Provozovatelé více než dvou tisíc restaurací podepsali výzvu proti zavedení takzvaného stravovacího paušálu. Ten má umožnit firmám, aby namísto stravenek nebo dotací jídelen a kantýn dávaly lidem peníze napřímo.
Paušál prosazuje ministerstvo financí. Podle ministryně Aleny Schillerové chce dát šanci na příspěvek těm zaměstnancům, kteří nemají ani stravenky ani závodní jídelnu. Mnozí restauratéři jsou ale přesvědčení, že zavedení paušálu povede k postupnému omezení stravenek, které dnes čerpá zhruba 1,3 milionu zaměstnanců. A že lidé pak přestanou chodit do restaurací na teplé jídlo. Což by byla další rána po letošním uzavření provozů kvůli covidu.
„Na rozdíl od stravenek právě stravovací paušál umožňuje využít peníze původně určené na stravování jinak než na jídlo,“ zdůrazňuje například i známá lékařka, odbornice na výživu Kateřina Cajthamlová. „Dovedu si představit, že lidé místo oběda užijí stravovací paušál na splátku hypotéky, ušetří si z něj na dovolenou, mohou si koupit nový mobil... Důsledkem bude pokles zákazníků restaurací, což budou provozy muset kompenzovat zvýšením ceny oběda,“ dodává.
Proti stravenkám existuje řada argumentů. Především, že z nich restaurace odvádějí poplatky. A že vyžadují nemalou administrativu. Pro někoho je to nepříjemná zátěž, pro jiného je důležité, že mu strávníci z firem zvyšují obrat. „Stravenky tvoří polovinu našich tržeb v době obědů. Bez nich si neumím provoz restaurace představit. Pokud by je lidé neměli, chodili by na obědy určitě méně. I teď je dobře vidět, že nejvíce zákazníků chodí na obědy v první polovině měsíce, kdy ještě mají v peněžence stravenky od svých zaměstnavatelů,“ říká k tomu například Aleš Drobil, majitel restaurace Formanka na pražském Smíchově.
Jiní podnikatelé či manažeři uvádějí dokonce i vyšší čísla. Například František Macek z restaurace Kometa Pub Arena v Brně hovoří v souvislosti s obědy o více než 90 procent hostů. „I když je s provozem stravenek spojená určitá administrativa a poplatky za elektronické karty a papírové stravenky se pohybují od tří do pěti procent, pořád se nám to jednoznačně vyplatí a my můžeme počítat s útratami hostů v objemech, na které jsme u nich zvyklí. Navíc čím dál tím víc lidí chodí s elektronickými stravenkovými kartami. A tam žádná administrativa není,“ dodává.
Právě digitalizaci uvádějí zastánci stávajícího systému často jako možnost, jak řadu nedostatků snadno vyřešit. Trh na ní postupně přechází, například v Belgii ji před časem nařídil stát jako povinnou.„Osobně by se mi líbil přechod na stravenkové karty,“ říká i Jakub Šenekl, vlastník pizzerie Prosseco v Jičíně. „Paušál – to je poškození celého sektoru. Už v době zavření restaurací jsme viděli, jak lidé nakupují levné potraviny a potravinové náhražky v obchodních řetězcích. Jsou to právě zahraniční řetězce, kdo na koronakrizi vydělal. A vládní garnitura teď asi chce, aby na úkor českých restaurací vydělali znovu. Místo cílené podpory kvalitního stravování nasměrují s paušálem lidi k nákupům. Proč stát posílá peníze od českých restaurací zahraničním obchodním řetězcům, to nejde pochopit,“ tvrdí.
