Udržitelnost a společenská odpovědnost firem jsou v poslední době často skloňovanými pojmy. Přispívají k tomu nejen chystané evropské směrnice, ale také větší zájem ze strany spotřebitelů nebo investorů. Touto problematikou se dlouhodobě zabývá Asociace společenské odpovědnosti, která ve spolupráci se studijním programem CEMS z Fakulty podnikohospodářské VŠE v loňském roce vytvořila nezávislý ESG Rating. Hodnotí v něm aktivity jednotlivých firem a snaží se ocenit ty, které to myslí skutečně vážně. „Plno firem vnímá udržitelnost jako marketingový prostředek a komunikuje pouze to hezké. To jim ovšem v našem Ratingu nepomůže,“ upřesňuje Ladislav Tyll, ředitel programu CEMS.
Jak si v otázkách udržitelnosti a společenské odpovědnosti vedou české firmy?
Ladislav Tyll: Podle loňského průzkumu se s pojmem ESG (udržitelné a odpovědně podnikání, z anglického Environment, Social and Governance – pozn. red.) setkaly tři čtvrtiny podnikatelů, dnes to určitě bude ještě o něco víc. Přibývá také firem, které jsou zvyklé své ESG měřit. Mezi těmi největšími je to standard, trend se pak postupně šíří jejich dodavatelským řetězcem a ovlivňuje i malé a střední podniky. Mnoho zahraničních investorů si potom klade jistou úroveň ESG reportingu jako podmínku pro poskytnutí investic a udržitelnost už bere v potaz i řada potenciálních zákazníků nebo zaměstnanců. To je pro firmy velmi důležitá motivace. V posledních letech se tak razantně zvyšuje počet společností, které vnímají potřebu podnikat udržitelně.
Lucie Mádlová: Udržitelnost se z hlediska legislativy i konkrétních kroků skutečně pomalu stává standardem. To nám potvrdil i loňský průzkum mezi více než pěti sty členy naší Asociace. Vyplynulo z něj, že pro dvě třetiny firem je udržitelnost jedním z klíčových aspektů při rozhodování o směřování organizace, drtivá většina má v plánu nebo už vypracovala udržitelnou strategii jako takovou. Podle 78 procent z nich je potom za poslední dva roky kladen větší důraz na aktivity spojené s udržitelností, a to především kvůli celospolečenskému trendu, očekávání, potřebě jít s dobou nebo tlaku třetích stran, třeba právě zmiňovaných investorů.
Co funguje dobře a kde naopak vidíte největší prostor pro zlepšení?
Ladislav Tyll: Pozorujeme, že mezi nejdůležitější společenská témata patří důraz na blahobyt zaměstnanců nebo pozitivní vztah s místními komunitami. V rámci environmentálních témat se potom firmy zaměřují na takové aktivity, jako jsou minimalizace tvorby odpadu, jeho recyklace a snížení emisí skleníkových plynů. Rozlišujeme odvětví, která jsou v oblasti ESG senzitivnější. Patří sem telekomunikace, energetika nebo finanční instituce. Tyto společnosti pak kladou ještě větší důraz na obsáhlejší reporting.
Lucie Mádlová: Obrovským zlepšením by mělo být samotné nastavení pravidel pro nefinanční reportování ESG, o které se teď snaží Evropská unie. Firmy by to určitě neměly brát jako regulaci, ale spíše jako vodítko pro vykazování a komunikaci svých udržitelných aktivit. Získají tak konkurenční výhodu, která může přilákat zákazníky nebo zaměstnance. České firmy a Češi obecně jsou skvělí v té základní formě dříve používané společenské odpovědnosti, ve filantropii. Jejich solidarita nás nepřestává překvapovat. Teď už se navíc posouvají i ke komplexnějším formám udržitelnosti, uvědomují si pilíře E a S, tedy environmentální a sociální parametry, interně pak často kontrolují i G, governance, ale veřejnosti to většinou neumí předat. A to je škoda.
Zaznamenali jste v posledních letech výraznější změny? Vyvíjí se situace k lepšímu?
Lucie Mádlová: Kromě zmíněného posunu firem od čisté filantropie k obsáhlejším udržitelným strategiím se odehrála také změna v chování zákazníků. Už se jim nechce připlácet si za udržitelné produkty, protože to berou jako přirozenou součást každého výrobku nebo služby, možná trochu už i jako povinnost firem.
Kde by měla firma začít, pokud chce být ve svém podnikání udržitelnější a společensky odpovědná?
Ladislav Tyll: Nejlepším pomocníkem jsou v tomto ohledu data. Nejprve je třeba si pohlídat, jestli firma někde zbytečně neplýtvá nebo jestli se neobjevují nějaké neduhy ve firemní kultuře. V zásadě jde o něco, čemu by se měl věnovat každý dobrý hospodář a manažer, jenže často na to nejsou data ani čas a nemá to potřebnou prioritu. Vyřešení těchto otázek má přitom okamžitý pozitivní efekt jak na ESG, tak i celkově na byznys. Pak je teprve možné přikročit k sofistikovanějším krokům, které nesou ovoce v dlouhodobějším časovém horizontu.
Lucie Mádlová: Firma ale může být udržitelná jedině tehdy, když tuto vizi přijme nejen vedení nebo oddělení udržitelnosti, ale i zaměstnanci. Proto je lepší začít malými kroky a současně o tom interně informovat a vysvětlovat, proč je to potřeba. U spousty firem se pak zaměstnanci stávají ambasadory udržitelnosti a strategii v praktické rovině táhnou i oni. A to je pro firmu výhra.
Jaké kroky podnikáte, abyste pomohli s edukací v této oblasti?
Ladislav Tyll: Na Vysoké škole ekonomické v Praze se snažíme odbornou i širokou veřejnost vzdělávat několika způsoby. Na Fakultě podnikohospodářské je téma udržitelnosti, etiky a společenské odpovědnosti zahrnuto ve všech studijních programech a jejich jednotlivých kurzech. Vedle toho našim studentům nabízíme kurzy přímo zaměřené na ESG problematiku. V rámci exekutivního vzdělávání potom vedeme specializované kurzy určené profesionálům. Další formu edukace představuje náš ESG Rating, který je pro zúčastněné firmy určitým vodítkem k nejpalčivějším tématům.
Lucie Mádlová: Asociace společenské odpovědnosti se zaměřuje na širokou veřejnost. Jednotlivá ESG témata vybíráme v návaznosti na cíle udržitelného rozvoje, které stanovila Organizace spojených národů. Tato témata se pak odráží v řadě našich akcí a aktivit včetně mezinárodní konference Global Goals Summit, prestižního ocenění udržitelných projektů Ceny SDGs, podpory rovnosti v rámci turnajů v ženském fotbale Global Goals World Cup nebo každoročního dne dobrých skutků Giving Tuesday. Vzděláváme také prostřednictvím našeho společensky odpovědného e-shopu Nakup na Dobro. Nabízíme tam udržitelné produkty a ukazujeme tak spotřebitelům i firmám, že dárky nebo reklamní předměty mohou být ekologické a zároveň pomáhat třeba lidem s hendikepem, lidem bez domova nebo opuštěným dětem.
Zmínili jste ESG Rating, tedy nezávislé srovnání společností, které provádíte už druhým rokem. Jak tato myšlenka vznikla a co přesně v rámci srovnání hodnotíte?
Lucie Mádlová: Dlouho jsme vnímali, že na trhu chybí komplexní a nezávislé srovnání strategií udržitelnosti. O ESG Ratingu a možné spolupráci jsme se s CEMS začali bavit už v roce 2021, kdy pojem ESG ještě českou společností zdaleka nerezonoval tak jako nyní. Byla to pro nás výzva. Cílem bylo vytvořit první nezávislý žebříček a současně motivovat firmy i širokou veřejnost, aby začaly vnímat udržitelnost jako komplexní téma, protože to zdaleka není jen o ekologii.
Ladislav Tyll: Hodnotíme hlavně to, jak podrobně se firmy jednotlivým tématům v rámci ESG věnují a jak transparentně jsou schopné komunikovat. Plno firem vnímá udržitelnost jako marketingový prostředek a komunikuje pouze to hezké. Často dávají vágní sliby a tvrdí, že jsou společensky odpovědné. To jim ovšem v našem ratingu nepomůže. Hodnotíme, jaké mají povědomí o svých dopadech na životní prostředí, zaměstnance a společnost, jak tyto informace měří a zveřejňují nebo jak plánují řešit své negativní vlivy. Cílem žebříčku není chválit organizace, které hlásají, že jsou absolutně zelené a společensky odpovědné. Chceme ocenit zejména ty firmy, které ví o svých dopadech na životní prostředí a které komunikují poctivě a transparentně své společenské hodnoty.
Jak může firmám pomoci, když takovým hodnocením projdou?
Lucie Mádlová: Je to pro ně jistá forma uznání, že skutečně podnikají kroky k udržitelnosti. Deset nejlepších navíc získá velkou mediální pozornost. Tyto firmy pak mohou udávat trend a inspirovat ostatní.
Ladislav Tyll: Současně všem účastníkům poskytujeme zpětnou vazbu. Dozví se, kde mají mezery nebo jak si stojí v porovnání s konkurencí.
V loňském ročníku si nejlépe vedly společnosti a skupiny jako Vodafone, Škoda, ČEZ, Moneta nebo Albert. Byly pro vás některé z loňských výsledků překvapením?
Lucie Mádlová: Překvapilo nás, že mnohé české firmy jsou ve sledování a komunikování svých lokálních ESG aktivit lepší než pobočky nadnárodních korporací. S největší pravděpodobností je to dáno tím, že nadnárodní společnosti často řeší toto téma globálně za celou skupinu a u svých lokálních poboček nejdou tak do hloubky. Firmy, které vyrostly v Česku, tak mají v tomto ohledu jistou výhodu.
Ladislav Tyll: Do top výběru se také dostalo hned několik bank. Vysvětlujeme si to tím, že banky mají bohaté zkušenosti s hodnocením ESG reportů jiných firem, které u nich žádají o financování. Díky tomu dobře vědí, jak má kvalitní report vypadat, a také mají personální kapacity na podrobné sledování těchto otázek. Banky jsou tak ve výsledku o krok napřed, i mezi nimi se však najdou výjimky.
Začátkem května jste spustili přihlášky do letošního ročníku. Jak velký zájem očekáváte?
Ladislav Tyll: Loni jsme od účastníků nasbírali hodně pozitivní zpětné vazby a řada z nich nám už přislíbila, že se i letos pokusí obhájit loňské úspěchy, případně zabojovat o horní příčky žebříčku. Loni se přihlásilo 87 firem, letos jich očekáváme přes stovku.
Lucie Mádlová: S blížícími se evropskými směrnicemi je ESG pro firmy stále aktuálnější téma a Rating je pro ně skvělou příležitostí ke zpětné vazbě nebo nasměrování. Loňský pilotní ročník pro nás znamenal velký úspěch a mnozí účastníci ocenili právě zpětnou vazbu.
Lucie Mádlová
Před deseti lety založila a stále vede Asociaci společenské odpovědnosti, největší iniciativu udržitelnosti a ESG v Česku, která čítá přes 500 členů z řad firem, veřejného a neziskového sektoru i vzdělávacích institucí.
Ladislav Tyll
Na Fakultě podnikohospodářské se dlouhodobě věnuje udržitelnosti v podnikání, ESG agendě a podnikovým strategiím. Je také akademickým ředitelem studijního programu CEMS, který v globálních žebříčcích konkuruje uznávaným byznysovým školám. Tyll je držitelem několika mezinárodních ocenění za nejlepší kurz a inovace ve výuce.
