Dalších zhruba sto miliard korun je v půjčkách, kde je raný problém se splácením – banky je vedou v režimu „sledované“. Podle ekonomů a bankéřů se situace zatím moc lepšit nebude kvůli tomu, jak výhledy ekonomiky slábnou. Paradoxně se nečeká, že by se znehodnocovaly úvěry podnikům. Ve firemní sféře podíl nesplácených půjček vylétl během krize, situace se tam ale rychle stabilizovala – podniky, které krizi přežily, už rizikové úvěry v bance nedostanou.
Podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank se zároveň s poklesem podílu nesplácených půjček podniků oddálí okamžik, kdy začne klesat podíl špatných úvěrů domácnostem. „Ze sektorového pohledu počítáme s pokračujícím zlepšováním ve zpracovatelském průmyslu a naopak zhoršením v sektorech stavebnictví a real estate,“ říká Sobíšek.
Mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň říká, že některá odvětví mohou doplatit na úspory ve veřejných rozpočtech, například rozvoj infrastruktury. „Situace ve firemním sektoru se v posledních čtvrtletích zlepšovala, podíl nesplácených úvěrů klesal. Nyní se zdá, že u některých firemních klientů se může situace opětovně zhoršit, především kvůli nižším zakázkám,“ říká. U domácností Česká národní banka eviduje problematických úvěrů za 91 miliard korun.
Co se týče jednotlivých typů bank, nejvyšší podíl ohrožených úvěrů mají malé banky – 9,52 procenta. Je to pravděpodobně dáno tím, že mají agresivnější obchodní politiku, aby získávaly nové zákazníky. Velké banky mají podíl nesplácených úvěrů nejnižší, 6,78 procenta.
Krize změnila také trh s nesplácenými úvěry. Suma, kterou se podaří z dlužníků vymoci, klesla. Jana Tatýrková z inkasní agentury M. B. A. Finance říká, že z 15 až 40 procent částky v roce 2008 se snížila na deset až třicet procent loni. Klesly také prodejní ceny balíků pohledávek.
„Očekáváme, že počet pohledávek dále mírně poroste. Dojde ke zvyšování dlužných částek, hodně se hovoří o hypotékách,“ odhaduje Tatýrková. Na druhé straně na trhu výrazně nepřibývají bankovní pohledávky – banky jednak posílily interní vymáhací oddělení, navíc mají přísnější kontrolu rizika. „Vývoj nesplácených úvěrů u domácností bude i nadále s několikaměsíčním zpožděním kopírovat vývoj nezaměstnanosti, pokud tedy vzroste nezaměstnanost, může dojít ke zhoršení splácení,“ dodává Kofroň.
