Do projektu, který dostal název Monnet, se dosud zapojilo 24 peněžních ústavů z Belgie, Francie, Německa, Itálie, Portugalska, Španělska a Velké Británie, jejich mluvčí a šéf Crédit Agricole Georges Pauget o něm intenzivně jedná s Evropskou komisí. Předpokladem startu karetního programu je totiž souhlas unijní exekutivy, aby Monnet směl vybírat transakční poplatky. „Dialog s komisí není u konce. Jakmile budeme znát její odpověď, dá se očekávat, že konečné rozhodnutí padne v říjnu,“ sdělil Pauget listu Financial Times Deutschland.
Západoevropské bankovní domy tvrdí, že systém jejich karet bude nákladově efektivní. Karta by měla fungovat zároveň jako kreditní i debetní, má umožňovat bezkontaktní a mobilní platby. Rozhodující bude, jak dopadne jednání o povolení transakčních poplatků, jež mají zajistit jednotlivým aktérům Monnetu zisk. Jde o platby, které odcházejí při zaplacení u obchodníka jako procentní odvod z objemu transakce bance vydavateli karty, a kartovým operátorům.
Vise a MasterCardu už dříve komise nařídila, aby tyto srážky snížily. S Visou se dohodla, s MasterCardem se soudí. První slyšení u soudního dvora v Lucemburku proběhlo v pátek, verdikt se čeká do dvou let. „Musíme počkat, jak rozhodne soud ve sporu komise s MasterCardem,“ uvedla mluvčí eurokomisaře pro vnitřní trh Michela Barniera.
Pokud bude exekutiva Evropské unie na tomto předpokladu trvat, bude podzimní termín pro schválení nové eurokarty ohrožen. V akci Monnet se nejvíce angažují francouzské a španělské banky, z Německa se ho účastní Deutsche Bank, Postbank a DZ Bank. Z majitelů českých bank je zastoupen UniCredit. „V každém případě jde o největší projekt evropských bank,“ zdůrazňuje Pauget.
Komise, stejně jako Evropská centrální banka, v minulosti už několikrát vyzvaly evropské ústavy, aby nepřenechávaly byznys jen konkurentům z Visy a MasterCardu. Přeshraniční bezhotovostní SEPA-platby nabízejí klientům i české banky.
