Česko mlží kolem odchodu z postsovětské banky | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Česko mlží kolem odchodu z postsovětské banky. Odkládá a utajuje

Jaroslav Bukovský

Jaroslav Bukovský

Takřka přesně tři roky je už Česká republika na odchodu z jednoho z největších ekonomických reliktů z dob hlubokého socialismu – Mezinárodní banky hospodářské spolupráce. Finanční ústav, který vznikl pod taktovkou sovětské vlády v roce 1963, v sobě soustředil členské země tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). 

Česko rozhodlo o svém odchodu z ekonomicky přežité organizace navázané na Kreml a obviňované mimo jiné ze zpravodajské činnosti už v roce 2017. Dodnes se tak nestalo. Scénář odchodu je navíc tajný.

„Ministerstvo financí považuje české členství v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce za neefektivní,“ uvádí mluvčí úřadu Zdeněk Vojtěch. „Zahájili jsme kroky k postupnému ukončení členství země. Jelikož se jedná o otázku řešenou v rámci vyhrazeného režimu, nemůžeme sdělovat bližší informace,“ dodává s tím, že vystoupení z mezinárodní organizace je složitou záležitostí, ať už s ohledem na mezinárodní právo, či dodržování vnitrostátních a ústavních procesů.

Mezinárodní banka kontrolovaná Moskvou si v Česku napůjčovala stamiliony

Majoritním akcionářem banky je s necelými 52 procenty Ruská federace, druhým největším akcionářem je s více než třinácti procenty Česká republika. Právě před rokem za vystoupení země z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a další postsovětské Mezinárodní investiční banky intervenoval americký velvyslanec v Rusku Jon Huntsman při své návštěvě Prahy. Zprávu tehdy přinesl týdeník Respekt.

Maďarský bezpečnostní think tank Political Capital ve své loňské analýze uvedl, že banka od začátku sloužila mimo jiné i jako krytí pro aktivity sovětské tajné služby. 

Investiční banka z dob RVHP se stěhuje do Budapešti, její přesun se zamlouvá i Česku

„Nedomnívám se, že by členství v této bance přinášelo hmatatelné benefity. Banka by čistě teoreticky mohla nabídnout úvěry středně velkým podnikům, které se dostaly do problémů v souvislosti s koronavirem. S největší pravděpodobností však v úvěrování tuzemských firem budou hrát prim podpůrné programy české vlády,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Ministerstvo financí vypracovalo analýzu o přínosu členství v obou bankách pro stát dokonce už v roce 2014. Zatímco v Mezinárodní investiční bance navrhoval dokument setrvat, z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce doporučoval se vyvázat. V říjnu 2017 pak vláda o odchodu z této banky skutečně rozhodla. Kromě Ruska a Česka má banka ještě šestici dalších akcionářů z řad zemí bývalého sovětského bloku. 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!