Snahy řady světových centrálních bank oslabit národní měny selhávají. Jedním ze zářných příkladů je japonský jen. Japonská centrální banka se poslední dekádu nezaobírá ničím jiným než tím, jak znehodnotit měnu a učinit tak japonské výrobky globálně konkurenceschopnější. Navzdory její snaze oslabit jen pomocí záporných úrokových sazeb, japonská měna od počátku roku posílila o více než sedm procent.
Podobný problém má také Evropská centrální banka, které se letos nedaří srazit hodnotu eura dolů. Euro letos vůči dolaru přidalo téměř 3,5 procenta. Když před necelými třemi týdny ECB rozhodla o dalším tištění peněz, investoři očekávali oslabení eura, to ale naopak posílilo. „ECB se ohrála,“ říká Alan Ruskin, hlavní měnový stratég v Deutsche Bank. „Měnový trh již na akce ECB nereaguje,“ dodal.
Měnový trh již na akce ECB nereaguje
Potíže centrálních bank ukazují, jakou škodu napáchala politika nulových sazeb, která byla odpovědí na finanční krizi let 2008 a 2009. Podle analytiků na trhu vznikly deformace, se kterými se bude centrálním bankéřům těžko bojovat. Tato situace také vytváří vyšší rozkolísanost finančních trhů. Ačkoliv analytici a investoři dokážou předpovědět kroky centrálních bank, jen stěží zvládnou předpovědět reakci trhu.
Chování centrálních bank také podkopává vyhlídky pro budoucí globální růst. Sahají po záporných sazbách, aby oslabily své měny, a zlevnily tak vývoz. Jenže když všechny dělají totéž, účinky se navzájem vynulují. „Existuje riziko, že centrální banky testují limity svých politik,“ napsal investorům Brian Daingerfield, měnový stratég RBS Securities. „Pokaždé vytáhnou další nástroj ze svého boxu a jsou blíže jeho úplnému vyprázdnění,“ uzavřel.
