České banky jsou dostatečně odolné, ukázaly zátěžové testy ČNB | e15.cz

České banky jsou dostatečně odolné, ukázaly zátěžové testy ČNB

Budova ČNB
Budova ČNB
• 
ZDROJ: e15

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Bankovní sektor v Česku je dostatečně odolný vůči případným negativním šokům, vyplývá to z výsledků zátěžových testů, které zveřejnila ČNB. Kapitálová vybavenost celého odvětví by zůstala výrazně nad osmiprocentním minimem i v zátěžovém scénáři, který hypoteticky předpokládá silný pokles ekonomické aktivity v Česku i zahraničí. Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ING, jsou ukazatele tuzemských bank dlouhodobě příznivé.

Hlavním zdrojem odolnosti sektoru je jeho vysoká kapitálová přiměřenost, která ke konci září 2014 přesáhla 18 procent, uvedla ČNB.

Při hodnocení odolnosti sektoru byly použity základní a zátěžový scénář. Základní scénář předpokládá mírný pokles tvorby provozního zisku, meziročně vždy zhruba o pět procent, kvůli přetrvávající vysoké konkurenci ve všech oblastech trhu. Ta spolu s prostředím nízkých úrokových sazeb vede k poklesu úrokových i poplatkových zisků, a to i přes předpokládané oživení úvěrové aktivity.

Zátěžový scénář předpokládá razantní propad provozních zisků, které by v horizontu testů klesly proti roku 2013 kumulativně o zhruba 38 procent.

Na rozdíl od evropských testů pracovala ČNB ve svém zátěžovém scénáři s podstatně tvrdšími podmínkami než Evropská centrální banka, upozornila hlavní analytička České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Zátěžové testy dopadly podle ní podobně jako v květnu 2014. Přitom se celková potenciální odolnost sektoru jako celku dále zvýšila.

Hospodářská situace by v negativním scénáři vedla podle Zamrazilové k růstu podílu nesplácených úvěrů nad deset procent u podniků a těsně pod deset procent u domácností. Na tuto situaci by banky byly nuceny reagovat vytvářením dostatečně vysokých opravných položek. Stejně jako v květnových testech by kapitálová přiměřenost 11 bank klesla pod osmiprocentní hranici. Potřeba kapitálu k doplnění by tak činila 15 miliardy korun, tedy pouze 0,4 procenta HD. Při tvrdosti scénáře je však pravděpodobnost naplnění rizikového scénáře velmi nízká, podotkla.

Vývoj meziročního českého růstu

„Výsledky testů lze obecně hodnotit pozitivně, na druhou stranu však takové výsledky byly vzhledem k dlouhodobě příznivým ukazatelům tuzemských bank očekávatelné,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Dlouhodobě příznivé výsledky zátěžových testů jsou podle něj způsobeny několika faktory. „Za prvé, banky jsou velmi dobře kapitálově vybaveny, čímž jsou schopny absorbovat vysoké ztráty. Za druhé, i v krizových letech si udržely vysokou ziskovost a zisky bank obecně slouží jako první polštář ke krytí ztrát. Za třetí, tuzemský sektor má vysoký objem depozit, a je tak velmi likvidní - to znamená, že má dostatek stabilních zdrojů financování a v krizových situacích,“ uvedl.

Základní scénář je založen na listopadové makroekonomické prognóze ČNB a předpokládá v letošním a příštím roce růst ekonomické aktivity o 2,5 procenta. V zátěžovém scénáři se Evropa ocitá v deflaci. Předpokládá konec oživení v eurozóně a výrazný pokles ekonomické aktivity v EU. Kvůli poklesu zahraniční poptávky se v něm česká ekonomika navrací do recese.

Výsledky listopadových zátěžových testů byly provedeny na datech k 30. září 2014 a zaměřují se na horizont následujících tří let.

Banky uspěly v zátěžovém testu Evropské centrální banky

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery