ČNB ponechala klíčovou sazbu na sedmi procentech. Stejné zůstávají i další dvě sazby

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Stejně jako na srpnovém zasedání i dnes se bankovní rada České národní banky rozhodla neměnit úrokové sazby. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba, která je základní m nástrojem měnové politiky ČNB, tak zůstala na sedmi procentech.

Bankovní rada v čele s guvernérem Alešem Michlem nezměnila ani další dvě sazby - diskotní ponechala na šesti procentech a lombardní sazbu na osmi procentech.

Takové rozhodnutí centrálních bankéřů se očekávalo. Dva členové však byli pro zvýšení repo sazby o 0,75 procentního bodu, prozradil na tiskové konferenci guvernér Michl. Dle předchozích hlasování lze usuzovat, že šlo o Tomáše Holuba a viceguvernéra Marka Moru. Argumenty pro růst sazeb se týkaly vyšších inflačních očekávání firem a domácností. Ostatní členové rady byli proti změně sazeb.

„K rozhodnutí bankovní rada pravděpodobně dospěla na základě své makroekonomické prognózy, která prošla v srpnu poměrně zásadní změnou, když posunula horizont měnové politiky o půl roku dále do budoucnosti,“ okomentoval rozhodnutí Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

„Tato změna nyní bankovní radě umožňuje odhlédnout od nadále rozbouřené tuzemské inflace a bezprostředně na ni nereagovat dalším růstem sazeb. Předchozí – tedy ta tradiční – prognóza by patrně naopak doporučovala sazby dále zvýšit,“ dodal.

Ve prospěch rozhodnutí bankovní rady podle ekonoma přispěla i poslední data o vývoji inflace. Ta v srpnu klesla na 17,2 procenta z červencových 17,5 procenta. Meziměsíční tempo zdražování spotřebitelských cen navíc zpomalilo na 0,4 procenta. „Poptávková inflace – tedy ta tažená ochotou zákazníků akceptovat rostoucí ceny – pak slábne již delší dobu a do popředí se dostávají hlavně ceny energií,“ poznamenal Hradil.

Například ekonomové Komerční banky se domnívají, že úrokové sazby pravděpodobně už výš nepůjdou. „Důvodem jsou příznivější výhled inflace a negativní trend vývoje reálné ekonomiky. V poslední době také polevily tlaky na slabší korunu a tím i na výrazné intervence ČNB na devizovém trhu,“ uvedl Jaromír Gec z Komerční banky s tím, že úrokové sazby by mohly začít klesat v druhé polovině příštího roku.

„Samotný pokles sazeb podle nás bude pozvolný. Na konci příštího roku by repo sazba měla dosáhnou pěti procent,“ dodal. Jako rizika tohoto scénáře však vidí mimo jiné možný svižnější růst mezd v ekonomice, což by společně s vyššími inflačními očekáváními a případným oslabováním kurzu koruny vytvářelo tlak na růst cen. 

„A v neposlední řadě se nenaplňuje ani fiskální konsolidace, kterou vedení ČNB uvádělo jako jeden z klíčových předpokladů pro snižování inflace,“ napsal Gec ve svém komentáři.

Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši?

Video placeholde
Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši • Videohub