Obnovitelné zdroje udávají směr odpovědných investic, říká Tomáš Voltr z EFG

Co si máme představit pod zhodnocením kapitálu investicemi do moderních energetických projektů šetrných k životnímu prostředí? To je popis vaší investiční strategie. 

Investiční strategie EFG je zaměřena do dvou průmyslových oblastí: udržitelné energetiky a odpadového hospodářství. Investujeme do moderních technologií obnovitelných zdrojů energie, které pomáhají snižovat dopady energetického průmyslu na životní prostředí, přičemž strategickou surovinou je pro nás zejména biologicky rozložitelný odpad. Rostoucí poptávka po nových energetických zdrojích a neustále se zvyšující globální produkce komunálních odpadů přitom udávají nový trend takzvaného odpovědného investování a s ním velmi zajímavé příležitosti, přičemž naším cílem je umožnit i menším investorům na těchto investicích profitovat. Výhodou této nové investiční oblasti je také její odolnost vůči ekonomickým cyklům včetně aktuální situace spojené s koronavirovou epidemií. 

Jaká je návratnost takové investice? Případně možnost očekávaného zisku?

Pracujeme s údajem návratnosti šesti až sedmi let, přičemž naše projekty mají několik zdrojů příjmu: Poplatek za zpracování odpadů, prodej vyrobené elektřiny, tepla a zemního plynu.

Zmínil jste, že investujete do nových technologií. Do jakých přesně?

Nejmodernější technologie, kterou v našem portfoliu v současnosti disponujeme, je jednotka úpravy bioplynu na biometan. Díky ní dokážeme jako jediní z komerční sféry v České republice vyrobit z jinak nevyužitých odpadů jako je gastroodpad nebo běžný bioodpad z domácností či supermarketů plyn kvalitou a složením totožný se zemním. Výrobou biometanu z odpadů přitom ušetříme 218 tisíc tun CO2eq. 

Sledujete nové trendy a tedy tušíte, že se svět, nebo minimálně nařízení Evropské komise, budou stále více ubírat takzvaně zeleným směrem?

Samozřejmě. Změny klimatu jsou patrné více než kdy dříve a z mého pohledu je tento postup nevyhnutelný, máme-li se zachovat zodpovědně vůči budoucím generacím. Konkrétně sektory energetiky a odpadového hospodářství značně ovlivňují životní prostředí, což z nich činí významné politické téma. Jen v České republice tvoří tyto průmyslové oblasti dohromady 43,9 procenta celkových ročních emisí skleníkových plynů. To je opravdu hodně vysoké číslo, které musíme snížit, což je vize naší investiční skupiny i celé Evropské unie. Aktuálním cílem EU je uhlíková neutralita do roku 2050 a jeho naplnění chce nyní Evropská komise podpořit částkou 750 miliard eur (v přepočtu 20,4 bilionu korun). Zejména modernizace energetiky hraje v této problematice zásadní roli. Nahrazení stávajících fosilních zdrojů moderními, obnovitelnými, je jednou z cest, jak klimatických cílů dosáhnout.

Jak si v této oblasti vede Česká republika v porovnání se zahraničím?

Tak jako ostatní země, i my máme své klimatické závazky, které musíme plnit. A stejně jako v ostatních státech je i u nás přechod směrem k zelené budoucnosti nevyhnutelný. Situace v České republice je ale komplikovanější, protože jsme zemí silně závislou na fosilních zdrojích. Odklon od uhelných elektráren a jejich náhrada se tu navíc ve srovnání například se sousedním Německem řeší se značným zpožděním a velmi zvolna. Potenciál využití obnovitelných zdrojů v Česku je přitom opravdu velký. Například biometan z biologicky rozložitelných odpadů, který v EFG vyrábíme, tedy obnovitelný zemní plyn, se dá využít jak v energetice, tak i v dopravě jako pohonná hmota BioCNG, která má až o 80 procent nižší emise než běžná fosilní paliva. Také bychom u nás mohli například ve větším měřítku využít střechy domů a továren pro fotovoltaické elektrárny. Pro srovnání: Při ploše všech rodinných domů bychom docílili špičkového výkonu přibližně 14,4 GWp, přičemž aktuální instalovaný výkon českých jaderných elektráren je 4,3 GW. Už i u nás se ale naštěstí začínají dávat věci do pohybu. Pozitivně vnímám třeba ukončení provozu hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která byla považována za jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší v republice. Také technologie pro využití obnovitelných zdrojů se neustále zlevňují a zefektivňují, a jsou tak dosažitelné i pro menší investory. 

Během čtyř let od vzniku Energy financial group se aktiva v tržní hodnotě posunula z 261 milionů korun na téměř 1,2 miliardy. Čím jste toho dosáhli? 

Jsme mladá skupina v progresivním oboru a máme velké cíle. Získali jsme důvěru našich investorů. A v neposlední řadě máme i skvělý expertní tým. V roce 2016 jsme začínali pouze s částečným podílem v naší první odpadové bioplynové stanici Rapotín. Dnes jsme již 100procentním vlastníkem této stanice a naše portfolio se zároveň rozrostlo o dvě další elektrárny, přičemž aktuálně máme rozjednaných několik dalších akvizic. Tento rozvoj je pak podpořený i vznikem dalších dceřiných společností, které se zaměřují na projektovou, inženýrskou a obchodní činnost zejména v oblasti výroby biometanu z bioplynu. 

Jde právě o to, že jste uměli odhadnout, jakým směrem se vše bude posouvat? Tedy že se vypořádáte s biologicky rozložitelným odpadem? Že z něj vyrobíte elektřinu či teplo s neutrální uhlíkovou stopou? 

Naše projekty jsou s ohledem na českou legislativu možná trochu nadčasové, ale teď se ukazuje, že to bylo dobré rozhodnutí. To, že jsme se zaměřili na skutečně dynamický sektor, potvrzuje i nedávná tisková zpráva Českého plynárenského svazu, kde se hovoří o tom, že do konce roku 2030 bude do české plynárenské soustavy dodáváno 500 milionů kubíků biometanu ročně. V Rapotíně zatím vyrábíme prvních 1,4 milionu kubíků, a to, jak jsem již zmiňoval, jako zatím jediní v republice. Jedná se o trh s obrovským potenciálem a my máme značný náskok.

Mezi vaše projekty patří EFG Rapotín BPS a EFG Vyškov BPS. V čem jsou pro vás klíčové a jak se dále mohou rozvíjet? 

V Rapotíně, kde vyrábíme biometan, se například zajímáme také o vodíkové technologie. V tuto chvíli analyzujeme jejich dostupnost a ekonomickou rentabilitu projektu. Stanice ve Vyškově je pak jedna z devíti odpadových stanic v České republice a její akvizicí jsme se stali společností, která provozuje dvě z nich. Nyní zde vyrábíme pouze elektrickou energii a teplo, přičemž v okolí Brna a celého regionu vnímáme velký potenciál s ohledem na dostupnost odpadů, ale také možnosti navýšení kapacity stanice na výrobu biometanu. Má ideální předpoklady pro napojení do plynárenské distribuční soustavy a naším záměrem je tedy i zde rozšířit výrobu bioplynu o biometan, respektive zemní plyn z obnovitelných zdrojů. 

Rozvoj čeká také elektrárnu Mostek ENERGO. Jaký byl zde důvod akvizice? 

Akvizice Mostek ENERGO pro nás byla svým způsobem diverzifikací. Ačkoliv jsme v dobrém oboru, nechceme vše vsázet pouze na jednu kartu. Zároveň se jedná o stabilní energetický zdroj, což pro nás má dnes význam s ohledem na náš aktuálně připravovaný vlastní obchod s elektřinou. 

Připravujete se na obchodování s elektřinou v rámci chystaného projektu EFG Green energy. Kdy ho nastartujete a co od něj očekáváte? 

Ano, jak jsem už naznačil, dává nám ekonomický smysl si naší energii přímo zobchodovat. Navíc budeme prvním obchodníkem, který umožní českým domácnostem nakoupit právě biometan. Projekt spustíme na konci tohoto roku. 

Připravujete něco, čím třeba nejen v Česku udáte směr? Co od vás budou ostatní takzvaně kopírovat? 

Zatím neděláme nic, co by před námi na celém světě nikdo neudělal. Ale co není, může být.