Babiš rozjel PR operaci na státní rozpočet se schodkem ke 400 miliardám korun

Andrej Babiš je ministr marketingu a nyní to naplno předvádí v souboji o státní rozpočet na příští rok. Rozjel velkou píárovou operaci, která má veřejnost i finanční trhy připravit na to, že schodek v příštím roce nebude 286 miliard korun, jak v oficiálním návrhu prosadila odcházející vláda Petra Fialy, ale rovnou 382 miliard korun. Babiš a jeho lidé v čele se stínovou ministryní financí Alenou Schillerovou neustále zvyšují částky, které podle nich ve výdajích rozpočtu „chybí“.

Včera už to dotáhli 95,9 miliardy korun. A ve velkém to předváděli na rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny, pod bedlivým dohledem Andreje Babiše, který marketingovou operaci osobně detailně hlídal. 

Ta čísla jsou vycucaná z prstu. Je to čistě komunikační hra, jak si vytvořit prostor pro výrazně větší schodek a hodit odpovědnost za něj na odcházející vládu Petra Fialy. Andrej Babiš ani jeho lidé stále nevládnou. Nemají přístup k žádným informacím z ministerstev, které by byly pro oponenturu rozpočtu relevantní a důvěryhodné. To, s čím šermují je na kvalitativní úrovni „jedna paní povídala“. 

Vyšší legitimita než u České národní banky

Odcházející kabinet Petra Fialy jim bohužel v této komunikační operaci sehrál roli užitečných idiotů. Nejprve tím, že rozpočet znovu odmítal do sněmovny předložit. Pak také tím, že v něm jsou nezpochybnitelné díry a prvky kreativního účetnictví. Na to velmi tvrdě upozornila Národní rozpočtová rada vedená bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem. 

A právě role této instituce je v této chvíli klíčová. Ona je „auditorem“ veřejných financí. Ona má na rozdíl od Andreje Babiše a Aleny Schillerové aktuálně vhled do všech čísel. A může udělat kvalifikovanou oponenturu, v jakém stavu skutečně rozpočet odcházející vlády je. Andrej Babiš sice tvrdí, že Národní rozpočtová rada „jsou lháři“. Ale je to podobné, jako kdyby to říkal o České národní bance, soudech nebo Nejvyšším kontrolním úřadu. Což mimochodem říká často i o některých dalších institucích. 

Legitimita rady mluví proti Babišovi

Tady stojí za zmínku, kdo Národní rozpočtovou radu jmenuje a schvaluje. Rada má tři členy, včetně předsedy, kterým je aktuálně právě zmíněný Hampl. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády. Druhého člena Poslanecká sněmovna na návrh Senátu. Třetího člena pak volí opět Poslanecká sněmovna, nicméně na návrh České národní banky. Legitimita této instituce je tedy velmi silná, protože rada stojí na shodě čtyř klíčových institucí země.

Je rozhodně nesrovnatelně silnější než u České národní banky, kde členy Bankovní rady včetně guvernéra jmenuje bez jakékoliv další pojistky pouze prezident. Slova o lhářích jsou tedy dost mimo. Ale tato rétorika patří k osobnosti Andreje Babiše a jeho voliči ji oceňují. 

Nic nechybí, přebývají výdaje

Teď k rozpočtu. Národní rozpočtová rada ho už 16. října ostře kritizovala a označila za neakceptovatelný. Upozornila na tři základní problémy. 

Za prvé je to zásadní rozpor státního rozpočtu s rozpočtem státního fondu dopravní infrastruktury, kde chybí 37,2 miliardy korun. Přesněji řečeno: počítá se v něm s příjmy, které ale nejsou součástí státního rozpočtu. Buď je nesmyslný státní rozpočet, nebo rozpočet dopravního fondu. Dohromady jedno vylučuje druhé. Bude to třeba vyřešit, a to jen dvěma způsoby: Buď se zvýší schodek státního rozpočtu o zmíněných 37,2 miliardy korun, čímž se dostáváme z 286 na 324 miliard korun. Anebo se prostě škrtnou stavební projekty za 37,2 miliardy a bude se méně stavět.

Druhým problémem je, že dalších 20 miliard z investic do dopravní infrastruktury se vykazuje jako „výdaje na obranu“, které mají výjimku a nepočítají se do limitu zákona o rozpočtové zodpovědnosti. Že se konkrétní investice skutečně mohou započítat jako výdaje na obranu, musí je ale schválit NATO a Evropská komise. A vedení NATO už dříve avizovalo, že bude tyto výdaje pečlivě prověřovat, známý je třeba případ, kdy Italům už byl zamítnut jejich nápad započítat si do obranných výdajů most mezi Sicílií a pevninou. Španělům zase neprošly investice do solárů. A Národní rozpočtová rada se domnívá, že těch „našich“ 20 miliard korun také neprojde. 

Třetí výhradou byly v říjnu nadstřelené očekávané příjmy. Mezitím se ale zlepšil v makroekonomické prognóze výhled růstu ekonomiky na příští rok, takže tento argument padl. 

Fiala má schodek 344 miliard

Národní rozpočtová rada tedy tvrdí, že v rozpočtu nikoliv chybí, ale přebývají výdaje za 57,2 miliardy korun, které nejsou kryté tak, aby vláda neporušila zákon o rozpočtové zodpovědnosti. Tyto „přebytečné“ výdaje jsou v dopravní infrastruktuře. Schodek je tedy podle Hampla a spol. 344 miliard korun. Nikoliv 392 miliard, jak nyní tvrdí Babiš. 

Jak Mojmír Hampl včera přímo na rozpočtovém výboru sněmovny, tak další člen rady Petr Musil v médiích jasně odmítli všechny další Babišovy „rozpočtové díry“. Nic takového podle nich v rozpočtu nechybí. Všechny ty výkřiky o důchodech, sociálních dávkách a podobně jsou jen marketingovou hrou a kampaní na podstatné zvýšení schodku. 

V této chvíli je velkou rolí ekonomů a ekonomickým médií oddělit politickou kampaň od skutečného stavu státního rozpočtu a nenaskakovat na nepodložené výkřiky. Národní rozpočtová rada jako auditor se teď opravdu hodí každému, kdo se chce přes výkřiky ze sociálních sítí a sněmovny dostat k realitě.