Co se bude na poli udržitelnosti dít v tuzemsku v tomto roce? Věci budou v pohybu díky nastupujícímu povinnému ESG reportingu. Kvůli legislativním změnám se zvětší i tlak firem na dodavatele, aby se chovali udržitelně. Vzestupu se nejspíš dočká výroba elektrických aut z ekologičtějších materiálů, stavby ze dřeva, komunitní energetika či rostlinná strava. Anketa mezi zástupci napříč byznysovými sektory odhaluje letošní trendy udržitelnosti.
Ve středu zájmu udržitelné transformace je energetika. Nikoli náhodou jsou právě energetické firmy v mnohém dál než jiné. Jak tedy vidí letošní rok ve společnosti ČEZ? „Jedním z očekávaných trendů v ESG bude velký důraz na transparentnost a důvěryhodnost nefinančního reportování. Nejen v EU, ale i v USA se reportování přesune z dobrovolné aktivity do povinné činnosti. To znamená, že firmy budou muset reportovat data nejen o svých emisích jednotně a podle předem daného vzorce,“ říká členka představenstva a šéfka útvaru ESG ve společnosti ČEZ Michaela Chaloupková. Nefinanční reporting přitom nezahrnuje jen dopady na životní prostředí, pomůže tedy do popředí zájmu i dosud upozaděným pilířům v rámci ESG, tedy sociální odpovědnosti a řízení firem.
„Dalším výrazným trendem bude to, že se na firmy přesune povinnost sledovat jejich dodavatelský řetězec, čemuž se dosud řada z nich vyhýbala,“ uvádí Michaela Chaloupková. V rámci větší kontroly nad svými dodavateli budou firmy muset aktivně řešit jejich případné nedostatky, ať už v oblasti emisí skleníkových plynů, nebo v dodržování lidských práv či ochraně životního prostředí. „Celkově věřím, že rok 2024 bude rokem, kdy společnosti začnou brát ESG vážně,“ říká Chaloupková. Tlak na povinné reportování může totiž podle ní být tím správným impulzem, aby byznys začal udržitelnost vnímat jako příležitost k přepracování svých obchodních modelů od základů.
Další velký energetický hráč, společnost E.ON, očekává, že v roce 2024 bude primárně řešit přechod na obnovitelné zdroje energie. „S novým energetickým a klimatickým plánem nastane, doufejme, větší jistota a do instalace fotovoltaik se pustí více podniků,“ říká manažerka ESG v této firmě Karolína Brücknerová. Také ona vidí jako další velké téma ESG reporting, kde bude milníkem začátek platnosti nové evropské direktivy CSRD. „Zároveň budou firmy jako E.ON pracovat na automatizaci sběru datt. Loni jsme začali s uhlíkovou stopou a příští rok se chceme posunout dál,“ dodává Brücknerová.
Úsporné rekonstrukce a průmyslové parky jako zdroj energií
Klíčovým ekonomickým oborem, v němž přinese snaha o udržitelnost zásadní změny, je také stavebnictví. Toto odvětví totiž celkově produkuje 37 procent emisí oxidu uhličitého a spotřebovává 50 procent přírodních zdrojů.
„Stavebnictví se bude orientovat na rekonstrukce, které sníží energetickou náročnost budov. Pomůže tomu i státní podpora z programu Zelená úsporám, respektive Oprav dům po babičce,“ předpovídá Jakub Benda, marketingový ředitel české a slovenské filiálky společnosti Saint-Gobain, která je největším výrobcem stavebních materiálů na světě. V rámci nové výstavby bude podle něj nadále narůstat počet dřevostaveb, protože jsou šetrnější nejen při výstavbě, ale i v průběhu užívání. Vysoké ceny energií pak budou výrobce stavebnin směrovat k zavádění udržitelnějších výrobních zařízení, jejichž instalace byla ještě před několika lety neekonomická.
Také ve správě retail parků se v roce 2024 očekává rostoucí tlak na snižování energetické náročnosti provozů. Tento trend přitom bude spojený s instalací nových technologií. V případě společnosti ZDR Investments, která spravuje fondy investující právě do tohoto typu realit, půjde například o fotovoltaické elektrárny na střechách a dobíjecí stanice pro elektromobily. „S tím souvisí i příprava na reporting nefinančních ukazatelů podle směrnice CSRD, která bude pro společnosti našeho typu brzy povinná. Rok 2024 bude tedy mimo jiné i ve znamení sběru dat,“ říká ESG manažer v ZDR Investments Miroslav Kobera.
Jádrem domácí ekonomiky je průmyslová výroba, takže pro budoucnost je zásadní, jak se s udržitelností popasuje průmyslový development. Podle generálního ředitele společnosti Panattoni pro Česko a Slovensko Pavla Sovičky udržitelnost tlačí na efektivitu, aby se méně plýtvalo přírodním i lidským kapitálem v rovnováze s ekonomickou výkonností. „Trh bude v delším časovém horizontu určitě pragmatičtější bez velkých prohlášení o uhlíkové neutralitě. Zaměří se právě na efektivitu, přičemž bude více pracovat s přesnými daty pro správné vyhodnocování a směrování dalšího vývoje,“ soudí Sovička.
Dalším velkým tématem bude podle něj komunitní energetika. „V západní Evropě už běžně slouží naše průmyslové parky jako dodavatelé zelené energie okolním komunitám. V Česku zákonodárci zaspali, ale věříme, že letos uvidíme pozitivní změny,“ říká regionální šéf Panattoni.
Milník ve společenském vnímání
Za vším hledej peníze – ani v udržitelnosti tomu není jinak. Právě banky jsou svým způsobem převodní pákou uvádění celé změny do života, protože na nich je, kam nasměrují kapitál. Není proto divu, že rok 2024 bude i v bankovním sektoru ve znamení intenzivnějšího sběru ESG dat pro nefinanční reporting a splnění požadavků vyplývajících z evropské směrnice CSRD. „Prostřednictvím udržitelného financování se budou nadále rozvíjet řešení pomáhající přerodu v bezemisní ekonomiku,“ říká ESG konzultant Komerční banky Jan Dobiáš. Snižování uhlíkové stopy přitom může mít mnoho podob. Komerční banka se tak podle Dobiáše bude mimo jiné věnovat dalšímu rozvoji aplikace KB+, která klientům přináší nové technologie i bezpapírovou komunikaci.
V Raiffeisenbank jsou vizionářští a očekávají, že rok 2024 bude na poli udržitelnosti v Česku rokem změn. „Již nyní u našich klientů vidíme velký posun v pochopení, co udržitelnost znamená pro jejich firmy a celá odvětví. V tomto roce čekáme další prohlubování tohoto stavu a jeho přenesení do aktivních kroků směrem k tranzici na udržitelnou ekonomiku,“ říká Kateřina Špániková, šéfka ESG a podpůrných produktů v této bance. Udržitelnost se tak podle ní postupně stane naprosto přirozenou součástí života společnosti a přestaneme být vnímána jako oddělené téma. „Letošní rok bude prvním velkým milníkem v tomto posunu,“ věří Špániková.
Poradenské firmy nabízejí ve své předpovědi globální pohled i dobré zprávy pro menší firmy. „V popředí je návrat uhlíkových povolenek na výsluní, což bylo zřetelné na Konferenci OSN o změně klimatu v Dubaji,“ říká spoluzakladatel platformy Green0meter Karel Kotoun. Na obzoru jsou také hlubší diskuze o uhlíkovém clu, které budou posíleny prvními daty, jež firmy už musí reportovat. Pro malé podniky se pak podle něj může zjednodušit rozsah a náročnost reportingu podle směrnice CSRD. „Celkově je patrný trend směřující k automatizaci reportingu a efektivnějšímu sběru dat, což vede k úsporám a lepším výsledkům,“ dodává Kotoun.
ESG měřítka vytřídí dodavatele automobilek
Jestli laikovi něco symbolizuje nezbytnost udržitelnějšího fungování společnosti, jsou to kouřící výfuky automobilů. Evropa se proto rozhodla přejít k dopravě pokud možno bezemisní. Vozidly budoucnosti mají být elektromobily. Výrobci se ale zjevně čím dál více zaměřují nejen na svůj produkt, ale i na vlastní provoz. „Kromě rostoucí nabídky plně i částečně elektrifikovaných modelů se zvýší míra používání ekologicky přijatelných materiálů při výrobě vozidel, včetně recyklovaných materiálů,“ předpovídá marketingový a produktový manažer českého zastoupení automobilky Hyundai Marek Trešl. Automobilky se podle něj zaměří na snižování energetické náročnosti a emisní zátěže výroby včetně dodavatelského řetězce. To samé se bude týkat i distribuce na jednotlivých trzích. ESG bilance přitom bude významným faktorem rozhodování o výběru dodavatelů.
Nákladní doprava je zatím obecně, ale v Česku obzvlášť, v samých počátcích cesty k minimalizaci lokálních emisí. „Očekáváme, že bude konečně i v České republice spuštěn program státní podpory pro bezemisní nákladní dopravu. Díky tomu by se mohl nastartovat nástup elektromobility nákladních vozidel, a to především v rozvážkové a vnitrostátní dopravě s pevně danými trasami,“ doufá David Chleboun, šéf produktového managementu a marketingu v české pobočce Daimler Truck. Dalším oborem, který by měl logicky začít co nejdříve přecházet na lokálně bezemisní elektrický pohon, by se podle něj měl stát městský svoz odpadů. V Daimler Truck zároveň očekávají praktické zahájení prvních projektů budování nabíjecích stanic pro nákladní automobily.
Více rostlinného jídelníčku a méně plastů
Udržitelná transformace se nevyhýbá ani výrobě a prodeji potravin. Zemědělství je totiž podle dostupných dat celosvětově třetí v pořadí sektorů s největšími emisemi oxidu uhličitého. V Nestlé Česko letos mimo jiné očekávají zvýšenou poptávku po rostlinných potravinách a nárůst flexitariánství, neboli preference částečně bezmasé stravy. „Žádanější budou také potraviny ze surovin z udržitelné zemědělské produkce. Vývoj obalů bude směřovat k jejich lepší recyklovatelnosti a cirkularitě,“ říká manažerka udržitelnosti v Nestlé Česko Martina Šilhánová. Sílit bude i nutná transparentnost v potravinovém řetězci. „S přicházející legislativou z EU zesílí tlak na dohledatelnost surovin a jejich původ,“ dodává Šilhánová.
Ve stejně globálním Unileveru věří vedle rozvoje rostlinných variant také v zavádění mechanismů, které předejdou plýtvání, ať už ve výrobě, nebo při spotřebě potravin. „K tomu může dopomoct i umělá inteligence a další moderní technologie,“ podotýká manažerka externí komunikace společnosti v Česku a na Slovensku Lucie Kotalová. Pokračovat podle ní bude tlak na menší využití plastů a hledání alternativ. Odklon od ropy jako suroviny se ale promítne i do výroby prostředků péče o domácnost. „Ropa slouží jako primární surovina pro látky, které pak umožňují odstranění špíny a mastnoty. Dnes už díky výzkumu víme, že ji lze nahradit udržitelnějšími zdroji. V této oblasti bude pokračovat vývoj a podpora v rámci průmyslové výroby,“ vysvětluje Kotalová. První továrna na světě na výrobu rhamnolipidů, tedy právě udržitelné varianty takzvaných pěničů, se podle ní otevře letos na Slovensku.
Také společnost Lidl plánuje pokračovat v projektech zaměřených na snižování environmentální stopy – od spotřeby energií přes odpadové hospodářství až po prevenci plýtvání potravinami. Lídr mezi obchodními řetězci nicméně podle CSR specialistky Elišky Froschové Stehlíkové vidí i v centru svého udržitelného snažení zákazníka. „Co se týče sortimentu, budeme nadále zlepšovat výživové vlastnosti našich výrobků, snižovat obsah cukru, soli či dalších složek, jako jsou umělá barviva a konzervanty nebo pesticidy v ovoci a zelenině,“ vypočítává Froschová Stehlíková. Řetězec také plánuje rozšiřovat nabídku potravin z udržitelných zdrojů i položek vycházejících vstříc specifickým výživovým a etickým požadavkům zákazníků – od biovýrobků po veganský sortiment.
