Sazby ČNB jsou blízko svého vrcholu, říká v rozhovoru pro deník E15 hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč. Reagoval tak na krok bankovní rady České národní banky, která ve čtvrtek v reakci na silné inflační tlaky podle předpokladů opět zvýšila klíčovou úrokovou míru – tentokrát o půl procentního bodu. Základní repo sazba, od níž se nepřímo odvíjejí ceny úvěrů pro podnikatele i domácnosti, nyní dosahuje úrovně pěti procent a je tak nejvýše od roku 2001.
Jak se díváte na dnešní rozhodnutí bankovní rady? Osobně byste sazby zvýšil stejně, nebo dokonce více? Či byste naopak byl opatrnější vzhledem k možným dopadům na hospodářský růst?
Inflace roste nad původní předpoklady a ČNB se zpřísňováním měnové politiky snaží zabránit tomu, aby dlouhodobá inflační očekávání mezi veřejností narostla nad úroveň dvouprocentního inflačního cíle. Na druhou stranu ale měnová politika může na aktuální růst inflace tažený cenami energií, potravin a dalších komodit efektivně reagovat jen obtížně. Navíc náklady tažená inflace bude mít nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností, a tedy také na spotřebu, což se v konečném důsledku projeví ve slabším výkonu HDP.
Zdaleka tudíž není snadné říci, že úroky mají ze svých již tak vysokých úrovní dále růst. Pro dnešní rozhodnutí zvýšit repo sazbu o půl procentního bodu na pět procent mám pochopení a asi lze i konstatovat, že se bankovní rada snažila „nepřekvapit“ očekávání finančních trhů (na trzích bylo zvýšení o půl procentního bodu očekáváno). Ohledně dalších kroků ve smyslu zvyšování úroků bych ale byl již velmi opatrný.
Jak se další zvýšení sazeb projeví v ekonomice? Kdy můžeme čekat, že výše sazeb začne tlumit inflaci?
Je potřeba si uvědomit, že dopad zvýšení úrokových sazeb se na ekonomice v plné míře projeví s odstupem čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí. To je, řekněme, standardní časový odstup, potvrzený historickou zkušeností. Dnešní zpřísnění měnové politiky tedy bude na inflaci působit nejvýrazněji až v průběhu roku 2023. Až v roce 2023 se tedy prostřednictvím vyšších úroků z úvěrů i vkladů dnešní zvýšení sazeb ČNB naplno projeví ve smyslu zpomalení růstu poptávky v tuzemské ekonomice a tím ve směru zmírnění jak inflace, tak tempa hospodářského růstu.
Tím ale neříkám, že se růst české ekonomiky v roce 2023 oproti roku letošnímu dále zmírní: jen konstatuji, že dnešní měnověpolitické kroky samy o sobě představují faktor ve směru slabší dynamiky růstu poptávky, a tedy i HDP v horizontu 12 až 18 měsíců.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
