Jednání mají za cíl urovnat obvinění, že velké banky – včetně amerických Bank of America, JPMorgan Chase, Wells Fargo či Citigroup – zabavovaly nemovitosti klientům, kteří nesplácely své závazky, a zaměstnávaly takzvané „popisovače“, tedy zaměstnance, kteří ve velkém množství podepisovaly zabavovací dokumenty, aniž by je vůbec četli.
Podle informací deníku Financial Times státní prokurátoři již navrhli omezení právní zodpovědnosti bank v této kauze. Někteří státní představitelé vyjádřili obavy, že by nebylo správné, aby omezení odpovědnosti bylo příliš velké.
Nicméně banky, jejichž akcie zažily po zahájení vyšetřování velký pád, bojují za získání imunity vůči případným civilním žalobám od postižených klientů. Podle bank tak bude muset být nabídka prokurátorů ještě rozšířena než budou s dohodou, která bude zahrnovat celkovou pokutu ve výši 10 až 25 miliard dolarů, souhlasit. Obě strany se mají opět sejít během tohoto týdne, aby doladily body dohody, na kterých se zatím neshodnou.
Akcie bank a dalších finančních institucí, které byly v minulých měsících pod silným prodejním tlakem, by mohly po dosažení dohody opět růst. Ovšem jen pokud si investoři dohodu vyloží jako definitivní tečku za nesčetným množstvím sporů a žalob spojených s hypotečními úvěry. Nekončící spory s sebou nesou možnost ztráty miliard dolarů na případných pokutách nebo finančních vyrovnáních. Například akcie Bank of America, které jsou nejvíce vystaveny rizikům plynoucím z hypoteční krize díky nepříliš povedené akvizici společnosti poskytující hypoteční úvěry Countrywide Financial, spadly za poslední půl rok o 49 procent.
Britská banka Royal Bank of Scotland (RBS) uvedla, že se bude důrazně bránit obvinění amerických úřadů, že překroutila kvalitu hypoték, které v balících prodávala. Americká vládní agentura FHFA podala žaloby na 17 bank včetně britských Barclays, HSBC a RBS. Hodnota hypoték se během krize smrskla a hypoteční agentury pak musely být zachráněny z peněz daňových poplatníků či rovnou zestátněny.
