Restauratéři oceňují vstřícný krok stravenkářů, kteří snížili provize svého byznysu

Oběd v restauraci, ilustrační foto

Oběd v restauraci, ilustrační foto Zdroj: Prozams

Vydavatelé stravenek vyslyšeli výzvu Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků a podpoří restaurace snížením provizí, vracením části utracených peněz v rámci zvyšování motivace k návštěvám restaurací a dalšími podpůrnými opatřeními. Své programy v tomto směru už dříve oznámili tři největší hráči na trhu - Sodexo, Edenred a UP.

„Situace v gastronomii je kritická. Proto jsme vyjednali různé podpory s ministerstvem průmyslu a obchodu, ale také se obrátili na stravenkové a rozvážkové firmy, jejichž podnikání je s osudem restaurací bytostně propojené. Zatímco stravenkáři reagovali pozitivně a navázali na své programy z jara letošního roku, rozvážkové firmy mlčí,“ říká Luboš Kastner, garant projektu Moje restaurace Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků (AMSP) a spolumajitel skupiny Hospodska.cz.

Restauratéři se bojí o přežití nejen proto, že nyní museli zavřít. Obávají se, zda se jim po znovuotevření vrátí jejich hosté. „Samozřejmě, že situace je kritická,“ říká David Šálek z restaurace Pod Terasami z Hradce Králové. „Už teď máme výpadek v tržbách okolo pěti milionů“, dodává. Jak uvádí, v létě sice měl otevřeno, ovšem bylo vidět, že lidé se stále báli jít třeba na večeři. „Večeře kvůli koronaviru téměř skončily,“ potvrzuje.

„Několikrát jsem letos přemýšlel, zda restaurace už nepustit,“ připouští dokonce Kamil Gruževský, provozovatel pražských restaurací Le Camille a Času dost. „Skoro se dá říct, že v případě Času dost jsem se nechal přemluvit od majitele objektu, abych vytrval. V první covidové vlně jsme museli snížit počet zaměstnanců. Takže třeba úklid zajišťujeme vlastními silami. Pracujeme s výdejovým okýnkem i s rozvozem obědů. Ovšem rozvozy znamenají také provize, takže nám zase výrazně snižují marži. Je to celé tak, že udržuji provoz, ale generuji ztrátu,“ upřesňuje.

Nejen tito restauratéři se shodují, že je nad vodou držely obědy. Nyní se však obávají, co s nimi bude, pokud stát zavede takzvaný stravovací paušál. Velká část zaměstnanců místo stravenek dostane peníze a místo na jídlo v restauraci je použije na něco jiného. Stravovací paušál je velkým tématem celého odvětví, přímou finanční dotaci místo zvýhodněných stravenek zaměstnanců navrhuje jako nový systém zaměstnaneckého stravování ministerstvo financí. 

„V poslední době jsme ze stravenek měli skoro polovinu obratu. Jestli přijde paušál, odhaduji pokles tržeb o 20 až 30 procent. Což bude fatální,“ říká Šálek. A Gruževský dodává: „Před rokem bych si to bez stravenek snad ještě představit dovedl. Ale letos nám kvůli vládním omezením klesl obrat o 40 procent. A to nemluvím o cateringu, kde to bylo skoro 90 procent. Stravenky nám přitom generují nějakých 30 procent obratu. Takže jejich zánik by představoval další vážný problém.“

Také AMSP zdůrazňuje, že stát by měl gastro segment podpořit nejen v nynější situaci, ale také po uvolnění restrikcí. „Chceme proto nadále usilovat o dočasné snížení DPH na stravovací služby, legalizaci spropitného a úpravu plánovaného stravovacího paušálu tak, aby byla zajištěna jeho účelovost. Tedy že příspěvek zaměstnanců bude skutečně utracen za jídlo a nedojde tak k poklesu tržeb restaurací a kantýn. Případně o odložení paušálu na čas prosperity,“ doplňuje Kastner.

„Podle studie Institutu oceňování majetku VŠE by stávající návrh neúčelového stravovacího paušálu znamenal pro gastro sektor snížení tržeb o 35 miliard Kč, což jde proti podpoře, kterou se snažíme gastro sektoru zajistit,“ dodává.