Z krátkodobého hlediska možná nepůjde dekarbonizace tak rychle. Dlouhodobě se na ní ale nic nemění, říká Kateřina Bohuslavová, ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ. Splnění cílů k roku 2025 bude extrémně těžké, ale pokud jde o rok 2030, zůstává optimistkou.
Pojem ESG si stále hodně lidí spojuje jen s ekologií. Ale teď možná vystupuje i zodpovědnost vůči společnosti.
Je pravda, že většina lidí skutečně vidí primárně ekologii. Ona se také odpovědnost vůči společnosti měří hůře než třeba emise škodlivých látek. Pro nás jako ČEZ je enviromentální rovina odpovědnosti hodně důležitá. Na druhou stranu jsme se ale vždy na ESG dívali jako na propojený celek. Jestliže jsme se například kvůli dekarbonizaci rozhodli uzavřít některou elektrárnu, museli jsme ošetřit i dopad na zaměstnance. Kteří tím pádem mohli přijít o práci. To je pro nás stejně silné téma jako uhlík. Navíc máme přímo v kolektivní smlouvě závazek postarat se o všechny zaměstnance, kterých se dekarbonizace dotkne.
Jak se toho dotýká dnešní bouřlivý vývoj?
Teď jsme například měli odstavit černouhelnou elektrárnu v Dětmarovicích. Ovšem vzhledem k situaci na trhu energií musíme tento krok odložit. Mezi naše závazky patří v první řadě dodávat spolehlivě elektřinu a teplo. To je stejná společenská odpovědnost jako ta, která se dotýká životního prostředí a klimatu.
Péče o lidi teď musí mít přednost. Je třeba zajistit stabilitu dodávek a do budoucna větší nezávislost, abychom tolik nepodléhali vnějším šokům. ESG je řízením rizik, přičemž nejde jen o ta klimatická, ale také ekonomická a sociální. Takže pokud to má firma dobře nastavené, mělo by jí to učinit robustnější a stabilnější.
Co to všechno aktuálně znamená?
Že z krátkodobého hlediska možná nepůjde dekarbonizace tak rychle. Ale dlouhodobě se na tomto cíli nic nemění.
Které téma je teď to hlavní?
Stabilita a bezpečnost dodávek. To teď řešíme prioritně. Nicméně v otázce dopadů do životního prostředí má řada firem včetně ČEZ stanovené poměrně jasné a měřitelné cíle.
Co tedy s tím?
Je pravda, že v energetice nelze měnit věci ze dne na den. A to i z hlediska cílů, protože žijeme v nějakém legislativním rámci, který musíme dodržovat. Situace ale je výjimečná. O tom nemá smysl polemizovat a řešení musíme najít v dialogu se státem.
Pokud jde o naše cíle, jejichž splnění je naplánované na rok 2030, tak si uvědomme, že je to pořád ještě za osm let. Možná nebudeme schopni splnit stoprocentně cíle k roku 2025, ale pokud jde o rok 2030, tak jsem optimistka. Rozhodně nesmíme lhát, pokud věci nepůjdou podle původního plánu. Prostě se k těm cílům nedostaneme po přímce, ale budeme trochu meandrovat.
Co všechno se ještě ukazuje?
Že otázky ekologie úzce souvisí s bezpečností. Pokud budeme mít dost energie z jádra, které je bezemisní, a víc obnovitelných zdrojů, tak budeme víc soběstační. Důvody pro snížení závislosti na jednom zdroji či dodavateli nejsou přitom jen otázkou války. Stejné problémy bychom měli, kdyby třeba přišla nějaká přírodní katastrofa.
Přinesla toto uvažování až současná situace?
Určitě tu bylo už dřív. ČEZ je součástí kritické infrastruktury a nikdy nemohl tato hlediska opominout. Nicméně jinak se plánuje v době blahobytu a jinak, když je zle. Když bude ekologie to jediné, co vás pálí, tak k ní napřete všechno úsilí. Ale momentálně musíme řešit problémy, které jsme si včera ani nepřipouštěli. Pokud jde o ekologii, tak zkusme dnes třeba aspoň neplýtvat.
Jak se plánuje v situaci, kdy se ukazuje, jak rychle se mohou měnit priority i vědecké poznatky?
Musíte mít vždy více scénářů. Plány a cíle musí být realistické. Je třeba stát nohama na zemi a uvědomovat si, že žijeme v dynamicky se měnícím světě. Klima nezměníme ze dne na den a v mezidobí se musíme adaptovat na změny.
Kateřina Bohuslavová
Kateřina Bohuslavová je ředitelkou útvaru ESG Skupiny ČEZ. Vystudovala Univerzitu v Oxfordu a v minulosti pracovala mj. v Akademii věd.
