Energetická jednička ČEZ si od České národní banky nechala schválit rámec emisí korunových dluhopisů až do výše 30 miliard korun. Korunové bondy přitom ČEZ vydává jen minimálně – obvykle se krátkodobě financuje prostřednictvím směnek, hojně emituje cizoměnové dluhopisy.
„Připravujeme si tak alternativu k tradičnímu směnečnému programu, kde se – na rozdíl od dluhopisového programu – nemohou angažovat regulovaní finanční investoři, penzijní a investiční fondy,“ potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zatím jde podle něj o přípravu alternativy, konkrétní emisi ani úpravy ve směnečném programu firma nechystá. Směnky podle Kříže nejčastěji kupují korporace s dočasnými přebytky likvidity. Podle výroční zprávy měl loni ČEZ vydány směnky za 3,6 miliardy korun.
Kříž připustil, že poptávka po korporátních bondech ČEZ mezi penzijními fondy existuje. To potvrzuje i ředitel Penzijního fondu KB Pavel Jirák. „Aktuálně investujeme zejména do českých státních dluhopisů. Nicméně součástí investičního portfolia jsou i investice do korporátních dluhopisů. Čistě teoreticky bychom do korunových dluhopisů ČEZ mohli investovat. Samozřejmě záleží na podmínkách emise,“ řekl Jirák.
Dluhopisy polostátních firem jako ČEZ, ČD Cargo či Letiště Praha, které nedávno také začaly s vydáváním korporátních bondů, jsou pro investory velkým lákadlem. Obecně se za jejich garanta považuje stát. Korporátní dluhopisy mají oproti státním přitom vyšší výnos. České korporace vydaly do konce prosince bondy za 199 miliard korun. Tuzemské penzijní fondy nejčastěji investují do státních dluhopisů. Těch je na trhu mnohem vyšší objem, podle ČNB jsou na trhu státní dluhopisy za 1,26 bilionu korun. Penzijní reforma by mohla pomoci také skomírající pražské burze, kterou trápí propad objemů obchodů. Podle akciového analytika Komerční banky Miroslava Adamkoviče to tak slavné nebude.
„Nejoptimističtější odhad o počtu účastníků mluvil o třech milionech klientů, kteří by za měsíc uspořili čtyři miliardy korun. Pokud by polovina těchto zdrojů skončila na burze, mohlo by to zvednout objemy obchodů o zhruba deset procent. Poslední odhady o počtu účastníků druhého pilíře jsou ale výrazně skromnější,“ uvedl. I minimální zvýšení poptávky se ale na cenách akcií projeví podle něj pozitivně.
