České banky si na nesplácené úvěry dělají polštář ve výši padesáti procent jejich hodnoty. Stojí tak zhruba v polovině žebříčku, třeba ruské či rumunské banky si dělají stoprocentní polštář a naopak Maďaři jen čtyřicetiprocentní.
Češi si ale optimismus ohledně budoucího splácení špatných půjček mohou dovolit – podle propočtů EBCI totiž i v případě, že by muselo dojít k úplnému odepsání nesplácených půjček, by kapitálová přiměřenost českých bank zůstala poměrně vysoká na 12,5 procenta (regulatorní minimum je osm procent). Do problémů by se ovšem dostal bankovní sektor v Maďarsku, Litvě, na Ukrajině či v Černé Hoře, kde by velké procento bank zůstalo podkapitalizovaných.
Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu půjček |
Česko patří mezi státy s nízkým podílem zadlužení soukromého sektoru, tedy domácností a firem, a to i ve srovnání s postkomunistickými zeměmi, kde je toto zadlužení nižší než v západní Evropě. V Česku dosahuje zadlužení soukromého sektoru 77 procent HDP. Průměr eurozóny je 164 procent a třeba Velká Británie má privátní sektor zadlužen na úrovni 212 procent HDP. O něco nižší než v Česku je úroveň zadlužení v Polsku (74 procent) a na Slovensku (69 procent), většina států z regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy má vyšší hodnoty.
Co se týče růstu úvěrů privátního sektoru, Česko je ve skupině zemí, která jej loni zaznamenala, konkrétně o 3,2 procenta. Velmi silný růst úvěrů, skoro o pětinu, se obnovil v Rusku. Naopak v řadě zemí úvěrová aktivita stále klesá, například v Maďarsku, Slovinsku či všech pobaltských státech.