Překvapení se ani tentokrát nekonalo. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba, základní nástroj měnové politiky České národní banky, zůstala na sedmi procentech. Na této úrovni je od června a bankovní rada jí nezměnila již třetí zasedání v řadě.
Bankovní rada ČNB, kterou od července vede guvernér Aleš Michl, nepohnula ani dalšími dvěma sazbami - diskontní a lombardní. Ty zůstaly na šesti, resp. osmi procentech. „Měnové podmínky v české ekonomice jsou oproti původní prognóze centrální banky o něco přísnější a ponechání úroků ČNB beze změny se v tomto kontextu jeví jako adekvátní rozhodnutí,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investment CEE Radomír Jáč.
Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech hlasovalo pět členů bankovní rady, dva žádali její zvýšení na 7,75 procenta. Podle prohlášení z poslední doby je zřejmé, že se jednalo o viceguvernéra Marka Moru a člena rady Tomáše Holuba.
Centrální banka ve čtvrtek taktéž zveřejnila aktuální makroekonomickou prognózu. V ní mimo jiné zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta.
Prognóza ČNB rovněž předpokládá, že inflace dosáhne svého vrcholu v posledním čtvrtletí letošního roku a následně se bude snižovat. Podle Michla bylo hlavním kritériem při dnešním hlasování zachování stabilních podmínek pro ekonomiku, přestože základní scénář makroekonomické prognózy předpokládal nyní zvýšení sazeb.
"Podle makroekonomického modelu bychom teď měli výrazně zvýšit úrokové sazby a za pár čtvrtletí je výrazně snižovat. Většina rady se rozhodla vyslat jasné poselství a být kotvou stabilizující podmínky v ekonomice," řekl guvernér Michl.
Bankovní rada taktéž rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
„To lze v žargonu ČNB chápat jako vůli nadále držet korunu uměle silnější, než by odpovídalo názoru devizového trhu,“ uvedl v komentáři hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Právě kurz koruny na tuto informaci reagoval posílením, což zřejmě reflektuje skutečnost, že část trhu spekulovala na ukončení režimu intervencí, což se nepotvrdilo,“ dodal.
Po oznámení česká měna vůči euru zpevnila o několik haléřů a obchodovala se okolo 24,48 korun.
Rozhodnutí se čekalo. Zastánci zvyšování sazeb jsou po letních změnách v bankovní radě - opustili jí hned tři členové, kteří v předchozím období hlasovali právě pro zpřísňování měnové politiky - pouze dva. Ostatní členové rady, včetně guvernéra, nevidí v současnosti pro změnu sazeb důvod.
Bankovní rada ještě pod vedením guvernéra Jiřího Rusnoka razantně zvyšovala úrokové sazby v období od loňského do letošního června. Reagovala tak na rostoucí inflační tlaky a také obavy, že dojde k takzvanému odkotvení inflačních očekávání.
V září dosáhla meziroční míra inflace 18 procent kvůli kombinaci poptávkových i nabídkových tlaků. V druhém případě zejména kvůli prudce rostoucím cenám energií, k čemuž značně přispěla ruská invaze na Ukrajinu.
Podle většina členů je však současná úroveň sazeb dostatečná k jejímu zkrocení. Jako důvod uvádějí mimo jiné to, že růst spotřebitelských cen táhnou hlavně faktory na straně nabídky, které nemůže ČNB sazbami ovlivnit narozdíl od poptávkových tlaků.
