Zatímco průměrný spotřebitel v eurozóně si tak letos půjčil u své banky peníze za roční úrok 5,44 procenta, Češi podepisovali s domácími bankami víceleté smlouvy s úrokem 13,1 procenta.
Dráže než v Česku si letos brali lidé půjčky jen v pobaltských zemích a na sousedním Slovensku. Podmínky, za kterých domácí banky stanovují úroky z půjček, jsou přitom v Česku i v eurozóně obdobné. Klíčové sazby centrálních bank, od kterých se odvíjí úroky v ekonomice, jsou na stejné úrovni poblíž nuly a takřka nulová je rovněž inflace.
„Na straně nabídky jde o důsledek velké koncentrace mezi poskytovateli půjček, kde je výrazná většina trhu tvořena dvěma největšími bankami, na straně poptávky se pak projevuje konzervativnost a menší sofistikovanost klientů těchto produktů, kteří často půjčky posuzují podle absolutní výšky měsíční splátky, nikoli podle výše úroku nebo celkových nákladů na úvěr,“ vysvětluje hlavní analytik Consequ Martin Lobotka. Oproti zájemcům o hypotéky se podle něho zájemci o spotřebitelskou půjčku často ani nezajímají o více konkurenčních nabídek se snahou získat nejlepší cenu.
Dražší i kreditky
Česko hravě překonává eurozónu, i pokud jde o úroky z půjček na kreditních kartách. Zatímco v zemích se společnou měnou zaplatil letos v lednu dlužník v průměru 17 procent ročně, Čech musel počítat s úrokem takřka 25 procent.
Zatímco banky v eurozóně přitom oproti loňsku nezdražily, domácí peněžní ústavy zvolily opačnou taktiku. Cenu půjčky z kreditek zvedly podle dat ČNB o více než tři procenta. Úvěry z kreditních karet od domácích bank tak byly dokonce nejdražší od začátku finanční krize. Pro srovnání v Německu platí klienti na úrocích z kreditní karty kolem 15 procent ročně. Za stejně velký úvěr tak zaplatí obdobnou sumu s takřka o polovinu delší splatností.
Existenční poptávka
Nejblíže českým poměrům byli dlužníci v Litvě, i tam však roční úrokové sazby jen lehce překročily 23 procent. „Pokud klienti akceptují takové úročení, pak to lze vnímat jako projev existence poptávky, ať již je její původ jakýkoli,“ uvádí Petr Hlinomaz z BHS.
Češi platí o desítky i stovky procent vyšší úroky u všech typů spotřebitelských úvěrů. „Situace připomíná trh s mobilními službami do dubna roku 2013, do té doby byly také české mobilní datové tarify drahé, stačil však krok jednoho z operátorů a celý trh se pohnul. S množstvím likvidity, které bankovní sektor má, by sazby i na spotřebitelských úvěrech měly být podstatně nižší a nebylo by překvapením, kdyby i v sektoru spotřebitelských půjček nastal podobný zlom jako u mobilních operátorů,“ uvádí hlavní analytik Consequ Lobotka.
