Ekonomika roste o 4,3 procenta, Sobotka by zvýšil příspěvek k důchodu

Růst HDP táhl zejména zpracovatelský průmysl, s významným přispěním stavebnictví a obchodu. „Na výdajové straně působily ve prospěch růstu HDP rostoucí investiční aktivita, zahraniční poptávka i spotřeba domácností,“ uvedl ČSÚ.

„Pozorujeme optimistické vyhlídky firem, které se promítají do rostoucí investiční aktivity i zvýšeného náboru zaměstnanců. Ti i díky rostoucím mzdám jsou ochotni více utrácet, což potvrzují i rostoucí maloobchodní tržby. Poptávka domácností tak zůstává výraznou podporou růstu,“ říká Jiří Moser, řídící partner PwC ČR.

Ekonomika velmi slušně roste, o 4,3 %. Myslím, že si můžeme dovolit zvýšit příspěvek k důchodu na 1200 Kč.

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) November 13, 2015

Pokračující hospodářský růst se pozitivně projevil i na trhu práce. „Zaměstnanost v pojetí národních účtů ve 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 procenta a mezičtvrtletně se nezměnila,“ dodal ČSÚ.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka však ale tempo růstu začíná už nejspíše polevovat. „Zvláště vidět to bude v příštím roce, kdy očekáváme růst ‚jen' okolo 2,5 procenta s tím, jak se postupně vyčerpají prorůstové impulsy v podobě levných surovin a energií a nakonec se nejspíše zmírní také růst průmyslu a stavebnictví,“ dodává Dufek.

Růst už zpomalil oproti výsledkům v 2. čtvrtletí. Tehdy se meziročně hrubý domácí produkt zvýšil o 4,6 procenta a ve srovnání s prvním čtvrtletím o 1,1 procenta.

Růst za rok 2015 přesáhne čtyři procenta soudí analytici

Údaje o vývoji tuzemské ekonomiky v letošním 3. čtvrtletí podle analytiků potvrzují, že celoroční růst hrubého domácího produktu (HDP) bude nad čtyřmi procenty. Ekonomové zároveň ale upozorňují na to, že pokles nezaměstnanosti v důsledku silného výkonu domácí ekonomiky může do budoucna přinést i nedostatek pracovních sil ve specializovaných profesích. To by následně mělo vést k tlaku na růst mezd.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že rychleji v Evropě rostly již jen ekonomiky Malty a Irska. Německá ekonomika meziročně stoupla o 1,8 procenta, francouzská o 1,1 procenta, slovenská o 3,6 procenta a maďarská o 2,3 procenta. „HDP na obyvatele podle parity kupní síly díky růstu ekonomiky dosáhla ve třetím čtvrtletí 86,4 procenta průměru EU, v loňském roce jsme byli na 83,4 procenta průměru EU,“ uvedl.

Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka pak doplnil, že předchozí dvě čtvrtletí byla z pohledu HDP natolik silná, že určité zpomalení bylo zcela na místě. „Důležitější otázkou nyní zůstává, jak velké zpomalení lze očekávat v příštím roce, kdy příliv EU fondů zeslábne,“ uvedl.

Za celý letošní rok vykáže podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy česká ekonomika růst o 4,3 procenta a bude patřit k nejrychleji rostoucím hospodářstvím v Evropské unii, zároveň s jednou z nejnižších mír nezaměstnanosti k tomu.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler připomněl, že silný růst je v letošním roce spojen s některými jednorázovými efekty jako je intenzivní dočerpávání EU fondů či rozkolísaný meziroční výběr spotřební daně z tabákových výrobků. „Bez těchto faktorů by tuzemská ekonomika v letošním roce rostla kolem tří procent, i to by však byl jeden z těch silnějších růstu HDP v zemích EU,“ uvedl.