Přestože loni bylo v tuzemsku zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren, tedy rekordní počet a tři a půl krát více v porovnání s rokem 2021, Česko stále výrazně zaostává ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů.
V Evropské unii činí podíl elektřiny vyrobené ze solárních a větrných elektráren 22 procent, v Česku podle ministerstva průmyslu a obchodu pouze 3,7 procenta. Jedním z důvodů je i pomalé tempo nárůstu takové výroby na rozdíl od sousedních zemí Německa, Rakouska, ale především Polska, kde panely fotovoltaických elektráren pokrývají již přes pětinu střech rodinných domů.
„Útok“ Čechů na fotovoltaiky bude podle vedoucího prodeje ve společnosti Dobrá Energie Romana Šmída pokračovat i letos především proto, že lidé hledají možnosti, jak snížit náklady při rostoucích cenách energií a vysoké inflaci.
Kolaudace není nutná
„Účelem instalace fotovoltaických elektráren na střechy rodinných či bytových domů je výroba elektřiny primárně pro vlastní potřebu. Instalace fotovoltaiky se posuzuje jako stavební úprava a k té není dle stavebního zákona třeba stavební povolení ani ohlášení stavby, pokud nezasahuje do nosných konstrukcí, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby,“ vysvětluje Monika Hauznerová, vedoucí právního oddělení společnosti epet. Nevyžaduje se ani posouzení vlivů na životní prostředí. Většina rodinných domů v Česku tyto podmínky splňuje, proto není nutné ani kolaudační rozhodnutí.
Nejen majitelé rodinných, ale i bytových domů řeší, pro koho a kdy je fotovoltaika přínosná. „Řešení je to vhodné především pro domy, které mají technologie převážně na elektřinu,“ upřesňuje Šmíd. Po vpádu Rusů na Ukrajinu a následném výrazném nárůstu cen zemního plynu se navíc objevil nový trend v podobě přechodu na vytápění elektřinou místo ruským plynem.
Spotřeba a návratnost
Jedním z nejčastějších řešení je kombinace fotovoltaiky a tepelného čerpadla, jež získává energii k ohřevu vody či vytápění právě ze solárních panelů. „K tomu bych ještě doporučil systém s bateriovým uložištěm, které umožňuje aspoň částečnou soběstačnost,“ doplňuje Šmíd. Podle něj platí jednoduché pravidlo, že čím má zákazník větší spotřebu, tím je návratnost nákladů rychlejší. Svou roli samozřejmě hrají i celková výše úvodní investice, na níž návratnost také závisí, a státní dotace ve výši 200 tisíc korun na pořízení fotovoltaiky.
Stejně jako velcí dodavatelé elektřiny nabízí i společnost Dobrá Energie možnost snížit náklady takzvanou fotovoltaikou na klíč. „Se zákazníkem přímo na místě nejprve probereme, jestli je pro něj fotovoltaika tím správným řešením z pohledu výše investice a možné realizace s ohledem na velikost střechy a její orientaci,“ líčí Šmíd. Následuje cenová nabídka a po podpisu smlouvy společnost zajistí celou realizaci včetně vyřízení dotace od státu. Ve zmíněném balíčku je i spolupráce s českou firmou Energy Cloud nebo s dalšími dlouhodobě prověřenými společnostmi.
Odkup přebytků energie
Především v letních měsících se dá čekat, že fotovoltaika vyrobí více energie, než dům spotřebuje. Co s ní? „Pokud energie zbývá, vrací se formou přebytku do sítě. Někteří dodavatelé tyto přebytky vykupují nebo zvýhodňují ve faktuře. Naše společnost odkupuje energii od zákazníků za velmi atraktivní ceny ve výši spotových cen,“ uzavírá Roman Šmíd z Dobré Energie.
Pomůže změna legislativy
Pomoci k navýšení podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů má i změna tuzemské legislativy. Od prvního ledna 2023 přijal Energetický regulační úřad novelu vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, která umožňuje sdílení společně vyrobené elektřiny v bytových domech. Navíc se letos očekává ještě jeden zásadní krok – navýšení limitu výkonu u mikrozdrojů, pro které není nutné získat licenci podle energetického zákona, a to z 10 na 50 kilowattů.
