Epidemie koronaviru proměňuje ekonomiku. Některé firmy zasáhla fatálně, dalším komplikuje život, ale jsou i takové, které současnou krizí prochází bez větších problémů nebo dokonce vzkvétají. Podrobné řízení, digitalizace všech procesů a informací o nich, regionálně rozmístěná vývojová centra a cloud jsou hlavní ingredience přístupu, díky němuž letošek úspěšně zvládá česká softwarová společnost Unicorn. „Žádný projekt jsme nemuseli zastavit, žádnou dodávku klientům jsme neomezili. Byli jsme prostě připraveni díky systematickému přístupu k tomu, jak naši práci dlouhodobě děláme,“ říká generální ředitel Unicorn Systems Jan Jaroš.
Říkáte o sobě, že jste digitální firma. Co si pod tím představit kromě toho, že se věnujete vývoji softwaru?
V digitální firmě pro vše, co vyrábíme, využíváme digitální technologie a zároveň informace o všem, co děláme, zachycujeme v informačním systému. Zjednodušeně se tomu říká digitální dvojče. Takže existuje například digitální dvojče smlouvy nebo kteréhokoliv vyráběného softwarového komponentu, kdy účel a všechny údaje máte uložené v informačním systému. Digitální dvojče si vytváří mladoboleslavská škodovka pro každé vyráběné auto. Má ho o vás banka, která v digitální podobě ukládá vaši smlouvu, účty, transakce.
My jako výrobci softwaru máme také vše, čím se zabýváme, podloženo informacemi v systému. Lze dohledat, v jakém stavu produkty a projekty jsou, kdo na nich dělá, kdy budou jednotlivé části aplikace hotovy, kolik stály, pro koho je vyrábíme a podobně. Podstatou je, že máme velmi přesně evidované informace, co se ve firmě děje, umíme se podle toho rozhodovat a dělat kroky vedoucí k její prosperitě.
Situace kolem koronaviru řadu byznysů umrtvila, další zkomplikovala, jiné naopak zažívají rozmach. Jak ovlivnila práci vaší firmy?
Už předtím, než tato situace nastala, jsme byli zvyklí mít vše v digitální podobě a když už software vyrábíme, tak pomocí softwaru výrobu také řídíme. Čili pro nás paradoxně přesunout spolupracovníky během asi tří dnů na home office znamenalo zejména se s nimi domluvit, že už do našich vývojových center nebudou chodit, a zavést mechanismy, kterými jsme řízení zpřesnili a věnovali mu ještě více pozornosti. Mimochodem jsme nemuseli v téhle situaci žádný projekt zastavit, žádnou dodávku klientům jsme neomezili, pokud oni sami nechtěli. Takže jsme na takovou situaci vlastně byli připraveni a podařilo se nám s ní rychle a bez problémů vypořádat.
Přesto projevil se přechod na home office nějak v produktivitě práce?
Zatím to vypadá, že produktivita práce výrazně neklesla. Změnili jsme ale v řadě případů postupy řízení proto, abychom produktivitu práce udrželi.
Co konkrétně jste zavedli pod vlivem koronavirové krize?
Přes dvacet let děláme vždy v pátek status assessment, tedy sadu porad po celé organizační struktuře, od jednotlivých projektů až po vedení společnosti, kde se zejména informujeme o tom, v jakém stavu vše je a co je třeba udělat. Počínaje projekty, přes péči o lidi a finance po marketing, prostě všechno. Když jsme se nemohli v kanceláři potkávat každý den, zavedli jsme takzvané dailylogy. Tedy jakousi analogii pátečních status assessmentů na každodenní bázi. Průběžně každý den si od jednotlivců až po top management vyhodnocujeme, v jakém stavu věci jsou, a řešíme operativní problémy tak, abychom mohli a měli na čem pracovat. Máme v tom podporu našeho systému Plus4U.net, kde se všechny informace jdoucí od zdola nahoru skládají. Každodenní komunikace v rámci dailylogů zároveň alespoň do určité míry nahrazuje osobní kontakt, protože všichni víme, že fungujeme. Navíc problémy se řeší na denní bázi, ne v týdenní periodě jako v případě pátečních porad, a tedy je vyřešíme rychleji.
Prospělo vám v současné situaci, že máte „geograficky strukturované“, tedy různě regionálně rozmístěné týmy?
Dlouhodobě budujeme vývojová centra v různých městech. Dnes jich máme 23, z toho 17 v Česku, další jsou třeba na Slovensku, Ukrajině, v Nizozemsku, v Norsku. Už dlouho jsme tedy zvyklí, že naše týmy pracují z různých měst pro různé klienty po celé Evropě. Za poslední tři čtyři roky jsme se dostali tak daleko, že tým nemusí být jen v jednom místě, ale část je v Plzni, část v Hradci Králové a část v Kyjevě. A dělají třeba pro klienta v Norsku, Anglii nebo Řecku. Samozřejmě nám to v současné situaci pomohlo. Byl pro nás mnohem menší šok, že nesedíme společně v kanceláři.
Mluví se o tom, že covid může do značné míry zlikvidovat poptávku po kancelářských prostorech. Jak to vidíte vy?
Tato doba rozhodně náš přístup ke kancelářským prostorům změnila. Donedávna měl každý projekt nebo jednotka rezervovaná pracovní místa na celý rok, vlastně napořád. Nebo od doby, kdy projekt začal, do doby, než skončil. Vedle toho jsme používali zasedačky, kde se dělaly mítinky ve větším počtu lidí. Třetí varianta společné práce jsou off-site mítinky, nebo jak říkáme práce v přírodě, kdy se projekt sebral, odjel na dva dny, někdy na týden, lidé udělali nikým nerušeni obrovský kus práce a pak se zase vrátili. Teď jsme změnili ten koncept tak, že druhá a třetí možnost zůstává, ale pevných míst pro projekty bude zjednodušeně zhruba polovina. K tomu jsme zavedli takzvaná hnízda. Což jsou místa, která si rezervujete pro projektovou práci na den či týden podle potřeby a máte tam veškerý servis - tabule, televize, jídlo i pití na objednávku. Tuto variantu jsme doplnili ještě o individuální pracovní místa na podobném principu, která si lze rovněž rezervovat podle potřeby.
Hlavním důvodem je úspora nákladů?
Redukujeme prostory, protože je jednak nepotřebujeme, neb jsme si pod tlakem okolností zvykli pracovat z domova mnohem víc než dřív a očekáváme, že to tak do značné míry zůstane. A kdybychom to neudělali, tak se jako firma dostaneme do konkurenční nevýhody. Pracovní prostory redukují téměř všichni a šetří tak náklady. Zároveň se snížením kapacity fixních míst ale můžeme zlepšit podmínky pro práci spolupracovníků, zejména v podobě různých služeb.
Co vše si tedy vaše firma odnese z doby covidové?
Určitě to, že umíme práci řídit na každodenní bázi, což v nějaké podobě přetrvá, protože je to ku prospěchu. Situace kolem koronaviru zlepšila schopnosti nás všech pracovat na dálku. Dokonce je to tak, že po Skypu a podobných technologiích mnohé vyřešíte rychleji, protože jdete více k věci, než když se scházíte osobně. Na druhou stranu nám všem chybí osobní kontakt jak z důvodů profesních, tak sociálních.
Pak je tu jeden strategický cíl. My jsme před dvěma lety seznámili firmu s vizí Unicorn 2020 plus, která směřuje k obratu jedné miliardy eur ročně v horizontu pěti šesti let. Toho chceme dosáhnout z velké části prodejem on-click produktů a služeb pro firmy, organizace a lidi. Byli jsme zvyklí dělat zejména projekty, kdy podstatou je být v úzkém kontaktu se zadavatelem, ptát se, co potřebuje a vytvořit specifické řešení na míru. Za ně dostaneme zaplaceno, ale vlastně jen jednou. Doba se však mění a covid urychlil trend, kdy stále více firem hledá již existující produkty – tedy řešení, která zavedou rychle a obvykle za méně peněz, protože je nepoužívá jen jedna firma, ale i ostatní, takže vlastně sdílí náklady na pořízení ale i rozvoj. My jako poskytovatel produktu tak zároveň za práci na vytváření produktu dostaneme zaplaceno nikoli jen jednou, ale mnohokrát.
Základem je ale vymyslet ty správné produkty...
My řadu věcí nejprve vyzkoušíme sami na sobě a pak je nabízíme trhu, spoustu know how jsme získali z projektů. K tomu jsme vyvinuly něco, čemu říkáme digitální stavebnice informačních systémů. V podstatě je to výrobní linka, která umí vytvářet řešení s využitím existujících komponent a služeb a je provozována v cloudovém prostředí s responzivním front-endem a sdílenou identitou. Jde o vysoce standardizovanou výrobní linku na software a s její pomocí realizujeme spoustu snů a nápadů lidí, kteří by jinak složitě vymýšleli, jak je udělat.
Cloud je magické slovo dnešního IT světa. Jak s ním kouzlíte vy?
Je to více než deset let, kdy jsme spustili svou cloudovou službu Plus4U.net, a začali v ní mimo jiné řídit naši firmu. S cloudem tak máme již více než deset let zkušeností. Myslím, že jsme byli jedna z prvních firem v České republice, která s ním začala. Kdysi jsme si ho vytvářeli na naší infrastruktuře, dnes využíváme cloud Microsoftu nebo Amazonu a nad ním si stavíme vlastní vrstvu uuCloud, která nám umožňuje vyvíjet systémy tak, abychom nebyli závislí na jedné konkrétní cloudové službě. Je to jeden ze základních stavebních kamenů našeho přístupu k vývoji softwaru a poskytování služeb.
