Centrální banky, které svojí politikou pravděpodobně zachránily svět od finančního kolapsu, nyní čelí novým výzvám. Musejí vrátit rozvinuté ekonomiky na dráhu udržitelného růstu i bez dopingu v podobě extrémně levných peněz.
„Finanční trhy poslední roky těží z toho, že důvěřují centrálním bankám a považují je za nejlepší kamarády. V jistém okamžiku to ale musí být potvrzeno něčím hmatatelným,“ řekl deníku Financial Times Mohamed El-Erian, hlavní ekonomický poradce konglomerátu Allianz.
Za posledních šest let se sázkou na podporu centrálních bank dalo solidně vydělat. Celosvětový akciový index FTSE All World od března 2009 posílil o 150 procent, americký S&P 500 dokonce o 200 procent. „Máme za sebou růst akciových trhů, který se už nemusí opakovat,“ podotýká Petr Šimčák, investiční ředitel Pioneer Investments.
Různé banky, různé pozice
Největší centrální banky světa jsou nyní v rozdílných pozicích. Zatímco ECB měnovou politiku ještě více rozvolňuje, Bank of England či americký Fed již přemýšlejí nad načasováním prvního postkrizového zvýšení úrokových sazeb. „Největší obavou je, že Fed začne sazby zvyšovat příliš brzy, takže raději vyčká a nakonec začne příliš pozdě,“ říká Šimčák.
Navigovat největší světové ekonomiky do bezpečných vod bude vyžadovat technické dovednosti a dobrý úsudek centrálních bankéřů. S nabobtnanými účetními knihami centrální banky nyní dominují trhům, ze kterých vytlačily privátní sektor. Existuje oprávněná obava, že finanční trhy jsou příliš závislé na centrálních bankách a bez jejich pomoci se zřítí jak domeček z karet.
„Centrální banky jsou nyní jako sádra, která obalila polámané trhy, pokud tu sádru odstraníme, nevíme, zda se trhy udrží na vlastních nohou bez podpory centrálních bankéřů,“ řekl Bloombergu John Nugée, bývalý činitel Bank of England.
