Do bankovní rady míří Procházka a Kubíček. Z Rusnokova týmu zbude od února už jen Holub
V bankovní radě ČNB usednou od února dosavadní šéf EGAP Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Jejich jmenování dnes oznámil prezident Miloš Zeman.
Prezident rovněž oznámil, že od 13. února se viceguvernérem stane současný člen bankovní rady Jan Frait. Na postu vystřídá Marka Moru, kterému skončil šestiletý mandát. Vedle Mory skončil v radě také Oldřich Dědek.
Zatímco Dědek už zastával funkci podruhé, a tak nemohl být znovu jmenován, v radě teoreticky mohl pokračovat Mora. V říjnovém rozhovoru pro deník E15 však uvedl, že pokračovat nehodlá, ani kdyby mu Zeman funkci opět nabídl.
Bankovní rada je klíčovým orgánem České národní banky, když zodpovídá za měnovou politiku a stabilitu finančního systému.
Kubíček vedl v letech 2018 až 2019 sekci makroekonomických a fiskálních analýz Úřadu Národní rozpočtové rady. Od roku 2022 je vedoucím tohoto úřadu. V minulosti působil také jako poradce člena bankovní rady Vladimíra Tomšíka. Aktuálně učí na Katedře veřejných financí na VŠE Praha.
Druhý nový člen bankovní rady Jan Procházka působil 10 let ve finanční skupině Cyrrus, mimo jiné jako hlavní analytik a ředitel pražské pobočky. Od roku 2012 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP). Je rovněž předsedou dozorčí rady národního pivovaru Budvar a také členem Národní ekonomické rady vlády.
Předchozí nové centrální bankéře jmenoval Zeman letos v červnu. Viceguvernérkou se tehdy stala Eva Zamrazilová a členy rady Karina Kubelková a zmíněný Frait. Pro Zamrazilovou a Fraita to byl comeback – Zamrazilová již v radě seděla v období let 2008 až 2014, Frait v letech 2000 až 2006. Ve funkcích nahradili končícího guvernéra Jiřího Rusnoka a Tomáše Nidetzkého s Vojtěchem Bendou.
Poslední dva jmenovaní sice mohli být potvrzeni na dalších šest let, Zeman se však rozhodl pro změnu, protože měl rozdílný názor na rychlý růst úrokových sazeb. Zatímco Nidetzký a Benda patřili do většinového tábora radních, kteří v období od června 2021 do letošního června postupně zvýšili klíčovou úrokovou sazbu až na sedm procent, Zeman zastával názor, že za vysokou inflací stojí hlavně nabídkové faktory, které nedokáže růst sazeb příliš ovlivnit. A tak se rozhodl pro změnu.
Poměr sil v bankovní radě se tak obrátil. Z pěti předchozích zastánců zvyšování sazeb následně zůstali v radě už jen končící Mora a Tomáš Holub. Tomu vyprší první šestiletého období až na konci roku 2024 a o jeho pokračování či výměně už bude rozhodovat nový prezident či prezidentka.
Kvůli názorové shodě ohledně vývoje úrokových sazeb vybral Zeman letos do čela ČNB Aleše Michla. Ten spolu s Dědkem nehlasoval pro růst sazeb ani jednou. Zeman nedal ani na naléhání svého bývalého politického spojence Rusnoka, aby za guvernéra vybral buď Nidetzkého, nebo Moru.
Podle guvernéra Michla je pro ČNB nyní prioritou snížení inflace. „Dopady měnové politiky na ekonomiku se dostavují se značným zpožděním. První pozitivní výsledky politiky nové bankovní rady se dostaví na jaře, kdy inflace začne klesat,“ prohlásil během ceremoniálu na Hradě.
Míra inflace letos výrazně převyšuje dvouprocentní inflační cíl centrální banky. V listopadu vrzrostly v Česku spotřebitelské ceny meziročně o 16,2 procenta. Členka bankovní rady Karina Kubelková v aktuálním rozhovoru pro E15 prohlásila, že se nalézáme poblíž inflačního vrcholu.
„V prvním pololetí 2023, nikoli ovšem nutně již v lednu, uvidíme inflaci klesat. V druhé půlce příštího roku by už inflace měla být jednociferná a v první polovině 2024 by měla dosáhnout inflačního cíle, tedy dvou procent.“
