Britské bankovnictví čekají změny

Britské banky čekají dodatečné náklady ve výši až sedmi miliard liber ročně na zavedení reformních opatření, která vyplývají ze závěrečné zprávy Nezávislé komise pro bankovnictví vedené sirem Johnem Vickerem.

Přesně podle očekávání je středobodem navrhované reformy nutnost oddělení hlavních operací bank (včetně spotřebitelských depozit a úvěrování malých podniků) od zbývajících aktivit. Každá z nově vzniklých entit bude muset mít vlastní představenstvo.

Nicméně legislativa nebude bankám diktovat, jaké konkrétní operace musí kam vyčlenit, místo toho dá finančním domům (a jejich klientům) volnou ruku, především pokud jde o korporátní vklady. Tuto flexibilitu přivítaly britské globální banky – Barclays, Royal Bank of Scotland a HSBC, které se obávaly, že by jejich operace byly rozděleny podle nadiktovaných linií.

Co se kapitálové přiměřenosti týče, komise se shodla, že všechny nové jednotky musejí držet ukazatel kapitálové přiměřenosti nad deseti procenty.

V souladu s obecným očekáváním je také doporučení komise, aby byla reformní legislativa schválena co nejdříve a banky se podle ní rychle zařídily. Nicméně hranicí pro splnění nových pravidel kapitálové přiměřenosti je rok 2019, což je v souladu s platností nové bankovní regulace Basel III.

Finanční dopad změn komise odhaduje na čtyři až sedm miliard liber ročně. Dodatečné náklady budou způsobené především vyššími úvěrovými náklady na financování nově vyčleněných společností. V očích investorů totiž nové entity již nebudou profitovat ze státních garancí ani ze současné široké diverzifikace univerzálních bank.

Reformy ostrovního bankovního systému mají podporu britské veřejnosti. Podle nedávného průzkumu deníku Financial Times si 51 procent respondentů myslí, že by velké ostrovní bankovní domy měly být donuceny oddělit tradiční retailové bankovnictví od investičního bankovnictví.

Akcie bank včera v Londýně na závěry komise reagovaly po začátku obchodování dvouprocentním poklesem.