Česko má před sebou krok, který zásadně ovlivní rozvoj fotovoltaiky. Novela zákona, kterou společně připravila ministerstva zemědělství a životního prostředí, odblokuje pro solární panely až 70 tisíc hektarů půdy. Je to koncept takzvané agrovoltaiky, tedy kombinace pěstování vybraných plodin spolu se solárními panely, přičemž pěstitelé nepřijdou o zemědělské dotace.
„Půjde o jeden z nejlepších zákonů svého druhu v Evropě, byť je podle nás ještě poměrně opatrný,“ hodnotí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že se pro agrovoltaiku novelou zákona o ochraně půdního fondu odblokuje až 70 tisíc hektarů půdy, ne všude je ale technicky možné soláry stavět. Střízlivější odhad Solární asociace hovoří o tom, že v příštích letech by mohla symbióza fotovoltaiky a vybraných plodin obsadit vyšší stovky hektarů. „Bavíme se tak o instalovaném výkonu ve vyšších stovkách megawattů. Z hrubého výpočtu nám vychází, že jeden hektar plochy poskytne jeden megawatt výkonu,“ upřesňuje Krčmář. Pro srovnání: Jeden dukovanský blok má instalovaný výkon 510 megawattů.
Novinku nicméně provázejí dva momenty, které v důsledku rozmach solárů na polích komplikují. Ministerstva povolí instalaci panelů jen v trvalých kulturách, respektive na vinicích, chmelnicích či v ovocných sadech. „Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod, jako jsou ochrana před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami,“ popisuje mluvčí rezortu životního prostředí Lucie Ješátková.
Jenže vysoké konstrukce pro panely na chmelnicích jsou podle odborníků spíše méně reálnou variantou a vinice v tuzemských podmínkách zase bojují o potřebné slunce, takže reálně se dá agrovoltaika použít jen v ovocných sadech.
Solárníci by proto uvítali uvolnění pravidel, proto Jan Krčmář hovořil o opatrnosti předlohy. Pokud by se pravidla uvolnila, ze stovek reálně dostupných hektarů by se pro agrovoltaiku mohly využít tisíce. „Máme na mysli obilniny nebo takzvaně trvale zatravněné plochy, které musejí zemědělci udržovat, berou na ně dotace, ale pro agrovoltaiku u nás vyčleněny nebudou,“ vyjmenovává Krčmář.
Další bariéra se může projevit při povolování agroelektráren. Po technické stránce na ně zákon nezačne nahlížet jako na zemědělskou stavbu, a v řadě případů tak budou muset farmáři žádat o změnu územního plánu, která by stavbu povolovala. „Přitom na totožné konstrukce, na nichž jsou zavěšeny třeba sítě proti ptákům, změna potřebná není,“ upozorňuje Krčmář.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v povolování změny nechystá. „Nedisponujeme žádným podnětem od expertů ke změně stavebního zákona v této oblasti ani podnětem, čeho by se měla taková novelizace týkat,“ uvádí mluvčí MMR Petr Waleczko. Když územní plán neobsahuje plochu vymezenou pro umístění fotovoltaické elektrárny, lze ji podle něj i tak umístit právě i v nezastavěném území.
Musí ovšem plnit podmínky souladu s charakterem území, a zejména její výkon nesmí být nižší než jeden megawatt.
I použití tohoto výjimkového ustanovení však může územní plán dané obce výslovně vyloučit. „Zastáváme názor, že pro umisťování agrovoltaiky není třeba měnit stavební zákon. Klíčové je nastavení podmínek v konkrétní obci a to je věcí samosprávy prostřednictvím územního plánu,“ říká Waleczko.
Solární energetika letos začala v Česku po letech stagnace významně růst. Jen za první pololetí bylo připojeno o 69 procent více fotovoltaiky než za celý rok 2022. Jen instalovaný výkon nových solárních zdrojů by tak na konci letoška měl v součtu překonat hranici jednoho gigawattu.
Technicky jsou panely vhodné pro agrovoltaiku řešeny tak, že například stojí vertikálně nebo dokážou částečně propouštět světlo pod sebe.
Obavy z masivního záboru orné půdy podle odborníků nejsou namístě. „Pokud bychom postavili všechny potřebné solární elektrárny v příštích desetiletích jen na orné půdě a ani jeden panel na střeše, zabralo by to méně než jedno procento orné půdy,“ říká Jiří Bím, doktorand katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT. Tato kalkulace vychází z finálního cíle Německa vztaženého k České republice; podle tohoto přepočtu by v tuzemsku měly být postaveny nové zdroje o kapacitě 45 gigawattů.
Novelu zákona čeká projednání ve vládě, po prázdninách se jí začne zabývat sněmovna.
