Za udržitelností ve významných firmách mnohdy stojí ženy | E15.cz

Udržitelnost potřebuje promyšlený byznys model a širší kontext. Mnohdy za ní ve firmách kopou ženy

Také udržitelnost potřebuje dobrý byznys model
Také udržitelnost potřebuje dobrý byznys model
• 
ZDROJ: Cover Story

David Mařík

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Čím udržitelněji se firmy chovají ve všech fázích své výrobní nebo obchodní činnosti, tím více toho dokážou změnit ve prospěch celé společnosti. Za plány na udržitelnost ale podnikatelé mnohdy nevidí úspěšný byznys model. Jak tomu předejít?

Udržitelnost je ženského rodu. Alespoň to tvrdí projekt [ta] Udržitelnost, který se zaměřuje na udržitelnost a zelenou budoucnost byznysu zejména pohledem žen, které jí prosazují a zastřešují. „Na českém trhu už není mnoho významných hráčů, kteří by se udržitelnosti nevěnovali. A právě ženy jsou v této oblasti mnohdy v přímé exekutivě,“ říká za projekt Jaroslav Kramer. Dodává, že každý z předních hráčů na trhu má v oblasti udržitelnosti trochu jiný přístup. A to může inspirovat ostatní.

Jde o komplexní pojetí

Třeba pro Zuzanu Holou, ředitelku komunikace a udržitelného podnikání Vodafone v Česku, která je současně ředitelkou Nadace Vodafone Česká republika, je udržitelnost o celkově odpovědném přístupu k životu. „Nikomu z nás by nemělo být lhostejné, v jaké podobě zanecháme planetu našim dětem, nebo jaké společenské a sociální hodnoty jim jako společnost předáme. Odpovědnost firem je v tomto ohledu zásadní, protože jejich podnikání a přístup k němu má obrovský dopad – na zdroje, které potřebují pro svůj provoz nebo výrobu, na dodavatelské firmy a jejich činnost, na zaměstnance – vlastní i zaměstnance dodavatelů, a na zákazníky, kteří produkty a služby daných firem využívají,“ říká Zuzana s tím, že by udržitelnost ve firmách neměla být jen nějakým doplňkem, ale měla by být integrovaná přímo do podstaty podnikání. „Protože čím udržitelněji se firmy chovají ve všech fázích své výrobní nebo obchodní činnosti, tím více dokážou ovlivnit,“ dodává.

Ostatně takový přístup volí třeba technologický hráč Accenture, jak popisuje Daniela Nechutová, Inclusion & Diversity Lead české pobočky. „Udržitelnost je pro nás natolik klíčové téma, že ji máme ukotvenou v jedné z našich základních hodnot, v našem DNA. Udržitelné podnikání je tak naší odpovědností, a to se promítá ve všem, co děláme a s kým pracujeme. Ať už jsou to naši klienti, akcionáři, partneři, komunity, společnost či v neposlední řadě naši zaměstnanci,“ říká Daniela.

Také v Plzeňském Prazdroji postavili firemní filozofii na udržitelnosti a integrují jí napříč firmou nejen do přemýšlení, ale také do jednotlivých procesů. „Do strategie udržitelnosti jsme přitom zapojili i naše dodavatele, partnery a naše spotřebitele, u kterých roste toto téma na významu. Chováme se udržitelně při výběru technologií, při nákupu surovin, plánování a dopravě i při přemýšlení o obalech. Pivo bylo vždy blízko přírodě, a jak se mění přístup ke zdrojům a role firem ve snížení dopadu na klimatické změny, tak i my vnímáme naši důležitou roli v ochraně planety. Nejen proto, abychom pomohli udržet dostupnost zdrojů a materiálů pro další generace,“ říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.

Dopad na obchodní partnery nebo dodavatele řeší také Visa, globální hráč, který provozuje největší světovou síť elektronických plateb. Na téma udržitelnosti se dívá pohledem klientů bank. Stále více zákazníků totiž vnímá bankovnictví jako infrastrukturu, podobně jako například energie, a proto i v tomto segmentu chtějí mít moznost získat takzvané zelené bankovnictví. Tedy takové, které se chová zodpovědné k prostředí kolem nás. „Naší rolí a ambicí je pomoci našim partnerům tato očekávaní naplnit,“ říkají zástupci Visa.

Udržitelnost není jen v uhlíkové stopě

Udržitelnost se podle oslovených expertek propisuje do celého života společnosti. Podle advokátky Kristýny Faltýnkové z PRK Partners se ale paradoxně udržitelnost často vnímá izolovaně a občas i bez kontaktu s reálným světem, ve kterém musíme všichni fungovat. „Řekla bych, že se zapomíná na propojení udržitelnosti se zbytkem reality,“ říká Kristýna.

Udržitelnost se tak propisuje nejen do snižování uhlíkové stopy, ale je klíčovým tématem také pro oblast inovací, komunikace, lidských zdrojů, business developmentu či CSR. „Často máme tendenci spojovat pojem udržitelnosti pouze s environmentální problematikou. Udržitelný přístup má ale i sociální rozměr, kdy nesmíme zapomínat na celou řadu společenských a sociálních témat a problémů, kterým je třeba se dlouhodobě věnovat,“ říká Zuzana Holá. Podle Pavlíny Kalousové je udržitelnost také o dopadu na společnosti samotné. „I proto u nás patří sociální pilíř k důležitým oblastem udržitelnosti. Aktivně se zasazujeme o rovné příležitosti, ale také jsme aktivní v oblasti alkoholové odpovědnosti. A díky našim grantovým programům podporujeme komunity a obyvatele v okolí našich pivovarů,“ říká Pavlína. Podle Jiřiny Procházkové z Deloitte se udržitelnost týká například také zodpovědného korporátního řízení. „Z hlediska mé profesní specializace je důležitým tématem i udržitelnost v oblasti daní. Pod tím si můžeme představit zodpovědné nastavení obchodního modelu tak, aby podnikatelům v budoucnu nezlomila vaz daňová rizika,“ dodává.

Oslovené expertky zmiňují také několik oblastí, na které se v Česku zatím obecně spíše zapomíná. Třeba podle Daniely Nechutové se ještě naplno nevěnujeme oblasti agingu, a to by chtěla změnit. „Data nám ukazují narůstající důležitost a kritičnost této oblasti, a proto i pro mě, jakožto vedoucí inkluze a diversity v naší společnosti, je toto jednou z klíčových priorit pro nadcházející období,“ říká. Kristýna Faltýnková z PRK Partners pak jako zajímavý příklad širšího pojetí udržitelnosti zmiňuje projekt, který řeší, jak využít připravené uvařené jídlo z restaurací a jídelen, které se nevydá. „Je tam opět srážka s realitou, kdy tyto provozy by třeba i rády jídlo darovaly místo jeho vyhození, ale naráží to na pravidla hygieny,“ zmiňuje.

Chybí nám byznys model

Podle zástupců projektu [ta] Udržitelnost by za zelenou budoucností firem měl být také promyšlený byznys model. „V případě udržitelnosti totiž nejde o náklad, ale o investici. Takový přístup má dopad na to, jak se byznys transformuje, jak inovuje, jak se financuje a na jaké produkty se zaměřuje,“ říká Jaroslav Kramer. „V souvislosti s udržitelností se hodně zapomíná na rozměr ekonomický, bez jehož naplnění princip udržitelnosti nebude fungovat. Je nutné si uvědomit, že pro to, aby firmy – a nejen ony – byly schopné dlouhodobého zdravého fungování ve společnosti, musí integrovat principy udržitelného, tj. odpovědného přístupu ve všech těchto oblastech. A tedy i generovat zisk, ale takovým způsobem, který co nejméně negativně ovlivňuje životní prostředí a má pozitivní dopad na lidi, kteří se na jeho generování podílí, anebo produkt či službu, která tento zisk generuje, využívají,“ říká Zuzana Holá. S tím souhlasí také Jiřina Procházková, advokátka z Deloitte Legal. „Klíčové bude, jak se nám všem podaří promítnout téma udržitelnosti do konkrétních obchodních a osobních rozhodnutí tak, aby nezůstalo pouze u proklamace. Z tohoto pohledu je podle mě důležité se o udržitelnosti bavit a nechat se navzájem inspirovat,“ zmiňuje Procházková.

Autor: David Mařík

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery