Vyšší sazby ČNB přihrají bankám miliardové zisky. A bez rizika

ČNB zvýšila sazby, banky mohou slavit.

ČNB zvýšila sazby, banky mohou slavit. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Zvýšení úrokových sazeb ČNB je pro tuzemské banky skvělým byznysem. Pouhá čtvrtina procenta úroku navíc podstatně a bezpracně zvýší výnos bank z jejich vkladů u centrální banky. Jen jediné středeční zvýšení sazeb přilije do bankovních výsledovek přes sedm miliard korun ročně.

Domácí banky měly totiž podle posledního dostupného údaje z konce letošního dubna uloženo u ČNB rekordních 2,89 bilionu korun, což odpovídalo takřka třetině jejich celkových aktiv. Tuto částku bankám ČNB úročí od středy sazbou půl procenta ročně.

„Rekordní úložky bank u ČNB odráží očekávaný růst úrokových sazeb, ale také extrémní nárůst depozit v bankách, zatímco zájem o úvěry v ekonomice je až na výjimky u hypoték stále velmi střízlivý,“ uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Vklady obyvatel v bankách jen za první čtyři měsíce letošního roku vzrostly podle dat ČNB o 140 miliard korun, zhruba o pět procent. Významnou část těchto peněz banky přeposlaly dále do ČNB. „Podstatně narostl objem likvidity ve finančním systému, který bylo třeba někam umístit,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Jen v případě České spořitelny vzrostly podle poslední výsledkové zprávy její vklady u ČNB během prvního čtvrtletí o 112 miliard korun na 537 miliard korun neboli o více než čtvrtinu. O více než sto miliard korun zvýšila vklady i Komerční banka. Přebytek hotovosti, který již banky nejsou ochotny půjčit na příliš rizikové projekty, ukládají buď do státního dluhu nebo u centrální banky.

„Státní dluh má v průměru delší splatnost než vklady u centrální banky, preference vkladů u ČNB tedy může svědčit o přípravě na růst sazeb,“ soudí ekonom poradenské společnosti PwC Petr Kříž.

Trh aktuálně očekává, že v nadcházejících dvanácti měsících může ČNB zvýšit sazby ještě až čtyřikrát. To by znamenalo konečnou základní sazbu 1,5 procenta. „Peněžní ústavy spekulují, že úložkami u ČNB zrealizují v prostředí rostoucích úroků zajímavější výnos,“ říká ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Státní dluhopis se splatností jednoho roku totiž nese jen půlprocentní výnos. „Pokud by nyní finanční dům dluhopis nakoupil a držel jej do splatnosti, uzamkl by si na dvanáct měsíců půlprocentní výnos,“ dodává Pfeiler.

Na příjmy z úroků od ČNB byl v posledních letech nejzajímavější rok 2019, kdy se už tehdy masivní úložky bank potkávaly s rostoucími úrokovými sazbami, které v předvečer pandemie v únoru loňského roku vystoupaly na 2,25 procenta. Při takto vysoké sazbě by příjem bank ze současné výše vkladů u ČNB přesahoval šedesát miliard korun ročně.

„S tím, jak v nejbližších měsících stoupne spotřeba lidí, by se mohly i nadměrné rezervy bank mírně snížit. Nicméně nadále bude v české ekonomice přetrvávat přetlak levného kapitálu,“ uvádí analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Úročení vkladů u ČNB bude nejrychlejším ziskovým dopingem pro byznys domácích bank. „Momentálně zároveň zdražují ty z firemních úvěrů, které jsou navázané na mezibankovní sazbu Pribor,“ dodává Sklenář s tím, že celý efekt středečního zvýšení sazeb ČNB se v mezibankovní sazbě ještě nestihl projevit. Objem peněz tuzemských bank u ČNB se během uplynulé dekády zhruba sedminásobně zvýšil, když na jaře roku 2011 dosahoval zhruba 412 miliard korun.