„Mohu tudíž s důvěrou prohlásit,… že návrat inflace na dvě procenta zajistíme bez zbytečně velkého prodlení, protože v současné době rozestavujeme nástroje, o kterých se domníváme, že toho dosáhnou, a protože naše nástroje v každém případě můžeme rozvíjet dále, pokud se to ukáže být nezbytné,“ řekl Draghi během projevu v New Yorku.
ECB ve čtvrtek dál snížila svou depozitní sazbu a prodloužila program nákupů dluhopisů, aby podpořila ekonomický růst a zvýšila neustále nízkou inflaci v eurozóně. Oba tyto kroky však finanční trhy vyhodnotily jako málo důrazné, což vedlo k prudkému posílení kurzu eura a výraznému poklesu cen akcií a dluhopisů. Opatření ale podle agentury Reuters také rozdělila členy Rady guvernérů, což naznačuje, že případné další kroky na podporu růstu spotřebitelských cen by mohly narážet na větší překážky.
Draghi dnes ale nejnovější balík stimulačních opatření hájil. „Balík neměl naplňovat očekávání trhu, byl určen k dosažení našeho cíle,“ prohlásil také podle agentury Reuters.
Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v listopadu na říjnové úrovni 0,1 procenta. Cílem ECB přitom je, aby se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen pohybovalo těsně pod dvěma procenty.
Vyjádření, která po čtvrtečním rozhodnutí přišla od některých členů Rady guvernérů, naznačila, že odvážnější opatření neměla mezi jejími 25 členy dostatečnou podporu a na určitý odpor narážely i přijaté kroky.
Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann prohlásil, že hlasoval proti, protože za stávající nízkou inflací stojí podle něj především levná ropa. Guvernér lotyšské centrální banky Ilmars Rimševičs neřekl, jak hlasoval, některá z přijatých opatření ale zpochybnil. Za čtvrtečním krokem naopak stojí člen Výkonné rady ECB Yves Mersch, který není proti případným dalším stimulům, pokud budou třeba.
