Bankovní trh se dá do pohybu. Finanční domy narazily na růstový strop, na řadě jsou akvizice | E15.cz

Bankovní trh se dá do pohybu. Finanční domy narazily na růstový strop, na řadě jsou akvizice

Bankovní trh se dá do pohybu. Finanční domy narazily na růstový strop, na řadě jsou akvizice
Raiffeisenbank
• 
ZDROJ: profimedia

Vladan Gallistl

Tlak na příjmy a nákladná regulace jsou příčiny, proč se mluví o spojování bank v celé Evropě. Ani tuzemský trh nebude výjimkou. První vlaštovkou je snaha managementu Moneta Money bank v čele s Tomášem Spurným převzít Air Bank a český a slovenský Home Credit, což je poskytovatel spotřebitelských úvěrů.

Vznikla by tak v Česku šestá největší banka s aktivy ve výši 312 miliard korun, která by šlapala na paty Raiffeisenbank. Ta spravuje majetek v celkové výši téměř 350 miliard korun. „Vyvolá to tlak na management Raiffeisenbank, aby koupil nějakou banku na trhu,“ odhaduje zdroj z finančních trhů.

V současnosti totiž bankovní domy nemají příliš prostoru, jak zvyšovat zisky prostřednictvím přirozeného růstu. Malé banky totiž stlačily profit z poplatků a konkurence zatím nedovoluje pořádně růst ani úrokovým příjmům.

Řadě bankovních domů navíc končí splatnost státních dluhopisů z minulosti, které nesly vysoký výnos. Z utržených peněz ale nakupují bondy, které jsou úročeny mnohem níže. Navíc bankám vypadnou mimořádné příjmy, které v minulých letech znatelně vylepšovaly jejich hospodaření. Banky si tak přilepšily například miliardovým prodejem podílů v platebním kolosu VISA.

Na spojení Monety, Home Creditu a Air Bank by vydělali především Kellner a Šmejc

Velké banky se s tímto stavem vyrovnávají snižováním nákladů v podobě propouštění či rušení poboček. Moneta se pak vydala cestou zmíněných akvizic. K těm byl ostatně management v čele se Spurným dotlačen i svými sliby. „Musí to udělat, protože akcionářům nasliboval příliš mnoho a organickým růstem toho není schopný dosáhnout,“ uvádí již zmíněný zdroj.

Za expanzí Monety ale může stát i další přinejmenším celoevropský trend, kterým je regulace, a především náklady s ní spojené. A ta je v Evropě skutečně impozantní: GDPR, MiFid II či PSD2 jsou jen poslední velké regulace, které závratně mění nejen finanční trhy.

Autor: E15

A k tomu jsou pochopitelně další evropské či národní předpisy, s nimiž se banky musejí vyrovnat. Náklady spojené s regulačními požadavky budou mít přitom malé banky i velké banky podobné. U větší banky ale budou mít menší podíl k příjmům než u malé.

Regulace tak může nutit banky, aby se spojovaly, přestože po pádu investiční banky Lehman Brothers se požadovalo, aby nevznikali bankovní obři, kteří budou „příliš velcí na krach“. Stal se však pravý opak, protože banky ještě více narostly. A už se dokonce spekuluje i o sloučení takových kolosů, jako je Deutsche Bank a Commerzbank. Příklad Monety tak budou jistě následovat i další banky. Hlavní možné cíle na bankovním trhu jsou tři: Sberbank, Fio bankaEqua bank.

Moneta kupuje Air Bank, kocour zaplatí Kellnerovi akciemi

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud