Banky se škrábou z krize. Před covidem ale vydělávaly o půlku více

Pobočka České spořitelny na Václavském náměstí

Pobočka České spořitelny na Václavském náměstí Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Tuzemský bankovní byznys se otřepává z kovidové krize. Domácí banky dokázaly během prvního pololetí podle předběžných statistik ČNB vydělat takřka 30,5 miliardy korun. To je o čtyři miliardy, neboli o 15 procent více než během prvního pololetí loňského roku. Bankéřům přál tuzemský úvěrový boom, ale i nečekaně dobrá finanční kondice firem a domácností umožňující hladce splácet dluhy. I tak ovšem sektor na léta před pandemií podstatně ztrácí.

V roce 2019 si tak například ve stejném období tuzemské banky dokázaly vydělat o polovinu více. "Hlavní vliv na zlepšené výsledky vyplývá z poklesu očekávaných úvěrových ztrát v porovnání s koncem roku 2020, neboť české ekonomice se daří, počet firemních krachů je minimální, nezaměstnanost neroste a produkce stoupá," říká finanční expert poradenské společnosti PwC Petr Kříž.

Během roku se podle něho bude na bankovních výsledcích čím dál více projevovat plánovaný růst úrokových sazeb ČNB. "Centrální banka očekává ještě několikeré zvýšení sazeb, tak se bankám, které jsou díky šetřivosti lidí a odloženým útratám během pandemie plné hotovosti, ještě vylepší výnosy," dodává ekonom poradenské společnosti Partners Martin Mašát. 

Oproti pandemii solidní pololetí potvrdilo už několik velkých hráčů byznysu. Česká spořitelna, Raiffeisenbank UniCredit Bank a Moneta Money Bank vykázaly za letošní první pololetí dvouciferný nárůst zisku. I tak jsou celkové zisky bankovní branže zhruba na úrovni roku 2011. Byznysu bank vydatně pomohl hlad firem i domácností po nových půjčkách. 

České firmy za pololetí nově nabraly podle statistik regulátora přes 342 miliard korun půjček. "V předpandemických letech se tato hodnota pohybovala pod hranicí 200 miliard korun," zdůrazňuje analytička Raiffeisenbank Lenka Kalivodová. Domácnosti pak během prvních šesti měsíců nabraly hypotéky za více než 200 miliard korun, tedy zhruba jako za celý předpandemický rok 2019. 

Lidé přitom letos spláceli své půjčky lépe než před pandemií, v bankách leželo koncem června jen 1,7 procenta nesplácených půjček domácností, před dvěma lety to bylo 1,83 procenta. Firmy splácely sice hůře, červnový podíl špatných úvěrů ve výši 4,34 procenta byl ale kupříkladu ve srovnání s vrcholem finanční krize v roce 2009 zhruba poloviční.

"Banky snížily rezervy na nesplácené půjčky, jelikož ekonomický vývoj je velmi příznivý. Podobný vývoj sledujeme v celém bankovním sektoru Evropské unie i USA," připomíná ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.