Tuzemské banky mají za sebou nejvýnosnější obchodní rok v historii. Podle předběžných statistik regulátora si loni vydělaly 72,9 miliardy korun. V roce 2016 sice domácí banky inkasovaly ještě o zhruba půlmiliardu více, tehdejší čísla ale vylepšila mimořádná, takřka pětimiliardová injekce z prodeje podílů v kartové společnosti VISA.
Bankám tak loni nezabránily v nárůstu byznysu úrokové sazby poblíž svého historického minima. Důvodem byl v první řadě hlad domácností po úvěrech na bydlení.
„Nízké úrokové sazby sice bankám snížily úrokovou marži, ale na druhé straně výrazně pomohly zvýšit zájem o hypotéky a další úvěry,“ uvádí ekonom BH Securities Martin Vlček. Navzdory loňským snahám ČNB o utažení hypotečního trhu tak domácnosti v loňském roce nabraly nové úvěry na bydlení za 346 miliard korun, tedy nejvíce v historii. „Pro banky jde o rozhodující druh úvěrů, který táhne byznys celého sektoru,“ připomíná hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek.
Rekordně lidé loni nabrali i spotřebitelských půjček, a to za bezmála 120 miliard korun. „Bankovní byznys těžil rovněž z rostoucího zájmu firem o zajištění proti výkyvům kurzu koruny v souvislosti s loňským uvolněním české měny,“ dodává analytik Consequ Michal Stupavský. Lepší platební kázeň dlužníků pak umožnila tvořit nižší rezervy pro případy ztrát.
Letos mohou nastat bankám ještě lepší časy. Centrální bankéři totiž podle ekonomů mohou sáhnout v tomto roce až ke čtveru zvýšení sazeb, z každé půjčky si tak banky na zisku ukrojí více. „Zvýšení základní sazby ČNB o jeden procentní bod znamená v českém prostředí až desetiprocentní růst zisků,“ dodává Vlček.
Proti efektu lepších sazeb půjde právě z tohoto důvodu slabší poptávka po úvěrech. „V letošním roce bude objem nových úvěrů na bydlení zcela jistě pod úrovní loňska,“ soudí hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
