ČNB přetekl pohár trpělivosti. Banky přijdou o úroky za část u ní uložených peněz. Loni takto získaly 170 miliard

ČNB chce bankám úročit méně peněz než doposud

ČNB chce bankám úročit méně peněz než doposud Zdroj: Grafika e15

Jaroslav Bukovský

Česká národní banka měsíc co měsíc vyplácí komerčním bankám obří částky na úrocích za jejich vklady. Aktuálně jde o sumu převyšující deset miliard korun, které končí jako bezpracný a bezrizikový výnos vesměs u největších domácích finančních domů. ČNB se ale rozhodla, že s těmito úroky, jež v posledních letech tvoří jeden z hlavních zdrojů jejího ztrátového hospodaření, skoncuje. Od příštího roku proto bude bankám úročit menší část vkladů. Banky si ale podle expertů mohou miliardový výpadek zisku kompenzovat jinde.

Cestou ke zlepšení hospodaření má být zvýšení takzvaných povinných minimálních rezerv, tedy neúročené sumy, kterou u ČNB obchodní banky drží, a to ze dvou na čtyři procenta ze svých vkladů. Centrální banka zvýšení oznámila ve čtvrtek odpoledne, platit ale začne až 2. ledna 2025. „Zpřísnění povinných minimálních rezerv pro banky sníží náklady měnové politiky bez vlivu na náš mandát. Finanční systém je stabilní, bankovní sektor konkurenční, proto nečekám dopad na klienty. Pokud bychom neřešili ztrátu, kterou jsme zdědili, ohrozili bychom nezávislost ČNB,“ komentoval krok ČNB její guvernér Aleš Michl na Twitteru. 

Podle statistik regulátora měly banky koncem září v bezúročném režimu u ČNB uložených 111 miliard korun, nově to bude dvojnásobek. Rozhodující většina z celkových 2,9 bilionu korun vkladů je úročena aktuální základní sazbou ČNB, tedy 4,25 procenta. Zařazení části bankovních vkladů do neúročeného režimu tak připraví banky o zhruba pět miliard korun „ušlého příjmu“. 

„Tím, že bude centrální banka vyplácet na úrocích méně, se sníží vykázaná účetní ztráta. Ta ale nemá žádný vliv na chod ekonomiky, a dokonce ani centrální banky,“ upozorňuje ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. „Reálný efekt bude z osmdesáti procent o psychologické reakci bank a jen z dvaceti procent o ekonomických zákonech,“ doplňuje ekonom.

Banky už ale potvrzují, že krácení úroků může pro ně být bolestivé. „Navýšení povinných minimálních rezerv určitě ovlivní i náš zisk. Pokud bychom ,ušlý zisk‘ počítali ze sazby při uložení u České národní banky, šlo by o necelých 200 milionů korun při aktuální výši sazby,“ uvádí Jakub Heřmánek z Fio banky. Podle zdrojů obeznámených se situací pak například Česká spořitelna přijde o rovnou miliardu. 

„Sníží se tak prostředky, které by mohly jinak banky využít na poskytování úvěrů nebo investování. Banky tak přijdou o potenciální výnosy v řádu miliard korun ročně, což může vést k většímu tlaku na jejich ziskovost,“ uvádí Dominik Kohut ze strategického poradenství společnosti PwC.

V reakci na výpadek úroků od ČNB však podle Bartoně mohou banky například otálet se snižováním úrokových sazeb z úvěrů, aby si tak pokles zisku kompenzovaly. „Ekonomice zvýšení minimálních rezerv nemůže přinést nic dobrého. I podle soudu samotné ČNB se v ekonomice nehromadí žádná rizika náhlých výběrů peněz. To by bylo právě tím důvodem, proč navyšovat rezervy,“ vysvětluje ekonom Datarunu. Podle Kohuta ale mohou banky stejně tak sáhnout ke zvyšování poplatků či k palčivějšímu snížení úroků na vkladových účtech. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!