Škoda oživuje „stovku“. Virtuální koncept míří výš než původní lidový sedan
- Škoda představila digitální moderní vizi modelu 100/110, prvního vozu značky s prodeji přes milion kusů.
- Navazuje na trend virtuálních konceptů a návratů k historickým škodovkám; Škoda 100 se vyráběla v letech 1969–1977 jako sedan s motorem vzadu a pohonem zadních kol.
- Novodobý koncept je proporčně ještě větší (vychází ze Superbu) a míří na majetnější zákazníky, zatímco původní vůz byl „lidovější“.
Mladoboleslavská automobilka ukázala moderní pojetí Škody 100/110, tedy modelu, který se jako první v historii značky prodal ve více než milionu kusů. Škoda v posledních letech zveřejnila několik digitálních konceptů – vize budoucích modelů i návraty k ikonám minulosti v podobě novodobých reinkarnací. Nejnověji se takto vrací ke Škodě 100, sedanu s motorem vzadu a pohonem zadních kol, který se vyráběl v letech 1969 až 1977. Na jeho technickou koncepci pak navázala i řada 742, až do příchodu elektrického SUV Enyaq poslední škodovka s tímto uspořádáním, píše Auto.cz.
Zatímco původní vůz z konce 60. let fungoval jako svého druhu lidové auto (byť v podmínkách socialismu ne vždy snadno dostupné), virtuální nástupce cílí na výrazně movitější klientelu. „Vycházel jsem z proporcí modelu Superb a nakonec vznikl koncept, který je ještě o něco větší,“ popisuje designér Martin Paclt. Právě Škody 100 a 110 přitom jako první překonaly v prodejích milionovou metu – a vzhledem k tomu, že velkou část odbytu tvořily chudší země tehdejšího východního bloku, jde o mimořádný výsledek.
Dobře známý vůz
Právě popularita modelu, který znal z dětství, se stala jedním z hlavních důvodů, proč si Martin Paclt model Škoda 100 vybral. „Říkal jsem si, že chci pracovat s vozem, který lidé dobře znají a mnozí jej přímo vlastnili. A Škoda 100 mě i v souvislosti s aktuálním designovým směrem Modern Solid zaujala svými čistými a nadčasovými tvary,“ říká.
Paclt již od počátku chtěl myšlenku konceptu zpracovat v moderním hávu, ovšem plánoval zachovat původní myšlenku v podobě vnějších proporcí a celkového pojetí. Vize nové Škody 100 si proto zachovala tříprostorovou karoserii, ačkoliv je tahle koncepce v rámci mainstreamu v Evropě prakticky na vyhynutí.
Design studie se nese v duchu aktuálního stylistického jazyka Modern Solid. Vůz dostal čtyřokou grafiku světlometů vpředu, kapotu s prolisem a logem Škoda či výrazné světelné lišty přes celou šířku přídě i zádě. Ty zároveň odkazují na design původního modelu: chromovanou lištu vpředu a výdech horkého vzduchu vzadu.
Při pohledu zezadu si určitě všimnete absence zadního okna. To umožnilo tvarovat zadní plochy podobně jako ty prosklené vpředu. „Trochu se tím snažím bořit zažitá pravidla. Určitě to vyvolá emoce, ale to by design měl,“ míní Paclt. Vedle prosklení odkazuje na původní Škodu 100 i dominantní téma oválné grafiky v přední i zadní části vozu.
Novodobá Škoda 100 byla navržena jako elektromobil, aby bylo možné zachovat původní koncepci „vše vzadu“. Díky tomu si Martin Paclt, který se věnuje především návrhům světlometů, mohl dovolit kratší přední převis. Zajímavým designovým prvkem je střešní nasávací otvor, který slouží k chlazení pohonu.
První milionář
Škoda 100/110 (1969 až 1977) zaznamenala celkem 1.079.708 prodaných exemplářů, čímž se stala prvním modelem mladoboleslavské automobilky, který tuto hranici prolomil. Vůz svou koncepcí se vzduchem chlazeným motorem vzadu a pohonem zadní nápravy navazoval na předchozí Škodu 1000 MB, která se veřejnosti ukázala v roce 1964 a byla premiérovým modelem značky se samonosnou karoserií.
Pod kapotou Škody 100 byl litrový čtyřválec s výkonem 35 kW, model 110 měl 1,1litrový agregát s 39 kW a provedení LS disponovalo dokonce téměř 46 kW. Ve verzi L jste dokonce mohli mít sedadla s lůžkovou úpravou, což na svou dobu byl poměrně luxusní prvek.
