Sklady ze dřeva, soláry na střechách. Developeři chtějí snížit svou ekologickou stopu

Konference deníku E15 s názvem Udržitelný Byznys

Konference deníku E15 s názvem Udržitelný Byznys Zdroj: Szkanderová Michaela

Konference deníku E15 s názvem Udržitelný Byznys
Konference deníku E15 s názvem Udržitelný Byznys
Konference deníku E15 s názvem Udržitelný Byznys
Konference deníku E15 s názvem Udržitelný Byznys
Konference deníku E15 s názvem Udržitelný Byznys
12
Fotogalerie

Slovo udržitelnost je sice pro mnoho lidí stále tak trochu neuchopitelné a virtuální, pro firmy je ale v posledních letech zásadní se principy udržitelnosti řídit. Jedno z hlavních témat je pro ně snížení uhlíkové stopy při výrobě, shodli se panelisté konference deníku E15 pod značkou E15 Premium Udržitelný byznys. „Stát na udržitelné projekty na období příštích šesti let vyčlenil 300 miliard korun,” uvedl na konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec spolu s příklady, kterými se stát snaží podporovat firmy i občany při „zeleném fungování“.

Jedním ze sektorů, jehož činnost na životní prostředí velmi dopadá, je stavebnictví. Jak uvedl Ondřej Šrámek z České rady pro šetrné budovy, je důležité zvýšit informovanost o původu materiálů, uhlíkové stopě či recyklovatelnosti materiálů. „Je nutné odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu a šetřit primární zdroje,“ dodal Šrámek. 

Dle statistik z  procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) se sektor na světové produkci CO2 podílí z 39 procent, připomněl Martin Vaidiš, který u developera CTP Invest odpovídá za udržitelný design výstavby.

Náročné stavitelství

Manažerka pro „zelené“ podnikání developerské společnosti Skanska Eva Neudertová dodala, že evropské domy za celý svůj životní cyklus spotřebují 40 procent veškeré vyrobené energie, stojí za 20 procenty spotřeby vody a 30 procenty emisí CO2. „Víme, že hodně spotřebováváme, jsme nároční. A chceme s tím něco dělat,” konstatovala Neudertová.

CTP například instaluje fotovoltaiky na všechny ploché střechy a obnovuje lesní porosty. „Nulové provozní uhlíkové stopy chceme dosáhnout v roce 2023. S vlastním dřevem máme dlouhodobé plány a vyvíjíme uhlíkově neutrální celodřevěný sklad a dřevo chceme využívat pro své stavby,” dodal Vaidiš. S dřevem má zkušenosti i výrobce oken Velux, který už do roku 2007 snížil svou uhlíkovou stopu o 47 procent a další pokles je v plánu. „Také například 97 procent odpadů je u nás dál využito nebo použito pro výrobu energie,” uvedl manažer pro vnější vztahy Ondřej Boreš z Veluxu. 

Trochu jiný pohled představil Tomáš Med z ateliéru Med Pavlík architekti, jehož studio se často účastní projektů vznikajících na brownfieldech. Z různých důvodů, jako jsou pomalá stavebních řízení, vzniká mezidobí třeba i deseti let, která se dají využít z několika pohledů a udržitelně. „V čase potřebném pro přípravu investičního projektu mohou být prostory využity pro start-upové firmy, jednoduchá bistra a komunitní akce. Vlastníkovi to může vrátit část nákladů, má to třeba i pozitivní dopady na image, vytváří se budoucí komunita, která se může stát zákazníky i obyvateli a podobně,” dal několik příkladů Tomáš Med. Podobně to funguje například v Lisabonu či Rotterdamu, k jedněm z prvních českých projektů tohoto druhu patří pardubické Gočárovy mlýny.

Nejde to ze dne na den

Udržitelnost řeší i další firmy. Operátor Vodafone ji bere jako součást kultury firmy. „Je důležité, aby to nebylo o tom: nejdřív vydělat peníze a pak dát na CSR projekty, ale opačně. Myslet už tak, aby se vyrábělo správnou cestou,“ uvedla Zuzana Holá, ředitelka komunikace a udržitelnosti ve Vodafonu. Podnikat a fungovat na trhu „zeleně“ se snaží také Penny Market, který zároveň připouští, že nebude zelený ze dne na den a je to dlouhodobější proces. Šéf kvality Petr Baudyš přiznává, že uvnitř firmy se vede často poměrně vášnivá debata o tom, jak najít kompromis mezi plněním požadovaných výkonnostních ukazatelů a opravdu udržitelným podnikáním. 

Udržitelnost je tématem i pro Plzeňský Prazdroj, chce udržitelně vyrábět i prodávat. Již došlo ke snížení spotřeby vody a jedním z nejvíce diskutovaných aspektů jsou obaly. Používání vratných obalů firma dlouhodobě podporuje. „Nejekologičtěji pivo konzumujete v hospodě, ale nyní už 72 procent obalů je vratných, z PET lahví odešly zcela značky Gambrinus a Kozel a další budou následovat,” říká ředitelka firemních vztahů firmy Pavlína Kalousová.

Pro všechny zmíněné může být partnerem společnost ČEZ ESCO, které nabízí ekologičtější řešení využití a výroby energie pro soukromý i veřejný sektor. „Každý může energii uspořit a snížit si energie, veřejná správa je ovšem za soukromým sektorem opožděná, přitom příležitosti jdou velké. Stát by se měl začít chovat odpovědně ve své udržitelné strategii,” dodal David Martínek, manažer pro vnější vztahy ČEZ ESCO.