Evropa přitáhla za malý traktor: farmáři dostanou úlevy, Praha čeká složitosti
Evropský parlament ve středu schválil dvojici nařízení, která mají zjednodušit zemědělskou agendu a posílit postavení menších farmářů v dodavatelských řetězcích. Zatímco návrhy na vyšší paušální podporu Praha vítá, některé novinky považuje za příliš komplikované a nevhodné pro současný rámec Společné zemědělské politiky (SZP).
Nový balíček má zemědělcům přinést menší byrokratickou zátěž a větší flexibilitu při čerpání podpory. Evropská komise původně navrhovala také vznik krizového fondu, z něhož by členské státy mohly vyplácet náhrady farmářům s propadem produkce alespoň o 30 procent. Na tuto pomoc by mohly vyčlenit až tři procenta z rozpočtu přímých plateb a částku až ztrojnásobit z národních zdrojů.
Podle ministerstva zemědělství ale takový mechanismus do balíku, který má zjednodušovat pravidla, nepatří. „Vyčlenění prostředků z obálky přímých plateb s možností navýšení z národních zdrojů je reformním krokem, který nelze považovat za pouhé zjednodušení,“ uvedla zastupující mluvčí Karla Mráčková. Praha proto návrh na krizové platby nepodporovala a vítá, že byl nakonec z konečného znění vypuštěn.
Menší farmy čeká méně papírování
Evropský parlament zároveň schválil navýšení paušální pomoci pro malé farmáře ze současných 1250 eur na 5000 eur ročně. Balíček počítá i se vznikem jednorázové investiční podpory do 75 tisíc eur, určených pro rozvoj malých a středních podniků.
Podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) jde o krok správným směrem. „Navýšení paušální podpory vítáme, protože přináší snížení byrokracie a jednodušší administraci. Administrativní povinnosti by měly být spojené s odpovědností za výsledek, ne za proces a formu,“ říká místopředseda asociace Jan Štefl.
ASZ zároveň podporuje vznik systémové krizové podpory, která by nahradila současné ad hoc kompenzace vyplácené podle postižených komodit. Podle Štefla by měla být vyplácena pouze při celkovém propadu tržeb zemědělského podniku o více než 30 procent.
Spor o smlouvy mezi producenty a odběrateli
Druhá část balíčku posiluje postavení zemědělců v dodavatelském řetězci. Balíček mimo jiné zavádí zákaz ústních smluv a umožňuje členským státům, aby zavedly povinnou registraci kontraktů mezi producenty a odběrateli.
České ministerstvo s tím však nesouhlasí. „Jedná se o nekorektní požadavek, který je v rozporu s národním právem, konkrétně s ustanoveními o obchodním tajemství. Česká republika tento aspekt několikrát označila za nepřípustný,“ uvedla Mráčková.
Negativně se k návrhu staví i ASZ. „Je potřeba ponechat zemědělcům volnost a odpovědnost, přičemž forma smluv by měla zůstat na vůli smluvních stran. Písemná forma může být málo operativní, což je v zemědělství důležité,“ upozornil Štefl.
Změna politického klimatu
Nová česká vláda, kterou po volbách nejspíše vytvoří koalice ANO, SPD a Motoristů, může přístup k unijní zemědělské politice výrazně změnit. Agrární odborníci očekávají, že kabinet bude klást větší důraz na produkci než na ekologické cíle.
„Očekávám větší důraz na zemědělskou produkci a omezení regulací spojených s ochranou přírody,“ uvedl agrární analytik Petr Havel. Podle ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity se dá očekávat „obrat trendu – více peněz půjde velkým na úkor malých“.
Hnutí ANO ve svém programu slibovalo snížení byrokracie o 30 procent a návrat „zelených požadavků pouze na povinné minimum EU“. Agrární komora v reakci uvedla, že prioritou by měla být potravinová bezpečnost a stabilní podnikatelské prostředí pro zemědělce.
