Snižování dopadů na životní prostředí je v popředí společenské debaty, úzce s ním souvisí dnes již mnohem šířeji pojímaná udržitelnost. „Nestačí mít jen vizi, o kolik snížíme svou uhlíkovou stopu. Lidem i firmám je třeba dát také technologie, motivaci a právní rámec k ochraně životního prostředí. Nabízená řešení musí být zároveň ufinancovatelná. A právě v této provázanosti to někdy drhne,“ říká vedoucí koncernové komunikace skupiny E.ON v ČR Martina Slavíková.
Proč je pro vás téma udržitelnosti klíčové?
Pokud chceme dostat globální oteplování pod úroveň dvou stupňů Celsia, je potřeba do roku 2030 opravdu výrazně omezit emise oxidu uhličitého. Klimatická změna má obrovskou setrvačnost, takže je třeba mít na paměti, že to, co změníme teď, se projeví až zhruba za dvacet let. Není proto divu, že téma udržitelnosti rezonuje ve společnosti čím dál tím víc – větší zelenost požadují klienti, ale i firmy budou mnohem silněji než kdy dřív muset aktivně řešit posun směrem k uhlíkové neutralitě. Energetika má historicky velký podíl na znečišťování životního prostředí a my v E.ON, přestože žádné ekologicky problematické výrobní zdroje v ČR nemáme, chceme pomoci tuto zátěž minimalizovat.
Jak k udržitelnosti konkrétně přistupujete? Co se vám osvědčilo?
Chceme jít ostatním příkladem, a tak jsme začali u sebe. Máme třeba nainstalované fotovoltaiky na střechách našich budov, tedy tam, kde je to možné, interně využíváme jen elektřinu z obnovitelných zdrojů, intenzivně se věnujeme čisté mobilitě, instalujeme speciální konzole na elektrickém vedení, které slouží k ochraně ptactva, a v neposlední řadě připravujeme naši distribuční síť pro budoucnost, kdy se výrazně navýší výroba z obnovitelných zdrojů. Děláme ale i „malé“ věci, které je snadné zavést v jakékoli firmě – před pár lety jsme zrušili jednorázové plastové lahve, ušetříme jich tak přes 20 tisíc ročně, radikálně jsme také navýšili zastoupení ekologických reklamních předmětů. Už 13. rokem organizujeme soutěž E.ON Energy Globe, kde se vybírají nejlepší ekologické projekty v ČR. Spustili jsme také dlouhodobou interní kampaň na podporu udržitelnosti, která skvěle funguje. Když jsme si dělali průzkum mezi zaměstnanci, tak více než polovina z nich uvedla, že je projekt inspiroval ke změně směrem k větší udržitelnosti.
Jak se vám daří propojovat ekologii se svým byznysem?
Velmi dobře, protože s udržitelností efektivně pomáháme i našim klientům, ať už z řad domácností nebo firem. Naší filozofií je, že co se týče ekologie, není malých kroků. Každý můžeme udělat něco, lidé mohou třeba vyměnit starý kotel na uhlí za tepelné čerpadlo, využívat fotovoltaiku nebo přepnout na zelenou elektřinu. Firmy můžou do svých fleetů zařadit více elektromobilů nebo pomocí chytrých řešení dekarbonizovat své provozy a města zase mohou vyměnit stará osvětlení za nová, úspornější. A to je jen výčet pár možností, které se nabízejí v energetice. Aktivit je napříč obory celá řada, a když se všechny tyto kroky sečtou, ujdeme společně na cestě k větší udržitelnosti velký kus. Nechci, aby to teď vyznělo jako klišé, ale myslím, že následující generace to ocení.
Je ze strany firem vůbec po zelených energetických řešeních poptávka, nebo je to jen přifouknutá marketingová bublina?
Poptávka po ekologičtějších a úsporných energetických řešeních roste, a to nejen u firem, ale i u domácností. U firem se důvody často liší. U některých je to hlavně o finanční úspoře, kterou nové energetické řešení v dlouhodobém horizontu přinese, pro další se udržitelnost stala součástí firemní kultury, jinde to po českých dceřiných společnostech vyžadují zahraniční matky. Velkou roli hraje také přístup EU a požadavky na dekarbonizaci. A v neposlední řadě hodně firem bere udržitelnost jako jednu z možností, jak se odlišit od konkurence a získat kladné body u zákazníků. Každopádně zájem o chytrá zelená řešení ze strany byznysu je, v B2B segmentu provádíme více než 200 zákaznických projektů za rok. Většina z nich je zaměřena právě na úspory energie a dekarbonizaci. Nejčastěji realizujeme kogenerační jednotky, fotovoltaiky, osvětlení, HVAC (systémy vytápění, chlazení a klimatizace) a projekty zaměřené na energetický management.
Jak se připravujete na nárůst obnovitelných zdrojů v energetické síti?
Distribuční síť modernizujeme a připravujeme na nové potřeby a výzvy, jako jsou právě obnovitelné zdroje, ale i elektromobilita, decentralizace zdrojů a nejnovější smart technologie. Klíčem k úspěchu je digitalizace chytrých sítí a jejich dynamického a přesného řízení. Proto se zavádění chytrých technologií do distribuční sítě intenzivně věnujeme, ať už jde o instalaci chytrých elektroměrů nebo o inteligentní trafostanice, kterých by mělo v následujících letech přibývat 50 až 100 ročně. Do roku 2025 plánujeme investice do distribuční sítě převyšující 31 miliard korun. Z toho více než 7,3 miliardy půjde právě na zavádění chytrých technologií a digitalizaci.
Jaký je podle vás vztah mezi udržitelností a dobročinností?
To je zajímavá otázka. Podle mě je to jako byste považoval snahu chovat se hezky a zodpovědně sama k sobě za dobročinnost. Ale tak to přece není. Měli bychom se k sobě i životnímu prostředí chovat s respektem a uvědomovat si, kam to může zajít, když to dělat nebudeme. Na druhou stranu vnímám, že spousta lidí i firem má udržitelnost stále hodně propojenou s CSR, tady aktivitami společenské odpovědnosti, ale to se podle mě bude do budoucna měnit. Je to patrné už dnes, kdy ve spoustě firem vznikají speciální oddělení, která se zabývají téměř výhradně udržitelností, ekologií a dekarbonizací.
Jak poznáme, kdo to s udržitelností myslí vážně?
Stačí se zajímat a používat kritické myšlení. Říká se, že udržitelnost je aktuálně jednou z nejdůležitějších nefinančních hodnot. Aby firmy byly pro zákazníky z pohledu ekologie uvěřitelné, rozhodně si dnes nevystačí s velkými slovy, protože klienti si žádají i velké činy. Greenwashing a lakování nazeleno zákazníci brzy odhalí a firma rychle ztratí důvěryhodnost. Proto je klíčovým elementem autentičnost. Aby vám ostatní věřili, musíte jít sami příkladem.
Jsou témata, na která se podle vás v souvislosti s udržitelností zapomíná?
Neřekla bych, že se na některá témata výrazně zapomíná. Naopak je pozitivní pozorovat, jak se udržitelnost postupně rozšiřuje i do oblastí, kde ještě před pár lety nebyla vítána. U udržitelnosti jde spíše o provázanost. Nestačí mít jen vizi a cíl, o kolik chcete snížit svou uhlíkovou stopu, ale musíte dát lidem i firmám možnosti, technologie, motivaci a právní rámec, jak být více ekologický a méně životní prostředí zatěžovat. A ta řešení musí být samozřejmě zároveň ufinancovatelná. A právě v té provázanosti to někdy drhne. Například my v energetice víme, že do budoucna se neobejdeme bez možnosti, jak skladovat elektřinu ve velkém, ale v ČR stále nejsou legislativně ukotveny podmínky pro velkokapacitní bateriová úložiště.
Na jaké oblasti udržitelnosti je tedy v současné době klíčové se ve veřejné debatě zaměřit?
Jak jsem říkala, co se týče udržitelnosti, není malých věcí a cílů, každý krok se počítá. Problém vidím v tom, že v mnoha sociálních skupinách je debata o udržitelnosti a ekologii stále silně polarizovaná. Ale i to se pomalu mění k lepšímu. Právě proto je důležité o těchto věcech ve veřejném prostoru otevřeně mluvit a opírat se především o fakta.
