Čína, Srbsko či Dubaj. Takové jsou nejčastější tranzitní země, přes které tečou peníze z Česka do Ruska a Běloruska. Finanční ústavy v prostřednických zemích našly uplatnění poté, co domácí banky v posledních měsících dramaticky omezily možnosti převodu peněz ve směru Moskva a Minsk. Toky peněz souvisejí s převody jednotlivců, ale i s byznysem firem. Zejména mezi Českem a Ruskem totiž mezinárodní obchod zdaleka neustrnul na nule a měsíční obrat obchodní výměny se v obou směrech počítá v řádu miliard korun a během války je relativně stabilní.
„Z dat je vidět, že platby do Ruska a Běloruska stále proudí, pouze ne přímo,“ říká expert na finanční kriminalitu poradenské společnosti PwC Petr Kranda. Možností, jak zaplatit z Čech napřímo do Ruska či Běloruska, v posledních měsících dramaticky ubylo. Jako poslední ohlásila minulý týden zákaz všech odchozích plateb Komerční banka. Přidala se tak k obdobným dřívějším krokům Moneta Money Bank či Raiffeisenbank. Možnosti nicméně existují.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
