,“ dodává.
Aby je uměli ještě lépe, potřebují konečně postavit novou výstavní halu a zrenovovat garáže. Pokud jde o energetiku, uvažují o fotovoltaice i na střeše přilehlého business centra s hotelem. „Nejde jen o úspory, ale i o udržitelnost. Ta se totiž v oblasti pořádání kongresů probírala mnohem dřív, než se stala celospolečenským tématem. I proto jsme fotovoltaiku zvažovali již dávno,“ uzavírá ředitelka Kongresového centra.
