Holding Agrofert si řekl o peníze i bankám na opačném konci světa. Skupina - jak vyplývá z její ve středu zveřejněné výroční zprávy za rok 2018 - v závěru loňského roku přefinancovala významnou část svých dluhů za pomoci velkých asijských bank, mimo jiné z Číny, Taiwanu, či Koreje.
Pětimiliardový úvěr od konsorcia bank posloužil Agrofertu k refinancování obchodních aktivit v Německu, kde se skupině nedaří především v divizi potravinářského byznysu. Šlo zároveň o první mimoevropské banky spolufinancující byznys Agrofertu.
„Jde o úvěr v eurech, tím pádem projevily zájem o financování i banky, které nemají korunovou likviditu, ani přímou přítomnost v Česku,“ uvádí mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka s tím, že emise potvrzuje zájem stávajících i nových bank o financování skupiny.
V přepočtu přes půl miliardy korun skupině půjčila největší banka světa, čínská Industrial and Commercial bank, necelou miliardu pak Bank of China. Zhruba po čtvrt miliardě získal Agrofert od The Korean Development Bank a United Taiwan Bank.
Agrofert bankám koncem loňského roku celkově dlužil částku bezmála 43,9 miliardy korun, tedy o osm miliard, více než v závěru roku 2017. Šéf firmy Josef Mráz ještě loni předpokládal, že by se kolem 35 miliard měl pohybovat i dluh ke konci roku 2018.
Největším tuzemským bankovním věřitelem skupiny je s více než sedmi miliardami Komerční banka.
„Nárůst souvisí zejména s probíhajícími investicemi do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,“ uvádí výroční zpráva společnosti za loňský rok.
Podle odborníků existuje pro zahrnutí vzdálených financujících bank vícero důvodů „Vedle optimalizace úvěrového financování nemusí banky vzdálenější domácímu trhu tak dobře rozumět byznysu firmy, a dostatečně tak vyhodnotit kreditní riziko,“ říká pro deník E15 odborník na bankovní sektor, který si přál zůstat v anonymitě.
Podle něho mohou tyto banky zároveň do určité míry podcenit i případné dopady politických rizik na výsledky Agrofertu. Už delší dobu se přitom na trzích spekulovalo o tom, že napětí domácích bank financujících skupinu Agrofert roste mimo jiné spolu s rizikem zastavení čerpání evropských dotací.
„To zhoršuje potenciální ziskovost Agrofertu a banky něco podobného nebudou tolerovat věčně. Na druhou stranu si pragmaticky uvědomují vysokou míru specifičnosti současné situace, a dokud Andrej Babiš zůstává premiérem, je to pro ně značná záruka,“ říká ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Holding Agrofert převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš v únoru 2017 do svěřenských fondů nazvaných AB private trust I a AB private trust II. Skupina v loňském roce podle své výroční zprávy vydělala necelých 1,7 miliardy korun, tedy takřka třetinu toho co v roce 2017. Tržby byly v obou letech na srovnatelné úrovni 157 miliard korun.
