Rozšíření diskotéky, realitní projekty či různě dobrodružné investice do zelené energie. Na to všechno si stovky často neznámých firem mohly letos půjčit přes vydání dluhopisů. A to mimo dohled České národní banky.
„Neveřejné dluhopisy a malé emise nepotřebují prospekt schválený ČNB. Odhadem jich bylo letos emitováno několik stovek,“ uvádí analytik Finlordu Boris Tomčiak s tím, že objemově jsou to pravděpodobně nižší miliardy korun. Zájem investorů o dluhopisy je dán nízkými úrokovými sazbami u bankovních produktů a nedostatkem jiných investičních příležitostí.
Dluhopisy pak mohou vydávat i problémoví emitenti. „Pokud mi firma s několikaletou historií, minimálním kapitálem a obratem bez auditovaných výkazů nabízí dluhopis s ročním výnosem dvanáct procent, je něco špatně,“ zdůrazňuje Jiří Šindelář, šéf Unie společností finančního zprostředkování a poradenství.
Příkladem jsou firmy Petlas CZ a Grand Koil, které ani nezveřejňují výsledky v obchodním rejstříku. Problémové bondy mohou firmy upisovat i kvůli neobezřetnému chování lidí. „Často je to chamtivost některých investorů, kteří vidí výnos a nehledí na riziko,“ konstatuje šéf analýz ČSOB Asset Management Aleš Prandstetter. Klienti podle Šindeláře navíc často zaměňují příslib fixního zhodnocení za nulové kreditní riziko. Podle něj se už objevily případy, kdy lidé na své jednání doplatili.
Investoři by si proto měli vždy prověřit přinejmenším hospodaření dané společnosti a její historii. „Emitenti často operují slovy jako zaručený, jistota výnosu a tak dále. V těchto případech je samozřejmě na místě být velmi obezřetný,“ varuje partner fondu BHS Private Equity Luděk Palata. Samotné junk bonds neboli prašivé dluhopisy jsou vysoce úročené cenné papíry spojené s vysokým rizikem.
Podle expertů jsou však legitimní součástí kapitálového trhu. Zmíněné dluhopisy ostatně vydávají kromě obskurních firem rovněž fungující společnosti, jejichž prospekt dokonce schválila ČNB, ale nehodnotí bonitu emitenta. „Status junk dluhopisu má i řada velkých emitentů. Skvělým případem jsou dluhopisy společnosti ZOOT,“ říká Tomčiak s tím, že její dluhy převyšují hodnotu majetku.
Na druhé straně ZOOT nabídl investorům roční úrok 6,5 procenta v době, kdy většina bankovních domů měla sazbu do jednoho procenta. „ZOOT je prudce rostoucí společnost vlastněná kapitálově silnými akcionáři, jejichž záměrem je vybudovat velkou mezinárodní společnost vytvářející zisk,“ uvádí Palata. Vyšší výnos je podle něj samozřejmě spojen s vyšším rizikem, které je v případě ZOOT dobře kontrolováno. S emisí dluhopisů pomáhala společnosti Zoot firma BH Securities.
