Rako v Podbořanech končí, chemie i keramika bojuje o přežití. Německo chystá dotační ráj
- Energeticky náročné obory jako chemie a keramika čelí v Česku kvůli drahým energiím existenční krizi, což dokládá i uzavření závodu Lasselsbergeru.
- Studie EGU varuje, že chystané německé dotace ještě více znevýhodní český průmysl, a doporučuje snížit poplatky, regulované složky a zastropovat cenu povolenek.
- Chystaná vláda Andreje Babiše zvažuje plošnou pomoc s energiemi, protože cílená podpora by podle ní nebyla spravedlivá ani dostatečná.
Vysoké ceny energií jsou pro chemický i keramický průmysl v Česku likvidační, jeho konkurenceschopnost patrně dál srazí bohatá podpora podniků, kterou chystá Německo. Formující se vláda možného premiéra Andreje Babiše chystá odpověď. Ne cílenou, ale plošnou.
„Překvapuje mne, že se to ještě nedostalo do médií, tak to bohužel mohu říci zde. Lasselsberger zavírá svůj závod v Podbořanech. Skončí asi 75 zaměstnanců,“ prohlásil jednatel Lasselsbergeru Roman Blažíček na tiskové konferenci energeticky náročných firem zastoupených svazy chemického průmyslu a výrobci keramických materiálů. Tedy firem, jejichž náklady na energie běžně tvoří 30 i 40 procent konečné ceny jejich produktů.
„Průmysl ztrácí konkurenceschopnost nejen kvůli drahým energiím, ale i kvůli omezenému přístupu k cenově dostupné nízkouhlíkové energii, vysokým nákladům na politiku změny klimatu a drahým investicím dekarbonizace, pokud taková řešení vůbec existují,“ dodal Blažíček. Lasselsberger, jenž v Česku působí pod značkou Rako, je jediným tuzemským výrobcem keramických obkladových materiálů. A není zdaleka jediný, kdo se potýká s obrovskými problémy - keramický průmysl trpí v celé EU.
Index keramické výroby v EU i v samotném Česku se od roku 2021 propadl shodně asi o třetinu. Spolu s ním klesla přímá zaměstnanost v odvětví o deset procent, v samotném Česku o devatenáct procent. Vlastní výrobu nahrazuje dovoz materiálů z Vietnamu, Indie nebo Brazílie, států s vyšší produkcí emisí oxidu uhličitého.
Ke krajnímu řešení se však bude muset uchýlit management i mnoha dalších firem v Česku, bude-li čelit vysokým nákladům na energie. Energeticky náročné podniky jsou podle svazů na hraně kolapsu, což dokládají i nově zveřejněnou studií společnosti EGU. Zásadní je cena elektřina i plynu, která je v EU výrazně výše než v USA nebo v Číně. Výrazně ji tlačí nahoru emisní povolenky, jejich ceny atakují hladinu 80 eur za tunu, zatímco v Číně dosahují 10 eur, v USA až 30 eur.
Spotové ceny elektřiny jsou v Česku výrazně dražší než v průmyslových zemí EU. Například oproti Německu o šest eur za megawatthodinu, ve srovnání s Francií, Španělském nebo skandinávskými státy o více než třicet eur. V Česku jsou zároveň jedny z nejvyšších nákladů u regulované složky nákladů na elektřinu, uvedly svazy.
Zavřením závodu v Podbořanech tak bolestné škrty končit zdaleka nemusí, spíše jich může začít povážlivě přibývat. Energeticky náročné firmy, jako jsou mimo jiné právě ty z chemického nebo keramického průmyslu, přitom mají v Česku silnou tradici a vliv na ekonomiku. „Ročně vytvoří přibližně půl bilionu korun v hrubé přidané hodnotě, na daních zaplatí 45 miliard a zaměstnávají 430 tisíc lidí,“ uvádí svazy.
Pod tlakem je ale tento průmysl v celé EU. Průměrné využití kapacit chemiček v Evropě kleslo pod sedmdesát procent bez náznaku oživení. „To je alarmující. Jen za poslední rok bylo nenávratně zrušeno jedenáct milionů tun výrobních kapacit,“ uvedl prezident Svazu chemického průmyslu Daniel Tamchyna. Připomněl uzavírání poboček společností Ineos, Dow, BASF, PVC-Spolana nebo SBR-Synthos. Přímo ohrožených je v EU 350 podniků se 200 tisíci zaměstnanci a patnácti miliardy eur vytvářené přidané hodnoty, uvádí Evropská rada chemického průmyslu.
Řešení, které má černým scénářům zamezit a ochránit až 489 miliard korun energeticky náročného průmyslu ČR, předkládá právě zveřejněná studie, jíž vypracovala poradenská společnost EGU.
Doporučuje mimo jiné zrušit poplatky z POZE (podporované zdroje energie), snížit poplatek za systémové služby až o 80 procent, rozšířit seznam způsobilých odvětví pro kompenzace, využít nástroje EU pro snížení ceny spotřebované elektřiny. Navrhuje zastropovat ceny povolenek EU ETS jedna i ETS dva, snížit regulované složky ceny elektřiny pro energeticky náročný průmysl a zvýšit poplatky za připojení výrobny elektřiny především v případě fotovoltaik a větrných elektráren.
Opatření doporučuje i vzhledem k „dotačnímu ráji“, jak EGU hovoří o Německem chystaném tarifu pro tamní energeticky náročné podniky. Ty by měly od příštího roku platit fixovanou cenu elektřiny, a to pět eurocentů za kilowatthodinu. Podporu by mohly čerpat na až polovinu spotřebovávané energie. Program má trvat tři roky s možností ročního prodloužení.
„Průměrná cena pro dotčené podniky klesne zhruba o 35 až 40 procent oproti dnešku. Po odečtení POZE bude ekvivalentní cena silové elektřiny pro český průmysl na úrovni přibližně 9,8 centů za kWh, tedy přibližně na dvojnásobku,“ varuje studie.
Částečně ulevit českým podnikům hodlá formující se vláda Andreje Babiše (ANO), přesněji hospodářská strategie hnutí ANO, slibuje jeho místopředseda Karel Havlíček. „Na této strategii máme koaliční shodu, jen ji musíme překlopit do košilky vlády, nikoliv košilky ANO,“ říká. Česko podle něj nemá šanci konkurovat bohaté německé podpoře, zároveň si ale nemůže dovolit, aby přicházelo o byznys - jako například o závod v Podbořanech.
„Slýchávám názor, abychom to udělali jako Německo. Proč to ale nedělat plošně? Vysoké ceny energií v Česku mají totiž nejen energeticky náročné podniky, ale i spotřebitelé, domácnosti. Nevím, jak bych to vysvětloval jim nebo i firmám, které nespadají do definice energeticky náročných,“ dodal Havlíček. Podpor chystá formující se možná vláda více, mezi nimi má být i možnost zrychlených odpisů.
