Příběh dnes už legendárních hodinek Prim z Nového Města nad Metují se začal psát v roce 1949. Hodinářská manufaktura potom přežila revoluci i příchod zahraničních hodinek na český trh. Teď se navíc po dlouhých letech dostává do zisku. Velký podíl na tom má Renata Červenák Nývltová, rodačka z Nového Města nad Metují, která se do čela společnosti Elton hodinářská postavila v lednu roku 2021. Z dřívějších statisíců hodinek se roční produkce snížila jen na pár set, ale jak se zdá, popularita „primek“ neklesá. Svědčí o tom velký zájem o limitované edice a hodinky z drahých kovů. „Nejrychleji byla vyprodaná loňská edice MIG 15. Hodinky byly pryč během čtyř dnů,“ říká Renata Červenák Nývltová. Limitované edice se proto staly nedílnou součástí výrobních plánů. Před pár dny se představila další z nich, tentokrát inspirovaná knihou Nebeští jezdci od Filipa Jánského.
Hned v prvním roce vašeho působení se Elton hodinářská dostala do zisku, ačkoli předtím se to dlouhé roky nedařilo. Na co jste se v nové funkci zaměřila?
Ve skupině (Czechoslovak Group – pozn. red.) jsem pracovala už dřív, v Eltonu jsem měla kancelář. Vnímala jsem, že problém není v prodeji, ale ve výrobě. Nevyrábělo se tolik hodinek, aby se firma mohla dostat do zisku. V podstatě hned po mém nástupu jsme se proto zaměřili právě na zvýšení výroby. Definovali jsme hodinky, které se v daném měsíci vyrobí. Potom bylo třeba stanovit počet, který nás posune k černým číslům v hospodářském výsledku. Zjistili jsme, že ročně potřebujeme vyrobit 700 mechanických hodinek s naším „in house“ strojkem, potom přibližně 300 hodinek s nakoupeným mechanickým a tisíc hodinek s bateriovým strojkem.
To znamenalo zvýšení výrobního výkonu o 40 procent. K tomu jsme samozřejmě potřebovali motivovat i zaměstnance. Zvýšili jsme proto mzdy a zavedli variabilní motivační složky. Začali jsme také lépe plánovat výrobu a prodej. V neposlední řadě jsme provedli drobné úpravy v organizaci výroby jako takové. Zaměřili jsme se na limitované edice a také na modely z drahých kovů, které jsou zákazníky vnímány jako investice.
Jak se dnešní výroba hodinek Prim liší od té před rokem 1989?
Dřív tady bylo kolem 1 500 až 2 000 zaměstnanců, ročně se vyrábělo 500 až 750 tisíc hodinek s mechanickým strojkem. My letos vyrobíme 777 kusů. Pokles je tedy skutečně markantní, čemuž odpovídá i změna výroby. Dřív se téměř nevyrábělo z nerezu, vyráběla se mosazná pouzdra, která se následně pokovovala. Hodně se lisovalo. Dnes už všechno děláme z masivu a výroba se převedla do třískového obrábění.
Co všechno si v Novém Městě nad Metují vyrábíte sami?
Sami si vyrábíme téměř všechny díly hodinek, nakupujeme pouze několik málo součástí, jako jsou například sklíčka, drahé kameny nebo řemínky. Snažíme se mít dodavatele převážně z České republiky, ale některé věci nakupujeme ze Švýcarska. Do některých hodinek potom používáme právě švýcarské mechanické nebo quartzové strojky, hodinky s vlastním strojkem jsou ale pro ekonomiku společnosti klíčové.
Teď představujete novou kolekci hodinek inspirovanou knihou Nebeští jezdci od Filipa Jánského, vlastním jménem Richarda Husmanna, nejmladšího československého letce v Anglii. Jak bude nová kolekce vypadat?
Model připomíná vintage letecké hodinky. Chtěli jsme evokovat dobu, kdy příběh Nebeských jezdců vznikal. Do hodinek jsou vpraveny vizuální prvky letounů využívaných v RAF složkách. V korunce je vyobrazena vrtule, na dýnku pak celý letoun a úryvek z knihy. Podobně propracované je i balení. Společně s hodinkami v něm bude kniha Nebeští jezdci, která také vychází v limitované edici. Každé hodinky tak budou mít svou knihu a budou stejně očíslované, to je další sběratelsky ceněný detail. Kolekci jsme představili 5. září a celkem jde do prodeje 164 kusů hodinek. Stovka symbolizuje nedožitých sto let Richarda Husmanna, 64 je rok vydání knihy Nebeští jezdci.
Letecká tématika je nám celkově blízká. Chtěli jsme udělat letecké hodinky se silným příběhem.
Jaký budou mít strojek?
Strojek bude samozřejmě náš, stejně jako u převážné většiny limitovaných edic. Je to natolik důležitá kolekce, že bychom si nedovolili dát tam kupované strojky, ačkoli jsou samozřejmě velmi kvalitní. K našim hodinkám ale patří náš strojek.
Proč jste se tentokrát inspirovali právě příběhem Nebeských jezdců?
Letecká tematika je nám celkově blízká. Chtěli jsme proto udělat letecké hodinky se silným příběhem. Richard Husmann alias Filip Jánský by letos oslavil sté narozeniny, tak nám to do sebe hezky zapadlo. Příběh je natolik silný, že podle nás osloví spoustu příznivců létání a hodinek. My jsme se pro něj doslova nadchli a rádi bychom ho oprášili. Současné generaci potom chceme přiblížit, jak to bylo s vojáky, kteří sloužili za druhé světové války u anglických letek. Jak bojovali za vlast, ale později byli perzekuováni komunistickým režimem, někteří dokonce skončili ve vězení.
Zdá se, že limitované edice jsou mezi zákazníky oblíbené. Jak rychle bývají vyprodané?
Limitované edice jsou velmi žádané. Asi vůbec nejrychleji byla vyprodaná loňská edice PRIM MIG 15. Hodinky byly pryč během čtyř dnů. Potom jsme měli ještě jeden rekord, ale to bych nepokládala za náš typický produkt. Byla to kolekce deseti hodinek s quartzovým strojkem, kterou jsme vytvořili na podporu Ukrajiny. Hodinky se prodaly za několik minut. Ale to byla skutečně speciální záležitost a celý výtěžek šel na účet Člověka v tísni.
O chytrých hodinkách zatím nepřemýšlíme a chceme určitě zůstat u tradičních mechanických modelů.
Vidíte v hodinářském oboru nějaké další trendy, na které byste se chtěli zaměřit?
Jsou to především drobnosti. Nemyslím si, že by tam byly nějaké přelomové trendy. Posledních několik let se hodinky spíše zmenšují. Dnešní modely nejsou tak masivní, jako byly před pár lety. Pánské i dámské edice jsou decentní. Objevily se samozřejmě nové technologie, které chceme využívat i my. Začali jsme hodně pracovat s keramikou, používáme ji na detaily hodinek. Snažíme se také hledat nové materiály, kterými oslovíme zákazníky. V letošním roce jsme třeba přišli s úspěšnou mikrolimitkou hodinek v titan damašku.
V posledních letech roste popularita chytrých hodinek. Je to cesta, kterou by se někdy mohly vydat i „primky“?
Zatím o chytrých hodinkách nepřemýšlíme a chceme určitě zůstat u tradičních mechanických modelů. To je naše doména, v tom jsme dobří a jedineční. Způsobem, jakým hodinky vyrábíme my, to dělá asi dvacet firem na světě. Tím myslím, že je vyrábíme kompletně sami pod jednou střechou.
Aktuálně prodáváte většinu hodinek v Česku. Plánujete expanzi do zahraničí?
Už historicky máme malý trh v Japonsku, který si oprašujeme a pokračujeme v něm dál. Letos máme snahu proniknout na polský trh, což se nám postupně daří. Koukáme i po dalším evropském trhu, kam bychom se rádi dostali v příštím roce.
Jak se ve světovém měřítku díváte na konkurenci? Mohou se české hodinky vyrovnat švýcarským, japonským nebo německým modelům?
Většina firem vyrábí hodinky jiným způsobem a v úplně jiném počtu kusů než my. Pokud bych ale měla opravdu srovnávat tu celkovou úroveň, myslím si, že s kvalitou zpracování hodinek nebo mechanických strojků za konkurencí nijak zvlášť nepokulháváme. Odlišnosti jsou dané právě způsobem výroby. U nás je zhruba 80 procent výroby hodinek založeno na ruční práci. Ve švýcarských firmách, kde vyrábějí tisícové série, už značnou část práce převzali roboty a stroje.
Zvažujete takové kroky i vy?
Určitě ne, rádi bychom zůstali manufakturou. Chceme jen o něco zvýšit výrobu. Cílem je zafixovat se někde kolem tisícovky hodinek s naším mechanickým strojkem ročně.
Máte ještě nějaké další plány a cíle?
Teď se soustředíme především na modernizaci výroby a udržení kvality hodinek. Snažíme se vydělané peníze hned investovat zpět do firmy, abychom usnadnili práci zaměstnancům. Nakoupili jsme hodinářům nové stoly a vybavení pro leštění a broušení. Investujeme i do strojního vybavení, abychom zvýšili kapacitu a zkvalitnili výrobu. Potom musíme reagovat na současnou energetickou situaci, takže budeme investovat do zajištění alespoň dílčí soběstačnosti pomocí fotovoltaiky a tepelných čerpadel.
Renata Červenák Nývltová
Pochází z Nového Města nad Metují. V mládí výkonnostně sportovala, současně ovšem vystudovala obor Technolog obrábění na Technické univerzitě v Liberci. Následovalo působení v řadě významných firem, mezi které patří mimo jiné Stavostroj (dnešní Ammann), Škoda Transportation, Wikov Industry nebo ZVU Strojírny. Po nástupu do skupiny Czechoslovak Group působila nejprve na pozici ředitelky strategického nákupu, později se přesunula do čela společnosti Elton hodinářská, která je výrobcem tradičních českých hodinek značky Prim.
