Ani na posledním letošním měnově-politickém zasedání bankovní rada České národní banky nezměnila klíčovou úrokovou míru. Takzvanou dvoutýdenní repo sazbu ponechala na sedmi procentech. Na této úrovni se nachází již od června. Na druhou stranu vývoj inflace však nenahrává případnému snížení sazeb v dohledné době.
Bankovní rada současně stejně jako po předchozích jednáních uvedla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Úrokové sazby jsou základní nástrojem měnové politiky ČNB. Pro ponechání základní sazby na sedmi procentech hlasovalo ve středu pět ze sedmi členů bankovní rady.
„Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni není pro finanční trh překvapením: bankovní rada takto rozhodla na všech třech předchozích zasedáních v letošním druhém pololetí a v mezidobí nepřišly zprávy, jež by hovořily pro přehodnocení úrovně úrokových sazeb,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Bankovní rada naposledy zvedla repo sazbu v červnu. Tehdy ještě v jejím čele stál bývalý guvernér Jiří Rusnok a zastánci zvyšování sazeb měli většinu. Rusnoka však následně kvůli vypršení mandátu nahradil Aleš Michl a ze strany prezidenta Miloše Zemana došlo i k obměně na dalších postech v radě, čímž se poměr sil změnil.
Nový guvernér se s většinou radních domnívá, že současná úroveň sazeb je dostatečná pro tlumení inflačních tlaků. „Většina bankovní rady ČNB vyhodnotila, že nastavení měnové politiky je už tak dostatečně restriktivní. To znamená, že dostatečně tlumí poptávku po úvěrech, zboží i službách,“ řekla v nedávném rozhovoru pro E15 radní Karina Kubelková.
Výjimkou jsou v tomto ohledu viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Ti se naopak domnívají, že by sazby měly ještě vzrůst. Důvodem jsou mimo jiné obavy z růstu inflačních očekávání - například vyšší požadavky zaměstnanců na růst mezd by se následně promítly do vyšší poptávky a rozpoutaly další kolo zvedání spotřebitelských cen.
Z(a)tracená čísla 16. díl - Pád cen bytů
V listopadu zrychlila inflace z říjnových 15,1 procenta na 16,2 procenta. Byla by však o pár procentních bodů výš nebýt vládních opatření, zejména pak úsporného energetického tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Kromě státních zásahů hraje proti vyšší inflaci také silná koruna, která tlumí vliv cen dováženého zboží a komodit.
Na druhou stranu, jak poznamenal Jáč z Generali Investments CEE „v situaci, kdy je meziroční inflace v oblasti šestnácti procent a kdy panují obavy, zda růst mezd a nastavení rozpočtové politiky nepřispěje k opětovnému rozjezdu inflačních tlaků, není na stole ani debata o snižování úroků ČNB“.
To na tiskové konferenci ostatně potvrdil i sám guvernér Michl, když prohlásil, že „snižování sazeb není na pořadu dne“. Postoj radních by však podle něj mohl změnit například výraznější růst mezd či poptávky v ekonomice.
Ekonom Jáč předpokládá, že centrální bankéři podrží své úroky beze změny i po celé první pololetí nového roku. „V druhé polovině 2023 by ale mohla zahájit proces jejich snižování,“ dodal.
Pozornost bude nyní zaměřená hlavně na čísla o lednové inflaci, která vyjdou na začátku února. Na začátku roku totiž dochází ke změně ceníků a lze očekávat, že ceny řady položek ve spotřebitelském koši zamíří vzhůru. Případný prudký nárůst může bankovní radě zamotat hlavy.
„Lednová inflace může překvapit oběma směry. A pokud skončí výrazněji nad očekáváními, může dojít k dalšímu navýšení inflačních očekávání, které jsou již nyní značně odkotvené od 2procentního inflačního cíle,“ poznamenal analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
